Reportáže v regionech
Pevnost Hůrka
Když se v polovině třicátých let minulého století začalo budovat pohraniční opevnění, které nás mělo chránit, začalo se stavět i nedaleko města Králíky. Pevnost Hůrka patří k největším stavbám československého obranného systému, pod zemí se tu ukrývají bezmála dva kilometry chodeb a sálů, které měly sloužit pro ubytování posádky, uskladnění zásob pro vojáky a taky munice potřebné pro obranu našich hranic. Našli bychom tu kasárna, ošetřovnu, pěchotní i dělostřelecký srub a rovněž otočnou a výsuvnou dělovou věž. Ta byla vystavěna v nadmořské výšce 666 metrů. Celý objekt sloužil do roku 2009 Československé armádě, dnes je z něj muzeum, v němž se můžeme vrátit do předválečných let. A když vyšlápneme po takřka třech stovkách schodů na zmiňovanou věž, čeká nás i nádherný výhled do dalekého okolí.
Pevnost Hůrka
Dráteník
Drátenické řemeslo zná většina z nás jen ze starých filmů či knih. Na vlastní oči viděl dráteníka pracovat málokdo. Pokud byste se chtěli o práci, kterou naše prababičky využívaly častěji, než si možná myslíme, dozvědět víc, pozveme vás do skanzenu Veselý kopec. Od jara do podzimu tam můžete při práci sledovat Miroslava Hejduka. Ale nemyslete si, že se v oboru vyučil. Pracoval jako řidič, a když pak přišel o práci, pomáhal manželce při její práci ve skanzenu. No, a zjistil, že tam mají ledacos, ale dráteníka ne. O starém řemesle, které si oblíbil, nám řekne hodně zajímavostí. A taky vyvrátí jednu všeobecně zažitou představu. Taky si myslíte, že se drátovalo jen rozbité nádobí? Kdepak, drát totiž fungoval i u nového, třeba jako vodič tepla při pečení.
Dráteník
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum Vysoké Chvojno jsme si už společně před několika lety prohlédli. Za ty roky se ale mnohé změnilo, a tak si dopřejeme malou procházku znovu. Čeká nás zhruba kilometrový okruh, který nám představí nejvzácnější dřeviny. Najdeme jich tu přes dvě stě dvacet a k těm nejzajímavějším patří pazerav sbíhavý, který je prý dokonce druhým největším exemplářem u nás. Těšit se můžeme také na tulipánovníky, zmarličníky, rododendrony, nebo vajgélie. A nejen dětem určitě udělá radost místní zookoutek. Prohlédnout si v něm mohou mimo jiné daňky a muflony. O zvířatech se tu navíc také hodně dozvědí. Pokud by vám naše kratičká procházka nestačila, máme pro vás zajímavou inspiraci. Arboretum je dnes cílovou zastávkou naučné stezky, která začíná u muzea Emila Holuba v Holicích.
Arboretum Vysoké Chvojno
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí je zmiňováno jako trhová obec už na konci 11. století. Po celý středověk v něm převládala dřevěná zástavba, která přečkala staletí. Neponičili ji ani švédští vojáci v době třicetileté války. Pak ale přišel velký požár, který způsobil zkázu celého náměstí. Začaly se stavět nové domy. Nejstarší je hotel U černého medvěda, zajímavé jsou ale i další stavby. Městem nás provede naučná stezka a po ní medvěd, kterého má město i ve znaku. Váže se k němu zajímavá legenda. Kdysi dávno vylezl na vůz, s nímž čeledíni objížděli okolní vesnice a vybírali naturálie pro klášter, mlsný medvěd. Koně se splašili, čeledíni prchli a do města dojel na voze jen medvěd držící se opatské berly. Prohlédneme si také okolí města, například údolí Hradiska.
Jablonné nad Orlicí
Rusínský kostelík
V naší zemi najdeme celkem pět rusínských kostelíků, které se sem přestěhovaly z Podkarpatské Rusi. My vás zavedeme k tomu v Dobříkově. Jeho původním domovem byla Velká Kopaň, kde vyrostl v roce 1669. O dvě stovky let se lidová stavba se šindelovou střechou stěhovala do Cholmovce. Tam ji v roce 1930 už chátrající a částečně rozebranou objevil prvorepublikový politik Václav Klofáč a postaral se o její záchranu. Nechal ji rozebrat a převézt do Dobříkova. V roce 1931 byla otevřena a vysvěcena. Václav Klofáč ji daroval Církvi československé husitské, které patří dodnes. Prohlédneme si interiér, dozvíme se, k čemu sloužily jednotlivé části a také to, jak to v něm fungovalo při bohoslužbách. Muži tu například byli striktně odděleni od žen a své místo měli i hříšníci.