Reportáže v regionech
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum Vysoké Chvojno jsme si už společně před několika lety prohlédli. Za ty roky se ale mnohé změnilo, a tak si dopřejeme malou procházku znovu. Čeká nás zhruba kilometrový okruh, který nám představí nejvzácnější dřeviny. Najdeme jich tu přes dvě stě dvacet a k těm nejzajímavějším patří pazerav sbíhavý, který je prý dokonce druhým největším exemplářem u nás. Těšit se můžeme také na tulipánovníky, zmarličníky, rododendrony, nebo vajgélie. A nejen dětem určitě udělá radost místní zookoutek. Prohlédnout si v něm mohou mimo jiné daňky a muflony. O zvířatech se tu navíc také hodně dozvědí. Pokud by vám naše kratičká procházka nestačila, máme pro vás zajímavou inspiraci. Arboretum je dnes cílovou zastávkou naučné stezky, která začíná u muzea Emila Holuba v Holicích.
Arboretum Vysoké Chvojno
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí je zmiňováno jako trhová obec už na konci 11. století. Po celý středověk v něm převládala dřevěná zástavba, která přečkala staletí. Neponičili ji ani švédští vojáci v době třicetileté války. Pak ale přišel velký požár, který způsobil zkázu celého náměstí. Začaly se stavět nové domy. Nejstarší je hotel U černého medvěda, zajímavé jsou ale i další stavby. Městem nás provede naučná stezka a po ní medvěd, kterého má město i ve znaku. Váže se k němu zajímavá legenda. Kdysi dávno vylezl na vůz, s nímž čeledíni objížděli okolní vesnice a vybírali naturálie pro klášter, mlsný medvěd. Koně se splašili, čeledíni prchli a do města dojel na voze jen medvěd držící se opatské berly. Prohlédneme si také okolí města, například údolí Hradiska.
Jablonné nad Orlicí
Rusínský kostelík
V naší zemi najdeme celkem pět rusínských kostelíků, které se sem přestěhovaly z Podkarpatské Rusi. My vás zavedeme k tomu v Dobříkově. Jeho původním domovem byla Velká Kopaň, kde vyrostl v roce 1669. O dvě stovky let se lidová stavba se šindelovou střechou stěhovala do Cholmovce. Tam ji v roce 1930 už chátrající a částečně rozebranou objevil prvorepublikový politik Václav Klofáč a postaral se o její záchranu. Nechal ji rozebrat a převézt do Dobříkova. V roce 1931 byla otevřena a vysvěcena. Václav Klofáč ji daroval Církvi československé husitské, které patří dodnes. Prohlédneme si interiér, dozvíme se, k čemu sloužily jednotlivé části a také to, jak to v něm fungovalo při bohoslužbách. Muži tu například byli striktně odděleni od žen a své místo měli i hříšníci.
Rusínský kostelík
Kovárna u Rálišů
Už po generace se v rodině Rálišů v Pardubicích dědí kovářské řemeslo. A mistry jsou páni kováři zejména v kování koní. Však taky jejich rukama prošla i celá řada dostihových koní, vítěze nejslavnějšího dostihu u nás nevyjímaje. V kovárně, která je od pardubického závodiště vzdálená jen kousek, si budeme připadat jak ve starých časech, kdy mistr černého řemesla nemohl chybět v žádné vesnici. Dozvíme se, co všechno výroba dobré podkovy obnáší a co je pravdy na tom, že taková podkova je polovinou úspěchu při dostihu. Povíme si i o rozdílech mezi podkovou pro koně, který závodí a tažného. A mistr kovář nám prozradí i to, jak moc citlivým místem je pro koně kopyto a že správně na něj připevnit podkovu není nic jednoduchého.
Kovárna u Rálišů
Výstava z historie lidstva
Kdy historie zaznamenala prvního člověka rozumného a jak naši předci v dávných časech žili? To se můžete dozvědět při návštěvě výstavy, kterou připravilo muzeum v Ústí nad Orlicí. Nejenže zjistíme, jak to měli doma rozdělené pravěcí lidé, co všechno museli zvládat a jak moc šikovní asi byli, ale ledacos z činností, které pro ně bývaly běžné, si můžete vyzkoušet. Víte například, jak se tehdy mlelo obilí? Byla to pěkná dřina, která připadla ženám. Velký plochý kámen, na něm obilí a druhý menší kámen drtil. Můžete si i představit, jakou dřinu obnášela výroba zbraní. A jednoduché samozřejmě nebylo ani rozdělávání ohně. O zajímavosti na výstavě rozhodně není nouze, nahlédneme i do šatníků našich prapra…, třeba první kalhoty, většinou vlněné a s kostkovaným vzorem, se v něm objevily díky Keltům.