Reportáže v regionech
Letecké muzeum
Před více než sty lety naši předci s údivem sledovali přelet Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Tenhle počin českého průkopníka aviatiky se navždycky zapsal do naší historie. Víc o známém letci a taky o době, kdy obloha ještě nebyla plná aeroplánů, se dozvíme v malém pardubickému muzeu aviatiky. Najdeme ho těsně vedle míst, kde Jan Kašpar podnikal své pokusy o dobytí oblohy. Nejvíc pozornosti v expozici poutá replika stroje, s nímž letěl z Pardubic do Prahy a s níž stejnou cestu absolvoval před pár lety pilot Petr Mára. Druhým unikátem je kopie legendárního Flyeru bratří Wrightů, kteří vlastně éru aviatiky odstartovali. Prohlédnout si ale můžeme i vzdušné koráby o něco mladší. Ty, které brázdily oblohu při bojích první světové války. A zajímavostí mají v expozici ještě celou řadu.
Letecké muzeum
Vánoční perníčky
Mezi vánočními rituály má v mnoha rodinách dodnes pevné místo pečení perníčků. Vyráběli je i naši předci, i když staří mistři perníkáři samozřejmě postupovali trochu jinak, než to dělají ti dnešní. Aleš Vostřez, který se pečení tradičních staročeských perníků věnuje, nám prozradí, jaké se dřív používaly formy i to, jak se hotové pochoutky zdobily. Jednotlivé motivy totiž mívaly své významy a dárce výběrem mohl ledacos říct či alespoň naznačit. Oblíbeným motivem byl například věneček, často se ale objevoval třeba taky šašek. Ten měl hodně významů. Symbolizoval třeba plodnost, ale taky nemanželské děti. Existovaly různé symboly dámské i mužské. A hotové výrobky sloužily spíš jako dekorace, různí koníci nebo husaři pak taky jako hračky pro děti.
Vánoční perníčky
Vánoční zvyky
Vánoce odpradávna provázely nejrůznější zvyky a taky předměty, které ovšem nebyly pouhými dekoracemi. Naši předci jim totiž přisuzovali magickou moc. Staré zvykosloví udržuje při životě etnografka Kamila Skopová, za kterou se vypravíme do její roubenky na Vysočině. Dozvíme se, že většina vytvářených předmětů byla vlastně prosbou o ochranu domova, členů rodiny, dobrou úrodu i hojnost a bohatství. Tak třeba kynuté pečivo, které nabývá nebo hrách, který po namočení zvětší svůj objem, bývaly symbolem nabývání majetku. Chybět většinou nesměla červená barva, která je symbolem života, lásky, tepla, ale taky barvou ochrannou. Prohlédneme si některé konkrétní předměty a dozvíme se, jaký význam jim lidé přikládali.
Vánoční zvyky
Lanškroun
Město Lanškroun, které najdeme v podhůří Orlických hor, vzniklo už ve 2. polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. My si společně prohlédneme několik významných staveb, které připomínají dlouhou historii. Nepřehlédnutelnou ozdobou náměstí je honosná renesanční radnice. Hodně zblízka zažila i válečné časy. V jejích prostorách se totiž opevnili Švédi ve snaze odolat císařskému vojsku. Vydrželi vzdorovat dva dny. Na vojenské manévry rakousko-uherské armády by mohla zavzpomínat budova gymnázia, v níž prý dokonce v době jejich konání v roce 1894 pobýval mocnář František Josef I. Zastavíme se taky na zámku, který je opředen tajemstvím. A nemineme ani hostinec Krčma, který vyrostl už v 16. století a dodnes si zachoval ráz staré roubené chalupy.
Lanškroun
Rostlinná vánoční výzdoba
Ke svátečním chvílím patří neodmyslitelně taky různé rostliny. Snad nejvíc máme s Vánocemi spojené jmelí. Víme ale, proč je jejich součástí? Zeptáme se na to odborníků. A zajímat se budeme i o to, proč se ozdobou adventního času stal právě adventní věnec i to, kde a kdy se tahle tradice zrodila a jak se v průběhu let měnila. Neměly by na něm kupříkladu být žádné květy, živé ani suché. Jablíčka se na něj dávala jako symbol zdraví, šiška zase značila plodnost a makovička bohatství. Ke zvyklostem patřilo i zdobení ptačího krmítka větvičkou cesmíny. Pěkně ozdobený musí být samozřejmě i slavnostní stůl. Na něm naopak květiny své místo měly. Používala se třeba jeruzalémská třešeň a hotovým zázrakem bylo, když se podařilo vypěstovat a do květu přivést konvalinky, které byly symbolem čistoty.
