Reportáže v regionech
Tršice
Před několika lety se dočkal knižního vydání Deník Otty Wolfa, židovského chlapce, který s rodiči a sestrou prchl před transportem do Terezína a ukrýval se v Tršicích a Zákřově na Přerovsku. V deníku popsal roky života, který provázel každodenní strach z prozrazení a ohrožení života. Zaznamenal v něm, s kým se potkali, jak žili, co dělali. Jen poslední stránky dopsala jeho sestra. My se dozvíme, proč. V Tršicích totiž vybudovali pětikilometrovou naučnou stezku, která nám na pěti zastaveních všechny, kterým osud v tomhle příběhu přidělil roli, připomene. Místní občané si za odvahu, s níž několik let celou rodinu ukrývali, vysloužili prestižní židovské ocenění. A když už budeme v Tršicích, zavítáme i k místní tvrzi, kde najdeme vesnické muzeum, a zastavíme se u obří žáby, která je prý jednou z největších v Evropě.
Tršice
Kostel v Prostějově
K nejstarším prostějovským památkám patří kostel sv. Petra a Pavla. Vyrostl ve středověku a už v těch časech bývaly ve městě svatostánky dva. Ten známější zdobí náměstí, my se ovšem vypravíme za tím, který najdeme mimo historické centrum. Měl to štěstí, že ho neponičily husitské boje ani další válečné vřavy. V baroku se pak dočkal přestavby. Co nás ale bude zajímat nejvíc, jsou poklady, které se ukrývají uvnitř. Je jich hned několik. Tím nejznámějším je první renesanční náhrobek v českých zemích. Ačkoliv pochází z roku 1533, jeho tvůrce se už inspiroval nastupujícím slohem. Jeho dílo je takovým unikátem, že je zmiňováno snad ve všech knihách o dějinách umění na Moravě. Zajímavý je ovšem taky oltář ozdobený skulpturou znázorňující Poslední večeři Páně.
Kostel v Prostějově
Zábřeh
Zábřeh patří ke známějším městům Olomouckého kraje. A taky k městům s hodně dlouhou historií. Letos slaví už své 760. narozeniny a zanedlouho poté, co přinesly historické dokumenty první zmínku o téhle osadě na břehu Moravské Sázavy, už se mohl pyšnit povýšením na město. Průmyslovým centrem se stal mnohem později, v době rozvoje železnice. A v okolí města si i dnes můžeme připomenout, co bývalo hlavním zdrojem obživy místních lidí před tím. Bylo to rybníkářství a my se zastavíme u posledního rybníku, který tu ze soustavy deseti vybudovaných, zbyl do dnešních časů. Je mu už úctyhodných 500 let. Připomeneme si taky slavného místního rodáka, cestovatele Jana Eskymo Welzla a prohlédneme si i železniční skanzen v obci Lupěné.
Zábřeh
Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku patří k nejstarším doloženým ve střední Evropě, první písemné zmínky o ní pocházejí z poloviny 15. století. Už v roce 1885 byla poprvé zpřístupněna. Návštěvníky nedaleko města Jeseník čeká víc než čtyři stovky metrů dlouhý labyrint chodeb a puklin, vytvořených v masivních mramorech starých přibližně 350 až 400 milionů let. K nejzajímavějším místům jeskyně patří křižovatka puklinových chodeb připomínající svým tvarem srdce. Do minulosti nás tu zavedou i staré malby, které zdobí strop a stěny. Najdeme tu znaky slunce a půlměsíce, alchymistické symboly pro hledače zlata a dalších drahých kovů, ale taky dvě postavy modlící se pod křížem. Největší prostorou je pak Velký dóm s unikátně vymodelovanými stropy.
Jeskyně Na Špičáku
Expozice hudebních nástrojů
Hudební nástroje z různých časů i koutů světa učarovaly už před deseti lety Miloslavovi Muselíkovi z Ostružné. A tak je začal sbírat. Dnes jich má už stovky a rozhodl se, že vybuduje muzeum, v němž by své poklady mohl představit i dalším milovníkům hudby. Nejpočetněji zastoupené jsou v téhle kolekci citery. Jejich zádumčivému hlasu rádi naslouchali třeba obyvatelé Sudet. A dokonce se k němu váže jedna legenda. Podle ní má být pláčem nad smrtí Ježíše Krista po jeho ukřižování. Prohlédneme si ale taky několik vskutku exotických nástrojů a navíc se dozvíme, jak pan Musílek získává nové kousky. Často se k němu totiž dostávají už v podobě šrotu. Naštěstí má ale kamaráda, který hromádce dílů dovede vrátit původní podobu a krásu.