Reportáže v regionech
Důl na slídu
V roce 1942 se v Domažlicích Němci pustili do těžby slídy, protože tento lesklý minerál potřebovali pro svůj zbrojní průmysl. Je totiž velmi odolný, pružný a zároveň má výborné elektroizolační vlastnosti. Používal se třeba místo sklíček přístrojů bojových letadel nebo vysílaček. Jeden z dolů byl v lokalitě Na Kole. Provoz v něm skončil krátce po válce, od podzimu 2022 je pak Jako jediný svého druhu u nás přístupný veřejnosti.
Důl na slídu
Drátenice Hana Hrušková
Jako dráteníci se živili především chlapi z chudých oblastí slovenských hor. Na jaře si hodili na záda dřevěnou bedýnku plnou drátů a nářadí a vyrazili na vandr. Ve vsích už je hospodyňky vyhlížely, aby jim spravili prasklé nebo potlučené kameninové nádobí. A toto staré řemeslo žije dál. Dokonce u nás vznikl Český spolek dráteníků, který má zhruba 60 členů. Avšak jen kolem deseti z nich se věnuje klasickému oplétání hrnců. Mezi ně patří Hana Hrušková z Tlumačova na Domažlicku.
Drátenice Hana Hrušková
Zámek Bor
V Boru, na křižovatce obchodních cest spojující Tachov s Domažlicemi a země české s Německem vyrostla ve 13. století vodní pevnost. V 16. století byla přestavěna na zámek. Několikrát byl poničen a v minulém věku chátral. Jeho zkázu se podařilo odvrátit za minutu dvanáct. V roce 1997 ho do svého vlastnictví získalo město a pustilo se do záchrany. Do místní historie se zapsal zlatým písmem rok 2003, kdy se podařilo zpřístupnit veřejnosti první část této památky, konkrétně vyhlídkovou věž. I do ní vás teď zavedeme.
Zámek Bor
Babylon
Sedm kilometrů od Domažlic najdete u silnice mířící do bavorského Furth im Wald obec Babylon. Za první republiky byla jedním z nejnavštěvovanějších letovisek v zemi. Její slibný rozvoj ale zastavila 2. světová válka a po ní ho zbrzdila poloha na okraji zakázaného hraničního pásma. Dnes Babylon usiluje o své znovuobjevení a my vám ukážeme, že i v zimě má co nabídnout. Čeká nás výlet po Sochařské stezce tvořené díly řezbáře Radka Pučelíka. O některých z nich vám prozradíme víc.
Babylon
Domažlice a Božena Němcová
Božena Němcová ještě coby nepříliš známá spisovatelka ve svých pětadvaceti letech v roce 1845 následovala manžela do Domažlic, kam byl přeložen jako komisař finanční stráže. Právě jeho povolání způsobilo, že jí tam říkali „paní komisarka“ a Jindřich Šimon Baar tak dokonce nazval i první díl románové trilogie, v níž spisovatelku zvěčnil. Autorka slavné Babičky se vlastním jménem jmenovala Barbora a coby Božena se podepisovala pod své texty na památku bájné prosté selské dívky, již si podle pověsti vzal za ženu kníže Oldřich. My se společně na Chodsku vydáme po stopách velké vlastenky.
