Reportáže v regionech
Luže
Město Luže na Chrudimsku bývalo ve středověku významným centrem obchodu, řemesel i zemědělství pro široké okolí. O jeho tehdejším rozmachu vydává i po staletích svědectví řada zajímavých pamětihodností. Nabídneme vám například zastavení u radnice, která připomíná dobu zdejšího vládnutí rodu Slavatů nebo u synagogy z konce 18. století. Ta pro změnu připomíná, že město mívalo i poměrně početnou židovskou obec. Nepřehlédnutelnou pamětihodností je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie Pomocné. Prohlédneme si kapličky, které vedly poutníky i obraz Panny Marie Pomocné, který patřil zakladatelce kostela Marii Maxmiliáně hraběnce ze Žďáru. Bohužel se ale dostavby chrámu nedožila. Naše putování pak zakončíme u zříceniny hradu Košumberka.
Luže
Keltové na Chrudimsku
Na našem území najdeme několik míst, která nám připomínají dobu keltských obyvatel. Většina z nich je na jihu nebo ve středu Čech. Jedno oppidum najdeme ale taky na Chrudimsku, konkrétně v Hradišti. Spoustu zajímavostí o časech více než dva tisíce let minulých se ale dozvíme i na zámku v nedalekých Nasavrkách. V tamní expozici se nemusíme jen dívat, spoustu věcí si smíme vyzkoušet. Tak například mletí obilí. Keltové ovšem taky milovali různé ozdoby, takže se přiučíme i v oboru výroba šperků. A pak se můžeme vydat na naučnou stezku po stopách Keltů. Na ní se dozvíme další zajímavosti o jejich životě. Třeba to, jak se oblékali nebo jak vyráběli mince. A naše putování skončíme v samotném Hradišti a bude nás zajímat, jak vlastně keltské sídliště vypadalo v době, kdy sloužilo každodennímu životu.
Po stopách Keltů
Vraclav
Vraclav je dnes nepříliš známou obcí nedaleko Vysokého Mýta. V minulosti se tu ovšem děly významné historické události a sjížděli se sem významní hosté. Podél řeky Trstenice tudy vedla obchodní stezka, po které putovalo zboží i do Orientu. Možná právě proto tu za času knížete Vratislava II., pozdějšího českého krále Vratislava I. vyrostlo velké hradiště. A na něm obvinil přemyslovský kníže Svatopluk svého zástupce Mutinu z rodu Vršovců ze zrady, čímž odstartovalo vyvražďování rodu Vršovců. O pár století se Vraclav proslavila méně pochmurně. Zdejšímu prameni začaly být připisovány léčivé účinky, přicházeli sem poutníci a později taky přijížděli lázeňští hosté. Projdeme si společně vzpomínky na staré časy, k nimž patří kupříkladu kostel sv. Mikuláše.
Vraclav
Paramenta
Paramenta neboli textilie užívané při liturgických obřadech se rodí v díle rodiny Velebných v Ústí nad Orlicí. První zmínku o jejich výrobě byste v historii rodu našli už na počátku 18. století a výjimkou byla jen druhá polovina minulého století, kdy dílnu provozovala charita. Nicméně po sametové revoluci dostal Zdeněk Velebný šanci na dílo svých předků navázat. Projdeme si dílnu a budeme sledovat, jak se paramenta tvoří, ale i to, jak se opravují ta, která už trpí nějakými neduhy. Materiály jsou drahé, šije se hlavně z brokátu, damašku a na zdobení se používají zlaté nitě. Výšivky se pak vytvářejí několika způsoby. Jedním z nich je stará technika přes kartu, o které se dozvíme víc. A podíváme se taky, jak se tu vyšívají prapory měst a obcí.
Paramentářská dílna
Košíkářka
Ozdoby z papíru, dřeva, slámy, ale třeba taky perníčky. Tak si své stromky zdobili naši předci. Používali, co bylo k mání doma i to, co dala příroda. I když tyhle materiály později trochu vystrnadily foukané ozdoby ze skla, své příznivce mají i dnes. My vyrazíme do Městského muzea v Lanškrouně, kde budeme obdivovat ozdoby z proutí a jemu podobných materiálů. Vytvořila je košíkářka Alena Bukvová. A nejsou rozhodně jedinou připomínkou Vánoc v její tvorbě. Ukážeme vám taky její Svatou rodinu a Andělskou kapelu. Dozvíme se, jak vznikly, kde našla autorka inspiraci a bude nás zajímat i to, jak a kdy se paní Bukvová ke košíkářskému řemeslu dostala, co ji na něm nejvíc baví a připomeneme si i tradici košíkářského řemesla v oblasti.