Reportáže v regionech
Kolář
Augustýn Krystyník z nového Hrozenkova udržuje při životě pomalu mizející kolářské řemeslo. Lásku k němu i dílnu se starými stroji zdědil po otci, který byl kolářem a věnoval se stolařině. Volba profese pak byla pro syna jednoznačná. Navázal na rodinnou tradici. Povypráví nám o historii řemesla, které patří k nejstarším. Dozvíme se taky, co všechno jeho mistři vyráběli, a bude nás zajímat, co se nejčastěji rodí pod rukama pana Krystyníka. Vytvořil už spoustu trakařů, vozíků i kol pro kočáry. Ale taky třeba kola k funkčnímu kanónu nebo kostitřas, na němž německý závodník dojel z Paříže do Říma. A momentálně byste v jeho království mohli sledovat výrobu repliky trolejbusu, který vznikl v roce 1906 ve firmě Mercedes.
Kolář
Josef Drásal
Už jste někdy potkali opravdového obra? My vám jednoho představíme. Jmenoval se Josef Drásal, pocházel z Hané a se svými 240 centimetry si vysloužil titul nejvyšší Čech a ve své době se řadil mezi nejvyšší obyvatele naší planety. Jeho krajané si ho dodnes připomínají. V Olomouci má v muzeu zvláštní expozici, kterou zdobí urostlá figurína. S tou je spojena i nedávná sbírka, v niž místní dali dohromady peníze na její nové oblečení. Nás bude ale zajímat i skutečný život člověka, který daleko převyšoval všechny a jeho blízkým se přes veškeré snažení nikdy nepodařilo najít mu vhodnou partnerku. Do svých dvaceti let se prý za svou výšku styděl, pak se ho ovšem ujal jeden obchodně zdatný hostinský a učinil z něj velkou atrakci.
Josef Drásal
Hvězdárna
K chloubám Prostějova patří hvězdárna. Má dvě pozorovatelny. Z jedné z nich sledují hvězdnou oblohu odborníci a z druhé návštěvníci z řad laiků. Ta vybudovaná pro ně nabízí nejen velký prostor, ale díky své odsuvné střeše i pohled na celé nebe. Prozkoumáme taky místní dalekohledy. Dozvíme se, že na pozorování denní oblohy jsou vhodnější menší, v noci se uplatní spíš ty větší. A rozdílné jsou i přístroje na sledování planet a třeba mlhoviny. Z prostějovské hvězdárny můžou zájemci zahlédnout vesmírná tělesa až do vzdálenosti neuvěřitelných 2,5 milionů světelných let. Vydáme se taky alespoň na chvíli do historie astronomie, zjistíme, odkdy vědci dokáží určovat vzdálenosti planet a spoustu dalších zajímavostí o tomhle oboru.
Hvězdárna
Studniční vrch
Studniční vrch proslavily prameny vody s blahodárnými účinky. Znal je prý už mnich žijící v tamních lesích. A jejich tajemství měl prozradit mladému Vincenzovi Priessnitzovi. Jak to bylo doopravdy, to se zřejmě nedozvíme, každopádně právě na úpatí hory mladý vyznavač léčby s pomocí vzduchu a životadárné tekutiny založil už před bezmála dvěma stovkami let lázně. Ty my ovšem tentokrát mineme a vydáme se po jedné z naučných stezek ke zmiňovaným pramenům. Navštěvovat je začali už v 19. století lázeňští hosté a stavěli u nich prameníky nebo pomníky. Zastavíme se u pramene, u jehož zrodu stál hrabě Karel Nostic a bude nás zajímat, proč byl po válce přejmenován. A prozradíme vám i to, jak přišel ke svému jménu pramen nazvaný Rumunský.
Studniční vrch
Ecce Homo Park
Už jste někdy slyšeli o Ecce Homo Parku? Pokud ne, vypravte se s námi do Šternberku. Na své si přijdou všichni páni a kluci, kteří milují vůni benzínu a řev motorů. Celá expozice vznikla k poctě zdejší automobilové trati a slavných závodů Ecce Homo Šternberk, které se jezdí už 110 let. Přivítá nás galerie našich slavných závodníků minulosti, v níž samozřejmě nemůžou chybět manželé Junkovi. A nemusíme se jen rozhlížet. Pánové sotva minou simulátor, který nabízí šanci užít si pořádnou jízdu. Jeho speciální verze je připravena i pro malé motoristy, kteří se můžou vyřádit i ve skutečném autě. A nezapomeneme přidat ani nejdůležitější informace o známé trati. Dozvíte se, jak je dlouhá, jak rychle se na ní jezdí a za jak dlouho se dá absolvovat.
