Reportáže v regionech
Pancíř
Turisté objevili Šumavu ve druhé polovině 19. století. Oblíbil si ji třeba Jan Neruda, který napsal Romanci o Černém jezeře. Inspiraci tu čerpaly i Karolína Světlá nebo Eliška Krásnohorská. Po vzniku Československa v do té doby převážně německy mluvícím prostředí začaly růst české ubytovny, u Kvildy byla postavena Chata u pramene Vltavy, na Modravě zase chata Klostermannova chata a v roce 1923 na Pancíři Mattušova, která letos slaví sté narozeniny.
Pancíř
Svatobor
Dominantou Sušice, jíž se často přezdívá brána Šumavy, je kopec Svatobor. Žili na něm už naši pohanští předkové a dodnes se tradují pověsti o jejich oblíbené kněžně Vodolence, která je na úpatí vrchu údajně pochována. Staří Slované ho zase považovali za sídlo svých bohů. Díky dlouhé historii se stal dokonce z jedním míst, odkud v roce 1868 putovaly do Prahy základní kameny na stavbu Národního divadla.
Svatobor
Sušické vrchy
U zrodu Sušice v jihozápadních Čechách stála řeka Otava. Respektive její bohatství v podobě zlatého kovu, které sem přilákalo první osadníky zřejmě už v pravěku. Rýžování drahého kovu bylo po staletí spolu s obchodem s nedalekým Bavorskem hlavním zdrojem příjmů místních obyvatel. Dávné časy připomíná řada místních pamětihodností, pozornost si ale zaslouží také okolní krajina, které dominuje několik vrchů. Jsou součástí Šumavského podhůří a my vyšlápneme na čtyři z nich.
Sušické vrchy
Kašperské Hory
Založení sídla v obtížně přístupných horách v nadmořské výšce kolem 750 metrů s drsným klimatem nebylo v raném středověku obvyklé. Přesto Kašperské Hory na Šumavě vznikly právě v těchto podmínkách díky zlatu. Těžba prosperovala a rozšiřovala se, z původní osady vzniklo dvojměstí, Horní a Dolní Reichenstein, které se v 16. století rozdělilo na dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Tato reportáž je bohužel tou poslední, kterou nás provázel šumavský patriot Emil Kintzl, který před týdnem zemřel po tragédii, kterou mu přinesla jeho celoživotní láska, lyžování.
Kašperské hory
Klatovy
Když Ignác z Loyoly v roce 1534 společně s několika přáteli založil Tovaryšstvo Ježišovo, dal řádu za úkol šířit víru, ale také učit lidi poznávat svět. S tímto posláním dorazili jezuité zhruba o sto let později i do Klatov. V nich založili jedno z prvních gymnázií u nás. Během svého působení ve městě vybudovali i kolej a mohutný kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. K jeho stavbě povolali architekty zvučných jmen. Carlo Lurago a Dominico Orsi vytvořili loď, Kryštof Dientzenhofer křížení a Kilián Ignác Dientzenhofer se podílel na venkovní úpravě průčelí. Tyto stavby patří k místním chloubám dodnes a my si je prohlédneme.
