Reportáže v regionech
Hrnčířka
Miluši Hlavinkové z Litovle učarovalo točení na hrnčířském kruhu. Výrobě různých nádob, které mohou posloužit v domácnosti, se věnuje už od mládí, první kruh si pořídila už v patnácti letech. Připomeneme si, na co všechno kameninové hrnce používaly hospodyňky dřív a na co se hodí dneska. Okoukneme oba dva kruhy, které Miluše v dílně má. Jeden ovládá elektrický proud a druhý pěkně postaru nohy. Zajímat nás bude i to, jak své výrobky paní Miluše zdobí. Má totiž ráda jednoduchost, takže nečekejte žádné pestré a bohaté vzory. Najít na hrnci z její dílny ale můžete i drát. Paní Hlavinková totiž ovládá základy drátenického řemesla. Drátem si hospodyňky dřív nechávaly hrnce zpevňovat či opravovat. A pak vám samozřejmě prozradíme i to, kde můžete paní hrnčířku při práci vidět.
Hrnčířka
Hora Matky Boží
Zajímavé pamětihodnosti, ale taky krásná příroda. To vše nás čeká při putování ze Šumperka na Horu Matky Boží. Nejprve se zastavíme u dvou šumperských svatostánků. Ten zasvěcený svatému Janu Křtiteli patří k nejstarším památkám města. Ten mladší se zase pyšní unikátním oltářem z 18. století. Krásný výhled na město, ale i do okolí, nám nabídne ochoz radnice. A pak už vyrazíme směrem k rozhledně Háj na stejnojmenném kopci. Za druhé světové války sloužila nacistům, pak ji poničila bouře, ale díky místním je zase ve skvělé formě. No a pak už zamíříme cestou, kterou po staletí proudí poutníci, k cíli naší cesty. Poutní areál vyrostl už na počátku 18. století. Vybudovat ho nechal kněz Tobiáš Jan Becker, který se procesí na horu účastnil už jako malé dítě.
Hora Matky Boží
Hrad Helfštýn
Jedním z největších moravských hradů je Helfštýn. Patří k těm šlechtickým sídlům, která nikdy nebyla dobyta vojáky. Odolal i náporu Švédů. Přesto je z něj zřícenina. A zub času nebyl tím, kdo mu k tomuto stavu pomohl. Pobořit hrad nechali vídeňští vojenští stratégové, kteří se báli, aby nepadl do rukou Turkům. Prozradíme vám i další zajímavosti z dlouhé historie. Hrad kupříkladu vyženil poslední Rožmberků Petr Vok. A jeho bujaré oslavy, které tu pořádal, prý prosluly široko daleko. Říká se ovšem taky, že majitele sídla, včetně už zmíněného Petra Voka postihla krutá kletba mnicha, který byl odehnán v bouři od bran. Vlídnější bude pohled do současnosti Helfštýna. Zalíbilo se tu totiž uměleckým kovářům z různých koutů světa, kteří tu pod patronací antického boha ohně a kovářství pořádají každé léto svá setkání.
Hrad Helfštýn
Průvod Ježíšových matiček
V Bělkovicích-Lašťanech na Olomoucku mohou být pyšní na to, že udrželi při životě zvyk, který se v kraji zrodil už někdy v 17. století. Na Velikonoce vesnicemi procházely průvody takzvaných Ježíšových matiček. Jak tenhle zvyk spatřil světlo světa, se úplně přesně neví, o jeho původu se vyprávějí dvě různé historiky. Faktem ale je, že v druhé polovině minulého století mu už takřka zvonil umíráček. Po roce 1989 se ho naštěstí podařilo obnovit, takže budeme společně obdivovat dívky v čele průvodu oblečené do nažehlených slavnostních krojů a dozvíme se, kolik úsilí to stojí a co všechno je zapotřebí zajistit před tím, než průvod může vyrazit. A taky to, kdo vlastně býval a kdo dnes může být Ježíšovou matičkou a kdy můžete průvod v obou spojených vsích potkat.
Průvod Ježíšových matiček
Kostel Božího těla
Vysoko v lesích u Bludova se ukrývá osamocený kostelík Božího těla. Podle historických pramenů vyrostl v polovině 16. století, traduje se ale, že tu stával už o dost dřív. Býval vyhlášeným poutním místem, dodnes se v něm konají bohoslužby. Na své si tu ale přijdou i milovníci záhad a pověstí. Jedna z nich se váže i k samotnému vzniku stavby. Kdysi prý jedna lakotná selka ukradla v šumperském kostele hostii, kterou si chtěla donést domů. Jenže cestou ji ztratila. A právě v místě, kde se tak stalo, se později ve vykotlaném stromě objevila vosková monstrance zmíněnou hostii ukrývající. Tak se lidé rozhodli postavit právě tady kostelík. O hostiích se tu vypráví pověstí víc. A pokud jde o záhady, k těm patří i původ pískovcových Božích muk, která si taky prohlédneme.