Reportáže v regionech
Těšíkovská kyselka
Pramen Těšíkovské kyselky je ukryt v úzce zaříznutém údolí Trusovického potoka na Olomoucku. K železitému prameni uprostřed smrkových lesů míří turisté, ale taky místní lidé s kanystry, v nichž si vodu vozí domů. Při občasném užívání má totiž prokazatelně pozitivní účinky na lidský organismus. Její teplota je kolem 10 stupňů a prameništěm proteče 30 litrů přírodní minerálky za minutu. Za rezavou barvu můžou podle legendy trpaslíci, kteří v prameni v noci máchají své rudé čepičky a vodu tak údajně obdařují substancí moudrosti. Tak jsme se na místo vypravili i my, abychom zjistili, co je na pověsti pravdy. Připomeneme si i to, že Těšíkovská kyselka není jedinou minerálkou, kterou v oblasti můžeme ochutnat.
Těšíkovská kyselka
Příkazy
Obec Příkazy na Olomoucku je jediná v Olomouckém kraji, která má na svém území státem chráněnou památkovou rezervaci. Jejím základem je někdejší Kameníčkův grunt, z něhož je dnes takzvaný Hanácké skanzen. V něm se dozvíme, jak se tu kdysi žilo a samozřejmě i hospodařilo. Prozradíme vám taky to, čemu se říká špaletové stodoly nebo žudry. Prohlédnout si ale můžete i další stavby dokladující vývoj vesnické architektury, podle mapy a prohlídkové trasy čítající téměř tři desítky zastavení. Budete překvapeni, kolik zajímavostí se v této malé obci nachází, jednu z neobvyklých místních staveb ocenil dokonce i samotný papež.
Příkazy
Voda Olomouc
Při toulkách okolím Olomouce si připomeneme časy, kdy pitná voda vůbec nebývala takovou samozřejmostí jako dnes. Obyvatelé hanácké metropole si dlouho museli vystačit se studnami nebo chodit k prameni daleko za městskými hradbami. Podle nedalekého kostelíku dostal jméno Křížový. Vše se změnilo až na konci 19. století, kdy bylo v nedalekých Chválkovicích objeveno nové prameniště a u něj vyrostla parní vodárna. Z ní životodárná tekutina putovala do vodojemu na Tabulovém vrchu a pak k lidem. Obě stavby se dochovaly dodnes, takže si je společně prohlédneme. Vodárna je navíc unikátní technickou památkou, jedinou na parní pohon, která je u nás ještě k vidění. Cestou nemineme ani několik dalších pamětihodností a projdeme se i starou alejí.
Voda Olomouc
Chození s jedličkou
Pomlázka na Velikonoční pondělí bývá výsadou chlapců a chlapů. V některých krajích si ale ve svátečním čase přijdou na své i dívky. Kupříkladu v Bělkovicích – Lašťanech vyrážejí o Smrtné neděli malá děvčátka na takzvané chození s jedličkou. Speciálně nazdobený stromeček má přinést do navštívených stavení jaro. Musí mít „pět prstů“, neboli pět větviček. Naši předkové totiž věřili v moc a sílu lichých čísel. Žlutá barva květů pak připomíná slunce, modrá vodu, červená krev a nový život. Na každé jedličce se pak nese panenka. Aby stromeček plnil svoji funkci, musí s ním děvčata točit. Tím se od ozdoby, které se říká břinkavice, odrážejí sluneční paprsky a odlesky se rozlétávají kolem. K celé obchůzce patří ještě různá říkadla a popěvky.
Chození s jedličkou
Šumění andělských křídel
Za anděly se vydáme do Olomouce. V tamním muzeu totiž připravili výstavu nazvanou Šumění andělských křídel. Nebeští poslové jsou tu zvěčněni v podobě soch, obrazů i videoartu. Dle představ našich a evropských umělců od gotiky až po současnost. Dozvíme se, jaké úkoly jim v celé lidské historii byly přisuzovány nebo jak si je představovali obyčejní lidé. Dokonce zjistíme, že se tu můžeme stát svědky odborného rozboru jejich křídel ornitologem. A čeká nás řada příběhů, v nichž hráli andělé významnou roli. Mohli bychom začít třeba u Panny Marie. Sdělit jí zprávu o narození synka dostal na starosti archanděl Gabriel. A nemůžeme zapomenout ani na Adama a Evu a jejich vyhnání z ráje.
