Reportáže v regionech
Chov koní ve Slatiňanech
Koně byli velkou láskou pánů z Auerspergu. A tak na konci 19. století vybudovali u svého sídla ve Slatiňanech nejmodernější stáje v celé tehdejší monarchii. Koně byli připravováni na dostihy, vozili kočáry, ale samozřejmě také pány na hony. Ve zdejším kraji byly oblíbené hony parforsní, které nekončily smrtí zvířete. Takový jelen chovaný v oplůtku byl dovezen na hon a po něm se zase do oplůtku vrátil. Od roku 1945 jsou v hřebčíně doma starokladrubští vraníci, kteří sem byli přestěhováni z Průhonic. Kladrubští koně se původně chovali ve více barvách, pak se ustálila bílá a černá. Vraníky měli v oblibě představitelé habsburské vládnoucí dynastie, a tak po pádu monarchie byli stejně jako všechno s ní spojené v nemilosti. Profesor František Bílek ale zachránil tmavé krasavce před vyhubením, a tak je můžeme v slatiňanském hřebčíně obdivovat i my.
Chov koní ve Slatiňanech
Výrobce lihýřových hodin
O různých hodinách, které měřily čas našim předkům, jsme se už při našich toulkách dozvěděli hodně zajímavého. Tentokrát se seznámíme s dřevěnými lihýřovými hodinami, které vyrábí Jan Prokop. Nejde o žádnou technickou novinku, tahle hodiny se v oblasti Schwarzwaldského lesa začaly vyrábět už v 17. století. Pan Prokop jednou v časopise objevil návod a nechal se jím inspirovat. Dodržuje stovke let starou technologii. Popíše nám, jak funguje mechanismus těchto hodin, dozvíme se například, že tyhle hodiny měly vždycky jen jednu ručičku. A prohlédneme si samozřejmě i jeho práci se dřevem. Původní podoba hodin se Janu Prokopovi zdála moc jednoduchá, a tak vymyslel zdobení. K figurkám, které většinou představovaly staré řemeslníky, dokonce vymyslel pohyblivý mechanismus.
Výrobce lihýřových hodin
Zámek Slatiňany
Zámek ve Slatiňanech vyrostl na místě původní gotické tvrze ze 13. století. Do současné podoby byl přestavěn za majitelů z rodu Auerspergů. Ti tu žili až do roku 1942. Do interiérů se vrací mobiliář, který připomíná období, kdy rodinné sídlo obýval František Josef Auersperg s manželkou Vilemínou Kinskou a jejich pěti dětmi. Nahlédneme do pracovny pana knížete, kde nelze přehlédnout unikátní kalkulačku, zastavíme i v praconě jeho ženy a v ložnici. Určitě bychom neměli přehlédnout staré školní sešity jednoho z potomků. A mnohé návštěvníky možná překvapí i technické vymoženosti – centrální vytápění, rozvod teplé i studené vody, sedm koupelen, deset toalet, elektřina a také moderní kuchyně vybavená výtahem. Řeč bude i o hřebčíně, kde se od roku 1945 chovají kladrubští vraníci.
Zámek Slatiňany
Rychnovský vrch
Putování krásnou přírodou a také celá řada tajemství nás čeká na vrchu Rychnov uprostřed Moravskotřebovské kotliny. Zajímavé zastavení si dopřejeme hned na úpatí u kapličky z roku 1931. Připomíná dávné zázračné uzdravení kováře z Lubníka. Díky tomu se na Rychnov vydávala spousta poutníků, kteří hledali úlevu od svých bolestí a trápení. Pak se vypravíme směrem k vrcholu, který je dlouhý přibližně jeden kilometr a je tvořen dvěma hřebínky. Kdysi tu prý bývalo jezero a jedna legenda vypráví o pokladu ukrytém na jeho dně. Zajímavé je i to, jak různá prostředí na Rychnově najdeme. Jsou tu slunné stráně i mokřady, v nichž se daří vzácným rostlinám. Narazíme i na zajímavé živočichy, líbí se tu například sovám. A pro milovníky tajemných příběhů přidáme ještě jeden o dunění, které se ozývalo z útrob kopce.
Rychnovský vrch
Řezbářka Olga Široká
Atmosféru blížících se Vánoc nám navodí návštěva u řezbářky Olgy Široké v Seči na Chrudimsku. Projdeme se s ní po okolí a porozhlédneme se po vhodném dřevě. Najraději má lipové, které je poměrně měkké a dobře se z něj vyřezává. Najít někde kousek větve nebo třeba i stromu je ale teprve začátek a ještě dlouho pak trvá, než se dřevo usuší a připraví k vyřezávání. Ale nebojte se, paní Olga nám něco ze svého řezbářského umění předvede. V jejím pracovním koutku najdeme štokrlátko a pár potřebných nástrojů. Dozvíme se, jak celá výroba začíná i to, jak se Olga k řezbařině dostala. A vzhledem k předvánočnímu období budeme mít šanci sledovat, jak kousek dřeva mění v oslíka, který pak bude dělat společnost Josefovi a Marii u jesliček.