Reportáže v regionech
Vraclav
Vraclav je dnes nepříliš známou obcí nedaleko Vysokého Mýta. V minulosti se tu ovšem děly významné historické události a sjížděli se sem významní hosté. Podél řeky Trstenice tudy vedla obchodní stezka, po které putovalo zboží i do Orientu. Možná právě proto tu za času knížete Vratislava II., pozdějšího českého krále Vratislava I. vyrostlo velké hradiště. A na něm obvinil přemyslovský kníže Svatopluk svého zástupce Mutinu z rodu Vršovců ze zrady, čímž odstartovalo vyvražďování rodu Vršovců. O pár století se Vraclav proslavila méně pochmurně. Zdejšímu prameni začaly být připisovány léčivé účinky, přicházeli sem poutníci a později taky přijížděli lázeňští hosté. Projdeme si společně vzpomínky na staré časy, k nimž patří kupříkladu kostel sv. Mikuláše.
Vraclav
Paramenta
Paramenta neboli textilie užívané při liturgických obřadech se rodí v díle rodiny Velebných v Ústí nad Orlicí. První zmínku o jejich výrobě byste v historii rodu našli už na počátku 18. století a výjimkou byla jen druhá polovina minulého století, kdy dílnu provozovala charita. Nicméně po sametové revoluci dostal Zdeněk Velebný šanci na dílo svých předků navázat. Projdeme si dílnu a budeme sledovat, jak se paramenta tvoří, ale i to, jak se opravují ta, která už trpí nějakými neduhy. Materiály jsou drahé, šije se hlavně z brokátu, damašku a na zdobení se používají zlaté nitě. Výšivky se pak vytvářejí několika způsoby. Jedním z nich je stará technika přes kartu, o které se dozvíme víc. A podíváme se taky, jak se tu vyšívají prapory měst a obcí.
Paramentářská dílna
Košíkářka
Ozdoby z papíru, dřeva, slámy, ale třeba taky perníčky. Tak si své stromky zdobili naši předci. Používali, co bylo k mání doma i to, co dala příroda. I když tyhle materiály později trochu vystrnadily foukané ozdoby ze skla, své příznivce mají i dnes. My vyrazíme do Městského muzea v Lanškrouně, kde budeme obdivovat ozdoby z proutí a jemu podobných materiálů. Vytvořila je košíkářka Alena Bukvová. A nejsou rozhodně jedinou připomínkou Vánoc v její tvorbě. Ukážeme vám taky její Svatou rodinu a Andělskou kapelu. Dozvíme se, jak vznikly, kde našla autorka inspiraci a bude nás zajímat i to, jak a kdy se paní Bukvová ke košíkářskému řemeslu dostala, co ji na něm nejvíc baví a připomeneme si i tradici košíkářského řemesla v oblasti.
Košíkářka
Kaštanka
Když přijde řeč na kaštany, většina z nás si určitě vzpomene na výrobu různých zvířátek. Ale my vás dnes zavedeme ke kaštanům, které byste u nás možná až tak nečekali. V Nasavrkách, které bývají nazývány bránou do Železných hor, nás totiž čeká sad kaštanovníků setých nebo taky jednoduše jedlých kaštanů. A může se pochlubit jedním nej… Je nejvýše položeným sadem svého druhu ve střední Evropě. Kaštan dokonce najdete ve znaku města. Připomíná zdejší dlouhou tradici jejich pěstování v městečku. U jejího zrodu stál v roce 1776 majitel panství Jan Adam Auersperg, který si přivezl několik stromků z cest po Itálii a nechal je zasadit na svahu za zámkem. A protože pro místní nejsou jedlé kaštany až tak velkou vzácností, určitě nám prozradí, jaké dobroty se z nich dají připravit.
Kaštanka
Zámecký areál v Cholticích
Spojit procházku v přírodě s výpravou do historie můžete při návštěvě zámeckého areálu v Cholticích. Už na konci 14. století tu podle historických pramenů stávala středověká tvrz. Ve druhé polovině 16. století byla přestavěna ve stylu raného baroka a její ozdobou se stal rozlehlý park a obora. Ty patří k vyhledávaným místům i dnes. Panstvo tu kdysi chovalo koně, ryby, ale taky včely a daňky. Užívalo si zároveň různých radovánek – lovu, jízdy na koních nebo lukostřelby. A zabydlely se tu rovněž vzácné rostliny, například dva nejstarší stromy v Čechách, platany východní, které tu rostou od konce 17. století. Vzácný je i jinan dvoulaločný, metasekvoj šinkvu a sekvoj obrovská. K oblíbencům zdejších zahradníků i návštěvníků patří tulipánovník liliokvětý, který rozkvétá v druhé polovině června a obsypou ho tisíce květů.