Reportáže v regionech
Poštovní štola ve Zlatých Horách
Zlaté Hory na Jesenicku prosluly především díky přírodnímu bohatství v podobě zlata. Těžit se tu začalo ve středověku, ale mnozí odborníci se domnívají, že zdejší naleziště znali už staří Keltové zhruba 300 let před naším letopočtem. Rýžovalo se tu i později, dodnes se dochovaly pozůstatky posledního fungujícího rýžoviště kalifornského typu. Celkem se v oblasti vytěžily zhruba čtyři a půl tuny lesklého pokladu. Za mimořádně úspěšnou éru je považováno 16. století. K místům, které hornickou tradici připomínají, patří Příčná hora, kde se dochovaly zbytky řady štol. Nejzachovalejším a jediným přístupným důlním dílem mezi nimi je Poštovní štola. Návštěvníci si můžou projít zhruba půl kilometru dlouhý okruh, ale do budoucna se budou postupně otevírat další části.
Poštovní štola ve Zlatých Horách
Jeseník
Snad všichni známe Priessnitzův zábal, ale víte, kdo to byl Vincenz Priessnitz? Když se vydáte do Jeseníku, neměli byste minout tamní lázně, které jsou považovány za první vodoléčebné lázně na světě. Právě v nich se setkáte s odkazem Vincenze Priessnitze, který už jako mladý přestavěl svůj dům, aby ho mohl využívat ke kurýrování pacientů. Zajímavým místem je taky Studniční vrch, na němž lázeňští hosté v 19. století začali budovat prameníky a pomníčky. Jedním z prvních a nejznámějších je ten ve tvaru mohyly, který je vzpomínkou na zakladatele lázní. A dozvíte se i to, že místní léčebná péče byla natolik vyhlášená, že ji vyhledávalo mnoho významných osobností z Evropy, ale dokonce i z Ameriky. Jedním unikátem se Jeseník pyšní i dnes. Zdejší Balneopark je jediným zařízením svého druhu na světě.
Jeseník
Drátěné umění
Dráteníci v minulých staletích využívali drát především k opravám starých nádob nebo k výrobě praktických předmětů do domácnosti. V posledních letech se stal ale oblíbeným materiálem umělců, kteří z něj dokáží tvořit nejrůznější postavičky i další dekorativní předměty. Učaroval taky Daně Frydrychové z Jedlí. Vlastně ji k němu přivedl manžel, který jednou při úklidu našel doma nevyužitý, a jeho drahá polovička z něj začala tvořit. Dnes se pod jejíma rukama rodí nejen andílci, ale taky skřítci nebo třeba oživlé listy. Inspiraci totiž nachází paní Dana hlavně v přírodě. Nicméně dokáže udrátovat i hodiny nebo lucernu. Při své tvorbě často používá i další materiály, s nimiž drát kombinuje. Třeba dřevo, keramiku nebo plech.
Drátěné umění
Hasičské muzeum
Muzeí, v nichž si můžeme připomenout historii hasičských sborů na našem území a prohlédnout staré pomůcky dobrovolných i profesionálních požárníků, je u nás celá řada. To v Olšanech na Prostějovsku se ale pyšní tím, že je nejstarší soukromou expozicí svého druhu u nás. U jeho zrodu stál dlouholetý šéf tamního sboru Alois Vláčil. Ke stému výročí připravil výstavku všech zajímavostí se stoletím místního organizovaného boje s červeným kohoutem. Sbírání dokumentů, technických pomůcek i dalších kuriozit se mu zalíbilo, a tak v něm pokračoval. O deset let později otevřel muzeum. Při jeho prohlídce si připomeneme, kdy bychom u nás potkali první hasiče, jaké bylo jejich hlavní poslání a jak se za ty dlouhé roky změnilo.
Hasičské muzeum
Šumperk
V Šumperku si připomeneme slavnou i temnou historii města. Dařilo se v něm už dávno soukenictví a plátenictví. Rozvoji řemesel ale učinily přítrž čarodějnické procesy. Po jejich skončení navíc nikdo nechtěl s místními řemeslníky obchodovat. Pomohl až císař, který zdejším pláteníkům udělil privilegium na výrobu textilií mezulánu a barchetu, a díky tomu odstartovala nová éra šumperského hospodářství. Na počátku 19. a 20. století bylo ve městě na dvě desítky textilních továren. A místní průmyslníci se předháněli ve výstavbě přepychových domů. Zvali si významné architekty a rozhodně na svých sídlech nešetřili. Šumperku se dokonce svého času říkalo Malá Vídeň. Společně si prohlédneme nejhonosnější stavby z tohoto období.