Reportáže v regionech
Loučim
Na úplném jihozápadě naší země se zatouláme do Loučimi. Loni slavila své šestisté šedesáté narozeniny. Zhruba před stejně dlouhou dobou se začala psát i historie místního kostela. Nenecháme si samozřejmě ujít jeho prohlídku. V dobách neklidných poskytoval svatostánek útočiště lidem z okolí. V případech ohrožení se hodila i jedna zajímavá vychytávka. Otvor v sakristii, který sloužil coby jakýsi středověký trezor. Po staletí do Loučimi mířila procesí poutníků, kteří prosili o přízeň dřevěnou sošku, takzvanou Loučimskou madonu. Věřící sem jezdí dodnes, ale originál sošky od husitských válek opatrují naši bavorští sousedé. Zeptáme se, jak se k nim dostala, co má společného s názvem vesničky Neukirchen beim Heiligen Blut a proč a kdy si loučimští nechali vyrobit její repliku.
Loučim
Holýšov
Holýšov je městečko zhruba v půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi. Kdysi si vysloužilo přívlastek průmyslové, proto ho často milovníci pamětihodností míjejí. My si ho ale prohlédneme. Zavedeme vás do bezmála tři stovky let starého statku. Nejdéle ho obývala německá rodina Grůberů. Po poválečném odsunu se na něm vystřídalo několik českých rodin, a nakonec ho koupilo město, které mu dopřálo nový kabát. Při prohlídce zjistíme, jak to tu vypadalo dřív, ale nahlédneme i do historie celého města. K místním významným rodinám patřili Zieglerové, kteří tu na konci 19. století vybudovali sklárnu a zaměstnávali bezmála tisícovku lidí. Své výrobky dodávali dokonce až do severní i jižní Ameriky. Její činnost ukončila hospodářská krize mezi světovými válkami.
Holýšov
Muzeum řemesel
V muzeu řemesel v Kolovči se přesuneme do časů našich předků. Zhruba sedm tisíc exponátů připomíná běžná i méně známá řemesla a představuje taky řadu unikátních výrobků. U zrodu celé expozice stála vášeň tatínka Martina Volfa. Ten sbíral hodiny a společně pak začali svůj zájem rozšiřovat i na výtvory mistrů dalších profesí. Letos slaví jejich expozice už dvacáté narozeniny. Při prohlídce si můžeme zavzpomínat třeba na to, jak neradi jsme kdysi chodili k zubaři nebo obdivovat unikátní nástražný systém na vlky či hodně zvláštní pastičku na myši. Řemesel, která jsou tady zastoupena, je na sedm desítek. A některá známe spíš jen z doslechu. Nechybějí samozřejmě ani poklady z kolekce časoměřičů Martinova tatínka. Jeden stroj třeba zdobíval věž místní radnice.
Muzeum řemesel
Hostouň
Hostouň na samém západě Čech kdysi proslavil vojenský hřebčín. Na počátku světové války sem byl přestěhován z Haliče a byli v něm chováni koně pro využití v armádě. Na loukách tu proto často byli v sedlech bujných ořů vídání dragouni. Tradice pokračovala i za první republiky. Právě odsud pocházel dokonce oblíbený kůň prezidenta Masaryka. Nejvýznamnějším obdobím ale byla druhá světová válka. Tehdy sem Adolf Hitler nechal přivézt svůj válečný lup – 650 koní z celé Evropy včetně stáda vídeňských lipicánů. Když se začala blížit fronta, ošetřovatelé se o ně začali bát a rozhodli se je odtud odvést. A to byl začátek akce Kovboj. Zjistíme, kdo byl jejím iniciátorem, jak proběhla i to, co se v hřebčíně děje dnes.
Hostouň
Bitva u Domažlic
Při toulkách Chodskem si nejprve připomeneme slavné vítězství husitů nad křižáky při jejich páté výpravě vedené proti kacířským Čechům. Památník této události měl být na Baldově odhalen u příležitosti jejího pětistého výročí. Tedy v roce 1931. Jenže nebyl. Vyrostl až nedávno a má podobu kalichu. Váží 50 tun a je sestavený z jednatřiceti žulových prstenců. Prozradíme vám, jak to tehdy s velkým kláním bylo a jak se do něj zapojili Chodové. A pak taky zapátráme, jak vznikly jejich dnes už legendární slavnosti. Jejich historie se začala psát krátce po vypuknutí druhé světové války u kostela sv. Vavřince, tedy u „Vavřinečka“, 12. srpna se tam konala velká církevní slavnost, která přerostla v celonárodní manifestaci českých vlastenců.
