Reportáže v regionech
Osada Travná
Osada Travná je dnes místem takřka opuštěným. Jen velký novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie svědčí o tom, že dřív tu bývalo podstatně rušněji. Stavba svatostánku, na který se skládali místní věřící, byla velmi nákladná, ale vzniklo dílo vskutku reprezentativní. Od něj se vydáme k poutnímu místu, které nese stejné jméno jako osada. Jeho vznik je spojován s onemocněním ženy panského lesníka France Eichingera Veronikou. Jako poděkování za takřka zázračné uzdravení nechala postavit malý kostelík, ke kterému začali přicházet poutníci. Zanedlouho ho nahradila kaple, při jejíž stavbě tu prý vytryskl pramen léčivé vody. Počty přicházejících věřících rostly, takže ke svatostánku nakonec přibyla i křížová cesta, kterou si společně projdeme.
Osada Travná
Žulová
Žulovou v Jeseníkách proslavila těžba kamene. Konkrétně toho, který dal městu jeho současné jméno. Granit se tu dobýval už ve středověku, ale až v 19. století se město stalo taky centrem jeho zpracování a objevily se v něm první kamenické dílny. My se společně porozhlédneme po místních památkách, ale vydáme se taky do okolí, kde najdeme desítky opuštěných lomů. Lákají k návštěvě především rybáře, milovníky přírodního koupání a taky mineralogy. Zavítáme rovněž k vodopádům na Stříbrném potoce. Celá kaskáda je dlouhá přes sto metrů a podle pověsti ji bedlivě střeží vodník Milouš. Připomeneme si ovšem i samotné počátky města, které jsou spojeny s loupeživými rytíři z rodu Wüstehubů, kteří si tu ve 13. století postavili hrad Frýdberk.
Žulová
Tomáš Vítek
Spousta malých kluků sní o tom, že budou na velkých korábech brázdit moře. Ve Skaličce na Přerovsku si připomeneme jednoho, kterému se tenhle sen splnil. Jmenoval se Tomáš Vítek a na velkých lodích procestoval pořádný kus světa. Nejprve se ovšem stal strojním inženýrem a nějaký čas pracoval jako mechanik a zámečník ve strojírenském podniku. Chtěl rozumět velkým motorům. Pak se dostal do služeb Československé námořní plavby a dobýval dálky. Dotáhl to nakonec až na první strojního důstojníka. Na mořích a oceánech strávil devět let. Pak se pustil do stavby zaoceánských plavidel. Nejprve těch plujících pod naší vlajkou, pak pracoval i pro nadnárodní společnosti. Na svých cestách taky hodně fotil a točil filmy. A tak se v muzeu, které je mu ve Skaličce věnováno, můžeme toulat po světě i my.
Tomáš Vítek
Pradědovo dětské muzeum
Zejména ti nejmenší si užívají v Pradědově muzeu, které vyrostlo v Bludově na Šumpersku. Na šesti stovkách metrů čtverečních je tu připravena řada her věnovaných horám, přírodě, historii i současnosti. A na teplé dny taky venkovní hřiště. Největším lákadlem je vesnička Pradědovo, v níž si zájemci můžou vyzkoušet řemesla typická pro horský kraj. Je libo stát se na chvilku hostinským, hokynářem nebo mlynářem? Na své si přijdou i milovníci bylinek nebo obdivovatelé čarování a lítání na koštěti. A zastavit se příchozí můžou i na nádražíčku, které bude leckdo znát z filmu Alois Nebel. Dospěláci docela určitě ocení nabídku zdejší kuchyňky. K ochutnání v ní vždycky bývají nějaké tradiční regionální dobroty. A tvůrci muzea nezapomněli ani na slavné rodáky.
Pradědovo dětské muzeum
Kolář
Augustýn Krystyník z nového Hrozenkova udržuje při životě pomalu mizející kolářské řemeslo. Lásku k němu i dílnu se starými stroji zdědil po otci, který byl kolářem a věnoval se stolařině. Volba profese pak byla pro syna jednoznačná. Navázal na rodinnou tradici. Povypráví nám o historii řemesla, které patří k nejstarším. Dozvíme se taky, co všechno jeho mistři vyráběli, a bude nás zajímat, co se nejčastěji rodí pod rukama pana Krystyníka. Vytvořil už spoustu trakařů, vozíků i kol pro kočáry. Ale taky třeba kola k funkčnímu kanónu nebo kostitřas, na němž německý závodník dojel z Paříže do Říma. A momentálně byste v jeho království mohli sledovat výrobu repliky trolejbusu, který vznikl v roce 1906 ve firmě Mercedes.
