Reportáže v regionech
Muzeum Františka Křižíka
V Plánici nedaleko Klatov se narodil jeden z našich nejvýznamnějších vynálezců František Křižík. Jeho rodiče sice byli chudí, ale když se u Františka začalo projevovat mimořádné technické nadání, snažili se mu ze všech sil umožnit další studia. V rodném domě dnes funguje muzeum a při jeho prohlídce si oživíme znalosti ze školních lavic. Připomeneme si, že plánický rodák zdokonalil obloukovou lampu, stál u zrodu první elektrické tramvaje v Praze, angažoval se i na železnici a vyrobil také například elektromobil s akumulátorovým pohonem.
František Křižík
Seismická stanice
Už půl století funguje u Kašperských Hor seismická stanice. A patří k těm nejúspěšnějším na světě. Podle statistik změřila nejvíc zemětřesení ze všech podobných stanic pracujících po celé planetě. O otřesech půdy v Itálii se tu dozvědí zhruba za minutu, o těch nejvzdálenějších v Tichém oceánu pak za minut dvacet. Ideálních podmínek štoly Kristýna, kde mají odborníci umístěné měřicí přístroje, využívali před lety i vojáci. Ti ovšem sledovali jaderné exploze. Při prohlídce přístrojů se dozvíme o tom, jak se měnila technologie měření a zpracovávání dat z nich za uplynulé půl století.
Seismická stanice u Kašperských Hor
Chanovice
Chanovice na Plzeňsku patří k místům, kde stále udržují při životě tradiční lidová řemesla. A také k místům, která připomínají svou dlouhou historii. První zmínka o obci pochází ze čtrnáctého století. Tehdy stávala na místě dnešního barokního zámku stará dřevěná tvrz. Tu proměnil v gotický hrad na konci 14. století Wolfgang Chanovský. Hrad se podle pověsti rozhodl dobýt Jan Žižka, ale v lese prý zabloudil a k cíli nedorazil. Jeho cestu dodnes připomíná kámen, na kterém prý seděl a dumal o svém neúspěchu. Krásný rozhled do kraje nám nabídne rozhledna na hoře Chlum a zajímavé stavby lidové architektury zase místní skanzen.
Chanovice
Kašperské Hory
K chloubám Šumavy patří také Kašperské Hory, jedno z nejvýše položených gotických měst u nás. Jeho historie je spojována nejčastěji s rýžováním zlata. To v téhle oblasti získávali už Keltové. Ve čtrnáctém století patřily Kašperské Hory k největším zlatonosným revírům v Evropě. Ze zdejšího zlata Jan Lucemburský nechal razit mince, tzv. florény. Město se těšilo i přízni Karla IV., který na jeho ochranu nechal vybudovat hrad Kašperk. Porozhlédneme se i po okolí města. To připomíná nejen zlaté časy, ale také období před druhou světovou válkou, kdy tu vyrostla řada objektů lehkého československého opevnění.
Kašperské Hory
Hrad Kašperk
Hrad Kašperk patří k místům s dlouhou historií. Vyrostl už za vlády Karla IV., který mu dal za úkol chránit okolní naleziště zlata a také obchodní stezku spojující Prahu s Benátkami, po které proudilo vzácné a drahé zboží. Od počátku byl tedy hrad královským a byl pouze svěřován do zástavy významným šlechtickým držitelům. Například Šternberkům. Za jejich časů, konkrétně za Zdeňka ze Šternberka, bylo nejspíš vybudováno předsunuté opevnění nazvané Pustý hrádek, které mělo chránit hrad při obléhání. Dnes si můžete prohlédnout hrad jako takový a současně expozici věnovanou mládí Karla IV.