Reportáže v regionech
Domažlice a Božena Němcová
Božena Němcová ještě coby nepříliš známá spisovatelka ve svých pětadvaceti letech v roce 1845 následovala manžela do Domažlic, kam byl přeložen jako komisař finanční stráže. Právě jeho povolání způsobilo, že jí tam říkali „paní komisarka“ a Jindřich Šimon Baar tak dokonce nazval i první díl románové trilogie, v níž spisovatelku zvěčnil. Autorka slavné Babičky se vlastním jménem jmenovala Barbora a coby Božena se podepisovala pod své texty na památku bájné prosté selské dívky, již si podle pověsti vzal za ženu kníže Oldřich. My se společně na Chodsku vydáme po stopách velké vlastenky.
Domažlice a Božena Němcová
Chodský hrad
Při trase jedné z nejstarších a nejvýznamnějších obchodních stezek, která vedla z Prahy do Regensburgu, nechal v šedesátých letech 13. století založit Přemysl Otakar II. Domažlice. Důvod měl zcela praktický, potřeboval poblíž bavorských hranic vybírat clo, které by plnilo královskou pokladnu. Současně s městečkem nechal panovník vybudovat i hrad, který pak během staletí dvakrát zle poničil požár. Přesto stojí dodnes, je chráněnou kulturní památkou a má dveře dokořán i teď v zimě. Sídli v něm totiž Muzeum Chodska. Vydáme se na prohlídku a připomeneme si příběh celého areálu.
Chodský hrad
Zlatá stezka
Letošní horkou novinkou na jihozápadě Čech je síť 631 kilometrů pěších dálkových tras, která dostala jméno po legendární středověké obchodní cestě Zlatá stezka. Její tvůrci ji budovali po vzoru německé Zlaté stezky – Goldsteig. Ta u západních sousedů svými 660 kilometry představuje vůbec nejdelší pěší trasu, která se dokonce pyšní evropským certifikátem kvality Top Trails. Ke Goldsteig od naší Zlaté stezky míří hned několik propojovacích tras. My se necháme vést tou, která vychází z Domažlic. Připomeneme si některé chodské tradice a za hranicemi pak nahlédneme kupříkladu do dračí sluje, kde na nás číhá obrovský netvor.
Zlatá stezka
Jaci z Libosvár
V bývalých Sudetech, při hranici s Bavorskem, se doposud zachovaly ojedinělé, ničím nenarušené kousky přírody. Vypadají stejně jako před staletími. O zhruba sto hektarů takových vzácných ploch pečují členové ČSOP Libosváry, a to pěkně postaru kosením a taky pastvou ovcí a koz. Avšak domácí přežvýkavci nestíhali tak velkou rozlohu sklidit, a proto dostali před 18 lety exotické pomocníky - jaky domácí. Mohutná zvířata, jejichž původním domovem jsou asijské velehory. My jejich úspěšně se rozrůstající stádo zastihli ještě na zimovišti, kousek od jedinečného Štítarského hradiště. Tohle místo samozřejmě nemineme, ale věnovat se budeme především urostlým „živým sekačkám“.
Jaci z Libosvár
Malíř Jaroslav Špillar
Chodskem se vydáme po stopách malíře Jaroslava Špillara, který v kraji prožil velkou část svého života a zanechal tu po sobě řadu děl. Zavítáme například do domu, v němž tvořil a kde pobýval taky během své svatební cesty Alfons Mucha. Obdivovat budeme i obraz zachycující dům spisovatele Jindřicha Šimona Baara, který Jaroslav Špillar namaloval nebo portrét Jakuba Buršíka, který dvakrát obeplul Atlantik. Malířovým snem bylo vytvořit cyklus Čtyři roční období. Jako první se pustil do zimy. Chtěl pracovat venku. I za špatného počasí. Proto si postavil pojízdný ateliér a v něm tvořil v zasněžených čerchovských lesích. Jenže pak jeho plány zhatila duševní choroba a dílo nedokončil.
