Reportáže v regionech
Za zimních večerů v chalupách
Víte, jak trávili večery naši předci v dobách, kdy neměli k dispozici televizi a dokonce ani elektřinu? Pokud máte chuť nahlédnout do časů minulých, vydejte se s námi na výstavu v šumperském muzeu. Přenese nás do obyčejných vesnických chalup, kde všichni přebývali v jediné místností, v níž se topilo. Měli tak k sobě podstatně blíž než my. Svítili si převážně loučemi, protože svíčky byly drahé a používaly se jen o svátcích. A pracovali, aby si přivydělali na živobytí. Nejčastějším způsobem bylo tkaní, ale fungovala taky například výroba šindelů nebo sítí, které tehdy nepoužívali jen rybáři. A v některých domácnostech vznikaly rovněž nitěné knoflíky, které se hodily hlavně na nemocniční prádlo, protože vydržely vyvařování. Budete-li mít chuť, všechno si tu můžete vyzkoušet.


Za zimních večerů v chalupách
Svět batolat a dětí
Do světa batolat i dětí školou povinných nás zavede výstava v Přerově. Je věnována především dětské módě. Prohlédneme si kupříkladu takzvané chovací šatičky, do kterých dřív oblékali bez rozdílu kluky i malinkaté slečny. Čeká nás zajímavá kolébka nebo dřevěný vozíček, v němž na vesnici převáželi své ratolesti předtím, než se i mimo města rozšířily kočárky. Zajímat nás bude, čím se inspirovali tvůrci oblečení pro nejmenší v dřívějších časech, připomeneme si legendární námořnické oblečky, ale taky dobu, kdy děti přestaly být zmenšeninou dospělých a jejich oděvy kopií těch rodičovských. Řeč bude i o době, kdy díky dostupnosti šicích strojů začaly modely pro své potomky tvořit nebo přetvářet samy maminky a nemineme ani teplákovou éru.


Svět batolat a dětí
Drátenické řemeslo
Staré a bezmála zapomenuté drátenické řemeslo před lety učarovalo Haně Rajnoškové. Absolvovala specializovaný kurs a ze všeho nejdřív se pustila do opletení starých poničených hrnců. Když už zase v plné parádě odpočívaly na kamnech, začala vymýšlet, co dalšího by s pomocí drátu mohla tvořit. Napadlo ji kombinování s různými přírodními materiály, třeba minerály nebo dřevem. A její výtvory často zdobí takzvaný lidunkový vzor, které je drátěnou obdobou známého cibuláku. Prozradíme, co všechno dalšího Hanka vyrábí, kde byste ji případně mohli potkat a sledovat při práci a jaké pomůcky se jí nejvíc hodí. Zajímat nás bude i to, kde má své království a kdy se nejvíc tvoření s drátem, které není její profesí, ale koníčkem, věnuje.


Drátenické řemeslo
Rychlebské hory
I když letošní zima milovníkům zimních sportů zatím moc nepřeje, vydáme se společně na výpravu do hor, konkrétně do těch Rychlebských. Naše putování začneme u horské chaty Paprsek, kterou Moravsko-slezský spolek vybudoval ještě před vypuknutím druhé světové války na křižovatce oblíbených turistických cest. Nabízela občerstvení a nocleh turistům. Ti se sem do hor rádi vydávají i dnes. Čeká je tu ve Ski areálu Paprsek kupříkladu jeden z největších snowparků u nás. A v okolí desítky kilometrů upravovaných běžeckých tratí. Staré horské chatě pak dělá společnost dřevěná kaplička svatého Kryštofa. Vypravíme se i na malou výpravu krajem. Dopřejeme si výhled po vrcholech Jeseníků, uvidíme taky zajímavý Smrk a můžeme se vydat i na kratičkou návštěvu k polským sousedům.


Rychlebské hory
Výstava Panny Marie
Na otázku, která žena je tou nejslavnější na světě, by asi většina z nás odpověděla stejně. Nejčastěji se ve všech obdobích mluví o Panně Marii. A obzvlášť ve vánočním čase je její jméno skloňováno ve všech pádech. Jejímu příběhu je věnována i výstava, která probíhá v Šumperku. Projdeme si na ní společně Mariin život od narození. A dozvíme se například to, že termín neposkvrněné početí se týká už jejího početí, nikoliv Ježíškova. Budeme mít rovněž šanci seznámit se s vývojem zobrazovaní Panny Marie i Ježíška v umění v různých dobách. Nejznámější a nejspíš i nejčastější je zvěčnění s Ježíškem v náručí. V rané gotice ho drží na pravé ruce, v pozdějších dobách ji umělci ztvárňovali s miminkem na ruce levé. A zajímat nás bude i původ jména Marie.

