Reportáže v regionech
Bunkr
Za Dobrošovem na Náchodsku byste mohli potkat skupinky turistů, kteří si to míří do původně zamýšleného tajného objektu. Před 20 lety prodělal významnou rekonstrukci – potřeboval ji, protože byl opuštěn někdy od roku 1938. Dnes se ho ujal klub vojenské historie Montace a podařilo se mu ho uvést do funkčního stavu. O tom, jak to v takovém bunkru vypadá, bude naše další reportáž.
Opevnění na Náchodsku
Nemocnice Milosrdných bratří
Když se řeklo „Přes tělo k duši“, věděli všichni, že jde o heslo řádu Milosrdných bratří, kteří do našich zemí přišli na začátku 17. století, aby tady zřizovali nemocnice a lékárny. Jednu z nich nechali zbudovat i v Novém Městě nad Metují. Představitelé tohoto řádu pomáhali těm, kteří to potřebovali, bez ohledu na jejich sociální postavení či poměry. Jejich znakem je granátové jablko a pyšní jsou i na jeden obraz. Na něm je portrétovaná madona; leč tak, že pobouřila v polovině 16. století i koncil. Jde totiž o madonu kojící.
Nové město nad Metují
Židé v Dobrušce
V roce 1995 objevili v Dobrušce mikvi. Tak se židovsky označuje rituální očistná lázeň, která byla nutná jak pro muže, tak i ženy. V době holokaustu byly zničeny, rabínský dům na dobrušském židovském náměstí však jednu takovou mikvi zachoval. V domě teď sídlí Židovské muzeum a ve městě samém už od roku 1675 i židovský hřbitov, na kterém je pochován i vojenský lékař Filip Agulár – výrazná postava dobrušské židovské obce.
Dobruška
Stárkov
Stárkov – možná ani netušíte, kde ho hledat. Malé městečko v broumovském výběžku se sedmi sty obyvateli se ale má čím pochlubit. V jeho lokalitě totiž leží třeba nejstarší roubená fara ve východních Čechách. Na co jsou ale místní obzvlášť pyšní, je Smolná kniha. Čtení o čtyřech desítkách hrdelních soudů a o životě kata a jeho rodiny prázdninově moc nevypadá a ani není. Přidá-li se k tomu ještě pověst o dřevorubci, kterého napadl medvěd, pak by se jeden mohl začít i bát. Záchranu či snad spíš ochranu najdeme na Křížové cestě – drobná, ale nejcennější a nejhodnotnější sakrální stavba v okolí.
Stárkov
Farmaceutické muzeum
Pak se vypravíme proti proudu času asi tak o sto padesát let a řekneme si něco o tom, jak to u nás bylo se studiem farmacie. Tenhle ctnostný obor mohli studovat jen muži – a možná není divu, když se pracovalo s takovým materiálem, jakým byl měchýř z jesetera nebo lidská temenní kost, kdy lebka musela být nadto Ze zabitého člověka, pak vězte že ve Farmaceutickém muzeu v Kuksu nebude o tajuplné chvilky určitě nouze.