Reportáže v regionech
Mělník
Mělník vznikl nad soutokem Labe a Vltavy ve 13. století. Už od toho devátého se ale v oblasti dařilo pěstování révy vinné a je tomu tak dodnes. Během roku se tu pořádá několik vinařských akcí. Výrobu a skladování vína v sudech můžete vidět na mělnickém zámku. My se však budeme věnovat místním architektonickým pamětihodnostem. Historické jádro města není velké, projdete jej za krátkou chvíli, ale přitom potkáte spoustu zajímavých památek. Nahlédneme i do podzemí, kde nás čeká opravdová rarita.
Mělník
Zámek Mělník
Mělník je známý především jako místo, kde se spojuje Labe s Vltavou. A podle jedné z teorií se první z řek zasloužila i o jeho jméno. Žilo v ní prý totiž hodně lososů a těm se ve staročeštině říkalo mělnice. Poprvé se tento název města objevil na denárech kněžny Emmy, manželky knížete Boleslava z 10. století. V té době se také začala psát historie místního šlechtického sídla. Otevřené je celoročně, tak se vydáme na prohlídku.
Zámek Mělník
Kladenský zámek
Kladno máme spojeno s těžbou uhlí a ocelí, ale to už je minulost. Město je i výborným tipem na výlet po památkách, protože má několik kostelů, krásnou radnici, historické budovy a mariánské sousoší. Do obrazu Kladna dvakrát významně zasáhli krtci. Legenda praví, že kdysi dávno dva dřevorubci našli krtinec a na něm dva lesklé černé kamínky. V kovárně je vhodili do výhně, kde se rozhořely. To jsou počátky dolování uhlí. Druhého krtka všichni známe. Ve městě se narodil výtvarník Zdeněk Miler. Jeho postavička potěší v místním zámku, kam se teď vypravíme.
Kladenský zámek
Koněpruské jeskyně
Koněprusy, jižně od Berouna, mají sotva 250 obyvatel, zato velmi dlouhou historii. První písemná zmínka pochází ze 14. století, ale archeologické nálezy dokládají osídlení už před 6 tisíci lety. Oblast má zajímavou geologickou minulost a řadu míst, která s úspěchem vyhledávají amatérští lovci pravěkých zkamenělin. Kromě obce navštívíme i naučnou stezku Zlatý kůň, jak se jmenuje vápencové návrší, v jehož nitru jsou Koněpruské jeskyně. Název pochází ze středověku, kdy v jeskyních pracovala penězokazecká dílna. Místo je národní přírodní památkou a taky evropsky významnou lokalitou.
Koněpruské jeskyně
Vánoce v Hornickém muzeu
Atmosféru blížících se Vánoc si můžete užít i v Hornickém muzeu v Příbrami. Ocitnete se totiž uprostřed příprav na svátky tak, jak tu probíhaly na přelomu 19. a 20.století. V žádném obydlí tehdy nechyběl betlém, který si havíři většinou sami vyráběli. Příbramskou specialitou jsou figurky do betlému, kterým se říká chlebáčci. Vyráběly se ze směsi mouky, pilin a sádry. Těsto se vtlačilo do forem, po obtištění se figurka opatrně vyndala a dala se sušit. Po ztvrdnutí se pak malovala. Slavnostně je vyzdobená i důlní štola. Havíři totiž museli fárat i na Štědrý den. Seznámíme se i s dalšími jejich tradicemi.
