Reportáže v regionech
Zábřeh
Zábřeh patří ke známějším městům Olomouckého kraje. A taky k městům s hodně dlouhou historií. Letos slaví už své 760. narozeniny a zanedlouho poté, co přinesly historické dokumenty první zmínku o téhle osadě na břehu Moravské Sázavy, už se mohl pyšnit povýšením na město. Průmyslovým centrem se stal mnohem později, v době rozvoje železnice. A v okolí města si i dnes můžeme připomenout, co bývalo hlavním zdrojem obživy místních lidí před tím. Bylo to rybníkářství a my se zastavíme u posledního rybníku, který tu ze soustavy deseti vybudovaných, zbyl do dnešních časů. Je mu už úctyhodných 500 let. Připomeneme si taky slavného místního rodáka, cestovatele Jana Eskymo Welzla a prohlédneme si i železniční skanzen v obci Lupěné.
Zábřeh
Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku patří k nejstarším doloženým ve střední Evropě, první písemné zmínky o ní pocházejí z poloviny 15. století. Už v roce 1885 byla poprvé zpřístupněna. Návštěvníky nedaleko města Jeseník čeká víc než čtyři stovky metrů dlouhý labyrint chodeb a puklin, vytvořených v masivních mramorech starých přibližně 350 až 400 milionů let. K nejzajímavějším místům jeskyně patří křižovatka puklinových chodeb připomínající svým tvarem srdce. Do minulosti nás tu zavedou i staré malby, které zdobí strop a stěny. Najdeme tu znaky slunce a půlměsíce, alchymistické symboly pro hledače zlata a dalších drahých kovů, ale taky dvě postavy modlící se pod křížem. Největší prostorou je pak Velký dóm s unikátně vymodelovanými stropy.
Jeskyně Na Špičáku
Expozice hudebních nástrojů
Hudební nástroje z různých časů i koutů světa učarovaly už před deseti lety Miloslavovi Muselíkovi z Ostružné. A tak je začal sbírat. Dnes jich má už stovky a rozhodl se, že vybuduje muzeum, v němž by své poklady mohl představit i dalším milovníkům hudby. Nejpočetněji zastoupené jsou v téhle kolekci citery. Jejich zádumčivému hlasu rádi naslouchali třeba obyvatelé Sudet. A dokonce se k němu váže jedna legenda. Podle ní má být pláčem nad smrtí Ježíše Krista po jeho ukřižování. Prohlédneme si ale taky několik vskutku exotických nástrojů a navíc se dozvíme, jak pan Musílek získává nové kousky. Často se k němu totiž dostávají už v podobě šrotu. Naštěstí má ale kamaráda, který hromádce dílů dovede vrátit původní podobu a krásu.
Expozice hudebních nástrojů
Určice
Určice na Prostějovsku zmiňují historické prameny už na konci 13. století. Největší rozmach a slávu jim přineslo panování rodu Lichtenštejnů. Za nich taky ve městě vyrostl barokní kostel sv. Jana Křtitele, který patří k významným památkám v tomto slohu na Hané. Nahradil starší svatostánek, z něhož se dochovala jen samostatně stojící věž. Do kostela věřící lákal mimo jiné obraz Panny Marie Určické. Je umístěný přímo na oltáři a podle všeho se do Určic dostal už někdy v 17. století. Je s ním spojováno několik zázračných uzdravení. I kvůli nim se určický kostel stal významným poutním místem. Tahle tradice skončila s vypuknutím první světové války. Po bezmála stovce let se objevily snahy o její obnovení. Souvisely s opravou kostela, při níž odborníci taky pátrali po pravdivosti legendy o tom, že je tu pohřbena středověká donátorka svatostánku Kateřina z Kravař a Plumlova.
Určice
Od kolébky po hrob
V olomouckém Vlastivědném muzeu nás čeká procházka životem obyvatel hanáckého venkova v předminulém století. Projdeme si ho pěkně popořádku, od prvních okamžiků až po smrt. Však taky nová expozice dostala název Od kolébky po hrob. Zajímat nás budou především různé zvyky a rituály, které důležité mezníky i každodenní žití provázely. Dozvíme se, jak ženy bojovaly se zlými silami, které je měly ohrožovat během těhotenství, porodu i šestinedělí. Budoucí maminka se prý třeba nesměla podívat na zajíce, aby dítě nemělo zaječí pysk nebo na ropuchu, aby nemělo škaredou kůži. Takzvané těžko hodince se tu říkalo, že se v domě bourají kamna. Smrti se lidé nebáli, umírání bylo tak trochu věcí veřejnou. Bude nás zajímat, jak se člověk tehdy se světem loučil a objevíme i další zajímavosti.