Reportáže v regionech
Svět batolat a dětí
Do světa batolat i dětí školou povinných nás zavede výstava v Přerově. Je věnována především dětské módě. Prohlédneme si kupříkladu takzvané chovací šatičky, do kterých dřív oblékali bez rozdílu kluky i malinkaté slečny. Čeká nás zajímavá kolébka nebo dřevěný vozíček, v němž na vesnici převáželi své ratolesti předtím, než se i mimo města rozšířily kočárky. Zajímat nás bude, čím se inspirovali tvůrci oblečení pro nejmenší v dřívějších časech, připomeneme si legendární námořnické oblečky, ale taky dobu, kdy děti přestaly být zmenšeninou dospělých a jejich oděvy kopií těch rodičovských. Řeč bude i o době, kdy díky dostupnosti šicích strojů začaly modely pro své potomky tvořit nebo přetvářet samy maminky a nemineme ani teplákovou éru.
Svět batolat a dětí
Drátenické řemeslo
Staré a bezmála zapomenuté drátenické řemeslo před lety učarovalo Haně Rajnoškové. Absolvovala specializovaný kurs a ze všeho nejdřív se pustila do opletení starých poničených hrnců. Když už zase v plné parádě odpočívaly na kamnech, začala vymýšlet, co dalšího by s pomocí drátu mohla tvořit. Napadlo ji kombinování s různými přírodními materiály, třeba minerály nebo dřevem. A její výtvory často zdobí takzvaný lidunkový vzor, které je drátěnou obdobou známého cibuláku. Prozradíme, co všechno dalšího Hanka vyrábí, kde byste ji případně mohli potkat a sledovat při práci a jaké pomůcky se jí nejvíc hodí. Zajímat nás bude i to, kde má své království a kdy se nejvíc tvoření s drátem, které není její profesí, ale koníčkem, věnuje.
Drátenické řemeslo
Rychlebské hory
I když letošní zima milovníkům zimních sportů zatím moc nepřeje, vydáme se společně na výpravu do hor, konkrétně do těch Rychlebských. Naše putování začneme u horské chaty Paprsek, kterou Moravsko-slezský spolek vybudoval ještě před vypuknutím druhé světové války na křižovatce oblíbených turistických cest. Nabízela občerstvení a nocleh turistům. Ti se sem do hor rádi vydávají i dnes. Čeká je tu ve Ski areálu Paprsek kupříkladu jeden z největších snowparků u nás. A v okolí desítky kilometrů upravovaných běžeckých tratí. Staré horské chatě pak dělá společnost dřevěná kaplička svatého Kryštofa. Vypravíme se i na malou výpravu krajem. Dopřejeme si výhled po vrcholech Jeseníků, uvidíme taky zajímavý Smrk a můžeme se vydat i na kratičkou návštěvu k polským sousedům.
Rychlebské hory
Výstava Panny Marie
Na otázku, která žena je tou nejslavnější na světě, by asi většina z nás odpověděla stejně. Nejčastěji se ve všech obdobích mluví o Panně Marii. A obzvlášť ve vánočním čase je její jméno skloňováno ve všech pádech. Jejímu příběhu je věnována i výstava, která probíhá v Šumperku. Projdeme si na ní společně Mariin život od narození. A dozvíme se například to, že termín neposkvrněné početí se týká už jejího početí, nikoliv Ježíškova. Budeme mít rovněž šanci seznámit se s vývojem zobrazovaní Panny Marie i Ježíška v umění v různých dobách. Nejznámější a nejspíš i nejčastější je zvěčnění s Ježíškem v náručí. V rané gotice ho drží na pravé ruce, v pozdějších dobách ji umělci ztvárňovali s miminkem na ruce levé. A zajímat nás bude i původ jména Marie.
Výstava Panny Marie
Tršice
Před několika lety se dočkal knižního vydání Deník Otty Wolfa, židovského chlapce, který s rodiči a sestrou prchl před transportem do Terezína a ukrýval se v Tršicích a Zákřově na Přerovsku. V deníku popsal roky života, který provázel každodenní strach z prozrazení a ohrožení života. Zaznamenal v něm, s kým se potkali, jak žili, co dělali. Jen poslední stránky dopsala jeho sestra. My se dozvíme, proč. V Tršicích totiž vybudovali pětikilometrovou naučnou stezku, která nám na pěti zastaveních všechny, kterým osud v tomhle příběhu přidělil roli, připomene. Místní občané si za odvahu, s níž několik let celou rodinu ukrývali, vysloužili prestižní židovské ocenění. A když už budeme v Tršicích, zavítáme i k místní tvrzi, kde najdeme vesnické muzeum, a zastavíme se u obří žáby, která je prý jednou z největších v Evropě.