Reportáže v regionech
Kovárna u Rálišů
Už po generace se v rodině Rálišů v Pardubicích dědí kovářské řemeslo. A mistry jsou páni kováři zejména v kování koní. Však taky jejich rukama prošla i celá řada dostihových koní, vítěze nejslavnějšího dostihu u nás nevyjímaje. V kovárně, která je od pardubického závodiště vzdálená jen kousek, si budeme připadat jak ve starých časech, kdy mistr černého řemesla nemohl chybět v žádné vesnici. Dozvíme se, co všechno výroba dobré podkovy obnáší a co je pravdy na tom, že taková podkova je polovinou úspěchu při dostihu. Povíme si i o rozdílech mezi podkovou pro koně, který závodí a tažného. A mistr kovář nám prozradí i to, jak moc citlivým místem je pro koně kopyto a že správně na něj připevnit podkovu není nic jednoduchého.
Kovárna u Rálišů
Výstava z historie lidstva
Kdy historie zaznamenala prvního člověka rozumného a jak naši předci v dávných časech žili? To se můžete dozvědět při návštěvě výstavy, kterou připravilo muzeum v Ústí nad Orlicí. Nejenže zjistíme, jak to měli doma rozdělené pravěcí lidé, co všechno museli zvládat a jak moc šikovní asi byli, ale ledacos z činností, které pro ně bývaly běžné, si můžete vyzkoušet. Víte například, jak se tehdy mlelo obilí? Byla to pěkná dřina, která připadla ženám. Velký plochý kámen, na něm obilí a druhý menší kámen drtil. Můžete si i představit, jakou dřinu obnášela výroba zbraní. A jednoduché samozřejmě nebylo ani rozdělávání ohně. O zajímavosti na výstavě rozhodně není nouze, nahlédneme i do šatníků našich prapra…, třeba první kalhoty, většinou vlněné a s kostkovaným vzorem, se v něm objevily díky Keltům.
Výstava z historie lidstva
Vysoké Mýto
Vysoké Mýto patří k hodně starým čekým městům. Za jeho vznik vděčíme Přemyslu Otakarovi II., který ho nechal vybudovat na ochranu Trstenické stezky, významné obchodní cesty spojující Čechy a Moravu s Pobaltím i dalekým východem. Jeho název nemá nic společného s výškou vybíraného mýta, ale s vyvýšeninou, na které město vyrostlo. Jeho první obyvatelé přišli ze severního Německa. Městské opevnění tvořilo 25 bašt a věž, dodnes se dochovaly taky tři městské brány. Jedna se jmenuje Litomyšlská, druhá Pražská a poslední Choceňská. A připomenout si tu můžeme i krále, který město založil. Jeho socha nás přivítá u Pražské brány. A za povšimnutí stojí i to, že není z bronzu ani kamene, ale z kovaného železa.
Vysoké Mýto
Mariánská Hora
Na svatodušní pondělí se už od osmnáctého století scházeli poutníci na Mariánské Hoře u Lanškrouna. Vyráželi odsud na desetidenní cestu do Mariazell v Horním Štýrsku. Tam slavili tělo a krev Páně a zase se vydali na pouť zpět. U zrodu poutní tradice Mariánské Hory stál radní a hospodský František Čípa, který prý viděl několikrát nad místem ozářenou oblohu, a tak tam nechal postavit honosný kříž. Od roku 1846 vodil poutníky do Mariazell zbožný Leopold Fiala, který se časem na Mariánskou Horu přestěhoval a vlastníma rukama se pustil do budování kapličky a později i kostela. V něm můžeme vidět i obraz připomínající zázračnou událost, která se v těchto místech stala. Když Antonín Keprta vezl mlýnské kameny, celý náklad na něho spadl. Prosil Pannu Marii o šťastnou hodinku smrti. Panna Maria se zjevila, nadzvihla vůz a on vyvázl zdravý.
Mariánská Hora
Kavárny a cukrárny
Je libo dobrou kávičku, sladký zákusek či voňavé bonbóny zvané fialky? Pokud ano, přijměte naše pozvání na výstavu na pardubickém zámku. Zavítáme tu i do historie. Dozvíme se, kdy se u nás stala oblíbeným nápojem káva, kde u nás vznikla první kavárna i to, že právě do kaváren chodili především muži, hlavně různí literáti a jiní umělci. Dámy zase rády navštěvovaly cukrárny. První byla v Pardubicích otevřena v osmdesátých letech devatenáctého století. Opravdový rozkvět pak kavárny i cukrárny čekal v období první republiky. Výstava podráždí naše chuťové buňky, najdete na ní totiž ukázky krásných dortů i cukroví. A zavítáme do dílny, kde to voní po fialkách. Máme samozřejmě na mysli známé bonbóny, které prý milovala i císařovna Sissi.