Reportáže v regionech
Kouty nad Desnou
Jediná šestisedačková lanovka u nás a posléze krásný výhled z výšky 1100 metrů nad mořem. To na vás čeká v Koutech nad Desnou. Když přidáte ještě dalších 20 metrů stoupání a vylezete až na vrchol rozhledny, můžete se dokonce porozhlédnout z balkónu se skleněnou podlahou. Od vyhlídkové věže pak vede zhruba dvoukilometrová naučná stezka, která dostala jméno Rysí skála. Na cestě na vás čeká celkem pět zastávek a provede vás mezi nimi příběh rysice Reny. Pokud si přivstanete a vyjedete na vrchol brzy, můžete zahlédnout i stádo kamzíků a třeba podumat o tom, proč rysů nejen v tomhle kraji tolik ubývá. Určitě i vás napadne, že jednou z hlavních příčin mizení těchto kočkovitých šelem je jejich nezákonný lov.
Kouty nad Desnou
Pevnost poznání
Olomouc bývala opevněnou baštou monarchie. Z rozlehlého opevnění se do dnešních časů dochovala jen takzvaná Pevnůstka. A její část se teď proměnila v Pevnost poznání. Nahlédneme společně do historie, ale taky se přiučíme. Nový projekt je určen především dětem a měl by je nechat nahlédnout zábavným způsobem do světa vědy. Čeká nás tak kupříkladu osmimetrový model mozku. Pořádně ho prozkoumáme a zjistíme, jak to v něm vlastně funguje. Třeba i to, že neuronů bychom v něm napočítali desetkrát víc, než je lidí na planetě a co se v naší myslivně děje ve chvílích, kdy spíme. Pak se vydáme do expozice nazvané Živá voda a projdeme si interaktivním korytem řeky Moravy. Co se dozvíme tam? Nechte se překvapit.
Pevnost poznání
Poštovní štola ve Zlatých Horách
Zlaté Hory na Jesenicku prosluly především díky přírodnímu bohatství v podobě zlata. Těžit se tu začalo ve středověku, ale mnozí odborníci se domnívají, že zdejší naleziště znali už staří Keltové zhruba 300 let před naším letopočtem. Rýžovalo se tu i později, dodnes se dochovaly pozůstatky posledního fungujícího rýžoviště kalifornského typu. Celkem se v oblasti vytěžily zhruba čtyři a půl tuny lesklého pokladu. Za mimořádně úspěšnou éru je považováno 16. století. K místům, které hornickou tradici připomínají, patří Příčná hora, kde se dochovaly zbytky řady štol. Nejzachovalejším a jediným přístupným důlním dílem mezi nimi je Poštovní štola. Návštěvníci si můžou projít zhruba půl kilometru dlouhý okruh, ale do budoucna se budou postupně otevírat další části.
Poštovní štola ve Zlatých Horách
Jeseník
Snad všichni známe Priessnitzův zábal, ale víte, kdo to byl Vincenz Priessnitz? Když se vydáte do Jeseníku, neměli byste minout tamní lázně, které jsou považovány za první vodoléčebné lázně na světě. Právě v nich se setkáte s odkazem Vincenze Priessnitze, který už jako mladý přestavěl svůj dům, aby ho mohl využívat ke kurýrování pacientů. Zajímavým místem je taky Studniční vrch, na němž lázeňští hosté v 19. století začali budovat prameníky a pomníčky. Jedním z prvních a nejznámějších je ten ve tvaru mohyly, který je vzpomínkou na zakladatele lázní. A dozvíte se i to, že místní léčebná péče byla natolik vyhlášená, že ji vyhledávalo mnoho významných osobností z Evropy, ale dokonce i z Ameriky. Jedním unikátem se Jeseník pyšní i dnes. Zdejší Balneopark je jediným zařízením svého druhu na světě.
Jeseník
Drátěné umění
Dráteníci v minulých staletích využívali drát především k opravám starých nádob nebo k výrobě praktických předmětů do domácnosti. V posledních letech se stal ale oblíbeným materiálem umělců, kteří z něj dokáží tvořit nejrůznější postavičky i další dekorativní předměty. Učaroval taky Daně Frydrychové z Jedlí. Vlastně ji k němu přivedl manžel, který jednou při úklidu našel doma nevyužitý, a jeho drahá polovička z něj začala tvořit. Dnes se pod jejíma rukama rodí nejen andílci, ale taky skřítci nebo třeba oživlé listy. Inspiraci totiž nachází paní Dana hlavně v přírodě. Nicméně dokáže udrátovat i hodiny nebo lucernu. Při své tvorbě často používá i další materiály, s nimiž drát kombinuje. Třeba dřevo, keramiku nebo plech.