Reportáže v regionech
Úštěk
Pak se vypravíme na Litoměřicko. Tady jsme narazili na jedno městečko, které se pyšní jednou raritou. Zatímco jiná města vznikala pod už postaveným hradem, v tomhle se jezuité rozhodli zasadit hrad už do vystavěného města. To město se jmenuje Úštěk a se svou raritou, tedy hradem, který sloužil i jako skladiště, má své plány. O těch ale mluvit nebudeme, raději vám ještě ukážeme, že v této nekonečné zimě se dá jít i tady na severu Čech kam se podívat – kromě hradu mají Úštěčtí ještě židovskou synagogu.
Úštěk
Zámek Děčín
První naše reportáž nás zavede do Děčína. Na skále nad řekou na místě nejprve vyrostlo dřevěné hradiště střežící labskou vodní cestu. Když pak Josef II. vybudoval novou tvrz v Terezíně, přestavěli si Thunové zámek podle svých představ. Že to byly představy bohulibé – o tom svědčí třeba to, že se zde dařilo i exotickým rostlinám. K vidění budou i kuriozní věci dokládající dobu, v níž vznikly: třeba malovaný nočník se zápachovým uzávěrem. Zámek se odívá do nového hávu – pojďme se tedy podívat, jak mu to sluší.
Zámek Děčín
Muzeum homolupů v Žatci
Bubo bubo. Homo sapiens. Homo erectus. Výr velký. Člověk rozumný, moudrý. Člověk vzpřímený. Latinou jsme začínali a latinou končíme. Rozloučit se s námi totiž přijde Homo lupulus – pozval nás do Muzea homolupulů v Žatci. Jde o raritní živočišný druh, který nemůžete přehlédnout – nadto zřejmě žije jen v této lokalitě, kde se mu prý velmi daří. Jeho charakteristickým rysem je prohnutá páteř, a to kvůli kulatému bříšku, které tito lidé mívají. Homolupulové jsou otci takových vynálezů jako třeba geniální uspávadlo pro děti, ba dokonce mají za sebou i skvostný šlechtitelský úspěch: jako prvním se jim totiž povedlo vypěstovat pivoňku. Nevěříte? Uvěříte. V neděli v Toulavé kameře – dozvíte se, kdože to jsou tihle prazvláštní tvorové, kteří by pro pivoňku šli světa kraj.
Muzeum homolupů v Žatci
Výroba papíru
Bez některých věcí si nedokážeme představit náš svět. Jednou z nich je taková banalita, kterou je papír. Ten byl „vymyšlen“ v prvním století našeho letopočtu v Číně. U nás tohle řemeslo zpopularizoval Karel IV. – dnes však tradiční papířina upadá. Přesto se nám podařilo vypátrat paní, která se o renezanci tohoto kumštu snaží... a daří se jí to. O spletité cestě k výrobě ručního papíru a o šťastných náhodách, které ji přivedly právě na tuto cestu, nám bude vyprávět paní Štyrandová. A víte odkud? Z Litoměřic.
Výroba papíru
Litoměřice
Litoměřice vděčí za své jméno kmenu Lutoměřiců. Ti přišli do města na soutoku Ohře s Labem a pro strategicky výhodnou polohu tady zůstali. Město klasika české literatury Karla Hynka Máchy má ještě jednoho vskutku výjimečného rodáka, „známýho lotra Václava Babinskýho“. Místní jsou však pyšní i na své víno – to se spolu s jinými věcmi muselo někde skladovat. A tak si Litoměřičtí vybudovali důmyslnou podzemní síť – katakomby. A my začínáme právě tady.