Reportáže v regionech
Naučná stezka Johanna Schrotha
Jeden z nich předepisoval svým pacientům dostatek jídla a k pití jen vodu. Druhý ordinoval k pití víno, ale k jídlu jen žemle. A k léčbě přidával taky systém zábalů. První se jmenoval Vincenz Priessnitz a byl slavným léčitelem. Druhý byl taky léčitel, stál u zrodu léčebné tradice v Lipové – lázních a možná díky jeho metodám se vžilo známé „být na šrot“. Jmenoval se Johann Schroth. Po jeho stopách nás povede naučná stezka s deseti zastaveními. Najdeme na ní studánku pojmenovanou po manželce prvorozeného Schrothova syna Luise, která se velkou měrou zasloužila o rozvoj lázní. Zastavíme se i u pramene císaře Josefa II. a bude nás zajímat, jak přišel ke svému jménu on. A porozhlédneme se taky po krásné horské krajině, v níž se ukrývá i velké bohatství v podobě mramoru.
Naučná stezka Johanna Schrotha
Bílá Voda
O tom, že inteligentním a pokrokovým ženám není vždy osud nakloněn, se přesvědčíme při výletu k hranici naší země s Polskem. Představíme vám Marianu Oranžskou, dceru nizozemského krále Viléma I. Oranžského. Provdala se za bratra pruského císaře, ale ten jí nebyl rovnocenným partnerem. A ona si na svou dobu dopřála nevídaný luxus, když od něj odešla. Trestem jí bylo mimo jiné značné omezení pobytu na území, kterému vládl její švagr. Proto se nemohla starat ani o svůj majetek. A tak se usadila v Bílé Vodě, odkud to měla kousek k místu, kde budovala zámek. Lidé ji tu měli rádi, pomáhala rozvoji kraje a měla ráda taky zdejší přírodu. Zavedeme vás do míst, kde se ráda procházela, třeba po její oblíbené Šafářově skále.
Bílá Voda
Slezský Semmering
Milovníci romantických jízd vlakem i krásné krajiny si přijdou na své při našich toulkách vlakem. Vyrazíme po takzvaném Slezském Semmeringu. Slouží už od konce 19. století, své jméno dostal podle první horské železnice na světě, která vyrostla v Rakousku. Při prohlídce náročného terénu, kterým koleje vedou, musíme i dnes obdivovat práci všech, kteří se na budování podíleli. Pětatřicetikilometrová vlnící se trať s nemalým stoupáním jim musela dát pořádně zabrat. Turisté si ovšem užívají. Okouzlující výhledy na vrcholy Jeseníků i Rychlebských hor jsou bonusem k jízdence. Nezůstaneme ale jen u výhledu z oken vláčku. Vypravíme se taky lanovkou na Šerák, z něhož pohlédneme do Ramzovského sedla. A na konci naší cesty, v Jeseníku, si dopřejeme relax v místním balneoparku.
Slezský Semmering
Kosíř
Vrchu Kosíř, který je dominantou rovinaté Hané, se říká hanácký Mont Blanc. Jeho vrchol se nachází ve výšce 442 metrů nad mořem a několik metrů navíc mu přidala nedávno vybudovaná rozhledna. Dozvíme se, jak dlouho na ni Hanáci čekali i to, kam z ní dohlédneme. A pak se přesuneme do míst, kam se už před staletími jezdívalo panstvo kurýrovat. Slatinice jsou prý nejstaršími lázněmi na Moravě. Zdraví tu navracela voda. Už v roce 1580 bychom našli zmínku o sirném prameni, který pomáhal třeba při léčení dny. První lázeňská budova tu vyrostla v roce 1685 zásluhou Lichtenštejnů. A mají tu jednu velkou technickou zajímavost. Na prameni, který nese jméno Zdeněk, najdeme limitograf. Prozradíme vám, k čemu slouží a co všechno nám umí prozradit.
Kosíř
Hrnčířka
Miluši Hlavinkové z Litovle učarovalo točení na hrnčířském kruhu. Výrobě různých nádob, které mohou posloužit v domácnosti, se věnuje už od mládí, první kruh si pořídila už v patnácti letech. Připomeneme si, na co všechno kameninové hrnce používaly hospodyňky dřív a na co se hodí dneska. Okoukneme oba dva kruhy, které Miluše v dílně má. Jeden ovládá elektrický proud a druhý pěkně postaru nohy. Zajímat nás bude i to, jak své výrobky paní Miluše zdobí. Má totiž ráda jednoduchost, takže nečekejte žádné pestré a bohaté vzory. Najít na hrnci z její dílny ale můžete i drát. Paní Hlavinková totiž ovládá základy drátenického řemesla. Drátem si hospodyňky dřív nechávaly hrnce zpevňovat či opravovat. A pak vám samozřejmě prozradíme i to, kde můžete paní hrnčířku při práci vidět.