Reportáže v regionech
Hasičské muzeum
Muzeí, v nichž si můžeme připomenout historii hasičských sborů na našem území a prohlédnout staré pomůcky dobrovolných i profesionálních požárníků, je u nás celá řada. To v Olšanech na Prostějovsku se ale pyšní tím, že je nejstarší soukromou expozicí svého druhu u nás. U jeho zrodu stál dlouholetý šéf tamního sboru Alois Vláčil. Ke stému výročí připravil výstavku všech zajímavostí se stoletím místního organizovaného boje s červeným kohoutem. Sbírání dokumentů, technických pomůcek i dalších kuriozit se mu zalíbilo, a tak v něm pokračoval. O deset let později otevřel muzeum. Při jeho prohlídce si připomeneme, kdy bychom u nás potkali první hasiče, jaké bylo jejich hlavní poslání a jak se za ty dlouhé roky změnilo.
Hasičské muzeum
Šumperk
V Šumperku si připomeneme slavnou i temnou historii města. Dařilo se v něm už dávno soukenictví a plátenictví. Rozvoji řemesel ale učinily přítrž čarodějnické procesy. Po jejich skončení navíc nikdo nechtěl s místními řemeslníky obchodovat. Pomohl až císař, který zdejším pláteníkům udělil privilegium na výrobu textilií mezulánu a barchetu, a díky tomu odstartovala nová éra šumperského hospodářství. Na počátku 19. a 20. století bylo ve městě na dvě desítky textilních továren. A místní průmyslníci se předháněli ve výstavbě přepychových domů. Zvali si významné architekty a rozhodně na svých sídlech nešetřili. Šumperku se dokonce svého času říkalo Malá Vídeň. Společně si prohlédneme nejhonosnější stavby z tohoto období.
Šumperk
Cesta křížů
Cestou křížů se vydáme na výstavě v muzeu v Šumperku. Otevřena byla v době Velikonoc, takže si na ní samozřejmě připomeneme vše podstatné o těchto křesťanských svátcích. Pak se ale budeme věnovat hlavně unikátní sbírce devadesáti křížů s Ježíšem, které shromáždili za dvacet let manželé Hojgrovi z Hrabové u Zábřehu. Vyrobili je v období od 16. do 20. století zdatní řezbáři i lidoví umělci. Většina z nich zdobila domácnosti, protože v nich dřív kříže mívaly své nezastupitelné místo. Dozvíme se, že v Kristově době bývalo ukřižování nejhorší a nejvíc ponižující smrtí a taky to, jak si jeho smrt připomínali přívrženci nové víry v počátcích, kdy bývali ještě pronásledováni. Zajímat nás bude i to, jak v různých obdobích mučednickou smrt ztvárňovali umělci.
Cesta křížů
Paškály
V malé chráněné dílně v Paloníně vyrábějí paškály. Pokud nevíte, co si pod tím pojmem představit, pak si nenechte ujít návštěvu téhle obce na Olomoucku. Paškál je totiž nepostradatelnou součástí velikonočních bohoslužeb. Jedná se o velkou a speciálně zdobenou svíci, která přináší světlo do potemnělého kostela a rozráží temnoty smrti. I proto je mu po celé svátky ve svatostánku vyhrazeno speciální místo. A nás bude zajímat, co všechno na něm najdeme a jak vlastní zdobení probíhá. Nesmí na něm chybět kříž, řecká písmena Alfa a Omega symbolizující Ježíše coby začátek a konec všeho. Taky letopočet, případně beránek, holubice, motivy pšeničných klasů a zelené ratolesti. Není tedy divu, že výroba hodně dekorované svíce zabere celý den.
Paškály
Poutní místo
Poutní místo Maria Hilf u Zlatých Hor bývalo svého času nejvyhledávanějším ve Slezsku. Jeho příběh se začal psát už v době třicetileté války, kdy ve zdejších lesích hledali místní obyvatelé úkryt před švédským rabováním. Křížová cesta, která nás ze Zlatých Hor dovede ke kostelu zasvěcenému Panně Marii Pomocné, ale vybudovali věřící až na počátku 20. století. Jejích čtrnáct zastavení přečkalo obě světové války, ale za minulého režimu přišla jeho zkáza. Tehdejší představitelé si nepřáli, aby se tu lidi scházeli, a tak nechali pobořit svatostánek a odstřelit skálu, v níž byl ukryt Boží hrob. Jejich pozornosti unikla jen studánka, jejíž voda prý uzdravovala bolavé ruce a nohy. Na konci minulého věku se areál ale dočkal obnovy a opět se tu konají poutě.