Reportáže v regionech
Hořovický zámek
Jedním ze zámků zdobících okolí hlavního města je ten hořovický. Panské sídlo v podobě dvorce tu vyrostlo už ve 13. století zásluhou pánů ze Žerotína. Zámek ale pochází ze století sedmnáctého a je dílem tehdejších majitelů panství, pánů z Vrbna. Ti na něm pobývali zhruba 150 let, po nich se tu usadila hrabata z Hanau, jimž zámek patřil až do konce druhé světové války. Podporovali v kraji výrobu litiny, dodnes je připomíná Hanavský pavilon v Praze, v němž při Jubilejní zemské výstavě v roce 1890 předváděli právě výrobky z litiny. Ale zpátky do hořovického zámku. Můžeme si tu prohlédnout prostory, v nichž žilo panstvo, ale i místa vyhrazená služebnictvu. Dozvíme se třeba to, co se zámeckým pánům vařívalo. A ve sklepení se pak vypravíme do světa hraček.
Hořovický zámek
Panenky
Hrát si s panenkami, přetvářet je, šít jim oblečky, to všechno bavilo Dagmar Jurčíkovou už v dětství. Ráda také malovala, pak se začala učit práci s porcelánem a panenkářství. Dnes při životě udržuje takřka zaniklé umělecké řemeslo, kterému se v časech před první světovou válkou věnovali i ve velkých továrnách na výrobu porcelánu. Dozvíme se, kde bere paní Dagmar inspiraci a co všechno musí udělat, aby její panenka měla nejen všechny potřebné části, ale také hezký a zajímavý výraz v obličeji. Dřív mívaly často panenky z porcelánu jen hlavičku a tělíčko pak třeba z textilu, paní Dagmar je z křehké hmoty tvoří celé. V ateliéru potkáme i porcelánové andělíčky s křidélky a s hvězdičkami na čele, kteří mají, stejně jako panenky, krásné oblečení.
Panenky
Karlštejn
Karlštejn asi netřeba příliš představovat. Patří k nejznámějším českým hradům a k významným stavebním počinům Otce vlasti Karla IV. Napsáno a natočeno toho o něm bylo už hodně, ale při každé návštěvě se dá objevit spousta zajímavostí. My naši prohlídku začneme v kapli sv. Kříže, která byla pro Karla IV. nejen místem modliteb. O tom, jak významným místem byla, svědčí i výzdoba. Strop připomíná oblohu s hvězdami, Měsícem i Sluncem, stěny pak zdobí nejucelenější soubor gotické deskové malby vytvořený Mistrem Theodorikem. Kaple je v zimním období uzavřená, ale do dalších prostor návštěvníci mohou i v této době. Třeba tam, kde jsou k vidění repliky říšské i české královské koruny. Nebo do míst, kde císař přijímal návštěvy.
Karlštejn
Pohádkové srdce
Výlet do slavných časů českého království spojíme s výletem do světa fantazie a pohádek při návštěvě hradu Karlštejn. Právě tam totiž probíhá výstava výtvarnice a strašidloložky Vítězslavy Klimtové Pohádkové srdce Evropy. Setkáme se na ní s postavičkami, které sama vytvořila, některé představují skutečné osobnosti naší historie, další nás zavedou do světa tajemství a kouzel. Na Karlštejně samozřejmě nemůže chybět Karel IV. ani jeho matka Eliška Přemyslovna. Připomeneme si jejich osudy, ale zavítáme i do historie ještě starší. Kněžna Libuše například vidí město, jehož sláva hvězd se dotýká a nechybí ani patron české země svatý Václav. Společnost velikánům českých dějin dělají postavičky, které možná kdysi dělaly společnost i obyvatelům Karlštejna. Sám Karel IV. prý kdysi nedaleko hradu potkal skřítka.
Pohádkové srdce
Hrací strojky Hořovice
V zámku v Hořovicích si můžete vybrat hned z několika prohlídkových okruhů. Někdo se vypraví za historií zdejších pánů, těch z Vrbna i Žerotínů. Mnozí návštěvníci si zase rozhodně nenechají ujít expozici starých hraček a také hracích strojků. Při prohlídce mezi hračkami, které zpříjemňovaly dětství našim předkům, nás čeká řada překvapení. Zjistíme třeba, že skládací obrázky, ty naše oblíbené puzzle, nejsou žádným ojevem moderní doby. Zajímavosti najdeme i mezi stroji sloužícími k přehrávání hudby. Například na počátku 20. století bývala velkým hitem pianola, upravené piano, které bývalo často k vidění v kinech při promítání němých filmů. A mohlo sloužit dokonce i jako hrací automat.