Reportáže v regionech
Drátenické řemeslo
Staré a bezmála zapomenuté drátenické řemeslo před lety učarovalo Haně Rajnoškové. Absolvovala specializovaný kurs a ze všeho nejdřív se pustila do opletení starých poničených hrnců. Když už zase v plné parádě odpočívaly na kamnech, začala vymýšlet, co dalšího by s pomocí drátu mohla tvořit. Napadlo ji kombinování s různými přírodními materiály, třeba minerály nebo dřevem. A její výtvory často zdobí takzvaný lidunkový vzor, které je drátěnou obdobou známého cibuláku. Prozradíme, co všechno dalšího Hanka vyrábí, kde byste ji případně mohli potkat a sledovat při práci a jaké pomůcky se jí nejvíc hodí. Zajímat nás bude i to, kde má své království a kdy se nejvíc tvoření s drátem, které není její profesí, ale koníčkem, věnuje.
Drátenické řemeslo
Rychlebské hory
I když letošní zima milovníkům zimních sportů zatím moc nepřeje, vydáme se společně na výpravu do hor, konkrétně do těch Rychlebských. Naše putování začneme u horské chaty Paprsek, kterou Moravsko-slezský spolek vybudoval ještě před vypuknutím druhé světové války na křižovatce oblíbených turistických cest. Nabízela občerstvení a nocleh turistům. Ti se sem do hor rádi vydávají i dnes. Čeká je tu ve Ski areálu Paprsek kupříkladu jeden z největších snowparků u nás. A v okolí desítky kilometrů upravovaných běžeckých tratí. Staré horské chatě pak dělá společnost dřevěná kaplička svatého Kryštofa. Vypravíme se i na malou výpravu krajem. Dopřejeme si výhled po vrcholech Jeseníků, uvidíme taky zajímavý Smrk a můžeme se vydat i na kratičkou návštěvu k polským sousedům.
Rychlebské hory
Výstava Panny Marie
Na otázku, která žena je tou nejslavnější na světě, by asi většina z nás odpověděla stejně. Nejčastěji se ve všech obdobích mluví o Panně Marii. A obzvlášť ve vánočním čase je její jméno skloňováno ve všech pádech. Jejímu příběhu je věnována i výstava, která probíhá v Šumperku. Projdeme si na ní společně Mariin život od narození. A dozvíme se například to, že termín neposkvrněné početí se týká už jejího početí, nikoliv Ježíškova. Budeme mít rovněž šanci seznámit se s vývojem zobrazovaní Panny Marie i Ježíška v umění v různých dobách. Nejznámější a nejspíš i nejčastější je zvěčnění s Ježíškem v náručí. V rané gotice ho drží na pravé ruce, v pozdějších dobách ji umělci ztvárňovali s miminkem na ruce levé. A zajímat nás bude i původ jména Marie.
Výstava Panny Marie
Tršice
Před několika lety se dočkal knižního vydání Deník Otty Wolfa, židovského chlapce, který s rodiči a sestrou prchl před transportem do Terezína a ukrýval se v Tršicích a Zákřově na Přerovsku. V deníku popsal roky života, který provázel každodenní strach z prozrazení a ohrožení života. Zaznamenal v něm, s kým se potkali, jak žili, co dělali. Jen poslední stránky dopsala jeho sestra. My se dozvíme, proč. V Tršicích totiž vybudovali pětikilometrovou naučnou stezku, která nám na pěti zastaveních všechny, kterým osud v tomhle příběhu přidělil roli, připomene. Místní občané si za odvahu, s níž několik let celou rodinu ukrývali, vysloužili prestižní židovské ocenění. A když už budeme v Tršicích, zavítáme i k místní tvrzi, kde najdeme vesnické muzeum, a zastavíme se u obří žáby, která je prý jednou z největších v Evropě.
Tršice
Kostel v Prostějově
K nejstarším prostějovským památkám patří kostel sv. Petra a Pavla. Vyrostl ve středověku a už v těch časech bývaly ve městě svatostánky dva. Ten známější zdobí náměstí, my se ovšem vypravíme za tím, který najdeme mimo historické centrum. Měl to štěstí, že ho neponičily husitské boje ani další válečné vřavy. V baroku se pak dočkal přestavby. Co nás ale bude zajímat nejvíc, jsou poklady, které se ukrývají uvnitř. Je jich hned několik. Tím nejznámějším je první renesanční náhrobek v českých zemích. Ačkoliv pochází z roku 1533, jeho tvůrce se už inspiroval nastupujícím slohem. Jeho dílo je takovým unikátem, že je zmiňováno snad ve všech knihách o dějinách umění na Moravě. Zajímavý je ovšem taky oltář ozdobený skulpturou znázorňující Poslední večeři Páně.