Reportáže v regionech
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí je zmiňováno jako trhová obec už na konci 11. století. Po celý středověk v něm převládala dřevěná zástavba, která přečkala staletí. Neponičili ji ani švédští vojáci v době třicetileté války. Pak ale přišel velký požár, který způsobil zkázu celého náměstí. Začaly se stavět nové domy. Nejstarší je hotel U černého medvěda, zajímavé jsou ale i další stavby. Městem nás provede naučná stezka a po ní medvěd, kterého má město i ve znaku. Váže se k němu zajímavá legenda. Kdysi dávno vylezl na vůz, s nímž čeledíni objížděli okolní vesnice a vybírali naturálie pro klášter, mlsný medvěd. Koně se splašili, čeledíni prchli a do města dojel na voze jen medvěd držící se opatské berly. Prohlédneme si také okolí města, například údolí Hradiska.
Jablonné nad Orlicí
Rusínský kostelík
V naší zemi najdeme celkem pět rusínských kostelíků, které se sem přestěhovaly z Podkarpatské Rusi. My vás zavedeme k tomu v Dobříkově. Jeho původním domovem byla Velká Kopaň, kde vyrostl v roce 1669. O dvě stovky let se lidová stavba se šindelovou střechou stěhovala do Cholmovce. Tam ji v roce 1930 už chátrající a částečně rozebranou objevil prvorepublikový politik Václav Klofáč a postaral se o její záchranu. Nechal ji rozebrat a převézt do Dobříkova. V roce 1931 byla otevřena a vysvěcena. Václav Klofáč ji daroval Církvi československé husitské, které patří dodnes. Prohlédneme si interiér, dozvíme se, k čemu sloužily jednotlivé části a také to, jak to v něm fungovalo při bohoslužbách. Muži tu například byli striktně odděleni od žen a své místo měli i hříšníci.
Rusínský kostelík
Kovárna u Rálišů
Už po generace se v rodině Rálišů v Pardubicích dědí kovářské řemeslo. A mistry jsou páni kováři zejména v kování koní. Však taky jejich rukama prošla i celá řada dostihových koní, vítěze nejslavnějšího dostihu u nás nevyjímaje. V kovárně, která je od pardubického závodiště vzdálená jen kousek, si budeme připadat jak ve starých časech, kdy mistr černého řemesla nemohl chybět v žádné vesnici. Dozvíme se, co všechno výroba dobré podkovy obnáší a co je pravdy na tom, že taková podkova je polovinou úspěchu při dostihu. Povíme si i o rozdílech mezi podkovou pro koně, který závodí a tažného. A mistr kovář nám prozradí i to, jak moc citlivým místem je pro koně kopyto a že správně na něj připevnit podkovu není nic jednoduchého.
Kovárna u Rálišů
Výstava z historie lidstva
Kdy historie zaznamenala prvního člověka rozumného a jak naši předci v dávných časech žili? To se můžete dozvědět při návštěvě výstavy, kterou připravilo muzeum v Ústí nad Orlicí. Nejenže zjistíme, jak to měli doma rozdělené pravěcí lidé, co všechno museli zvládat a jak moc šikovní asi byli, ale ledacos z činností, které pro ně bývaly běžné, si můžete vyzkoušet. Víte například, jak se tehdy mlelo obilí? Byla to pěkná dřina, která připadla ženám. Velký plochý kámen, na něm obilí a druhý menší kámen drtil. Můžete si i představit, jakou dřinu obnášela výroba zbraní. A jednoduché samozřejmě nebylo ani rozdělávání ohně. O zajímavosti na výstavě rozhodně není nouze, nahlédneme i do šatníků našich prapra…, třeba první kalhoty, většinou vlněné a s kostkovaným vzorem, se v něm objevily díky Keltům.
Výstava z historie lidstva
Vysoké Mýto
Vysoké Mýto patří k hodně starým čekým městům. Za jeho vznik vděčíme Přemyslu Otakarovi II., který ho nechal vybudovat na ochranu Trstenické stezky, významné obchodní cesty spojující Čechy a Moravu s Pobaltím i dalekým východem. Jeho název nemá nic společného s výškou vybíraného mýta, ale s vyvýšeninou, na které město vyrostlo. Jeho první obyvatelé přišli ze severního Německa. Městské opevnění tvořilo 25 bašt a věž, dodnes se dochovaly taky tři městské brány. Jedna se jmenuje Litomyšlská, druhá Pražská a poslední Choceňská. A připomenout si tu můžeme i krále, který město založil. Jeho socha nás přivítá u Pražské brány. A za povšimnutí stojí i to, že není z bronzu ani kamene, ale z kovaného železa.