Reportáže v regionech
Pustevny
K nejznámějším místům Beskyd patří Pustevny. První útulny pro výletníky na vrcholu horského sedla vyrostly už na konci 19. století. Těmi nejznámějšími se staly dřevěné stavby Dušana Jurkoviče Maměnka a Libušín, které se těší dodnes. Rušno je u nich po celý rok, v zimě si na své přijdou i milovníci bílé stopy všech generací, zdatní i ryze příležitostní sportovci. V okolí oblíbené lokality je pro ně totiž připraveno 74 kilometrů upravovaných tras, na nichž se taky dozvíte mnohé o zdejší historii a přírodě. Stejnými místy totiž vede i několik naučných stezek. Vyrazíme na malou túru, nezapomeneme se samozřejmě zastavit u slavné sochy Radegasta.
Pustevny
Bystřice-Nýdek
Jedna ze starých bájí hovoří o tom, že v nitru nejvyššího vrcholu Slezských Beskyd Velké Čantoryje spí vojsko rytířů, které je připraveno pomoci zdejšímu kraji v případě nebezpečí. Tato legenda dala název i jedné z místních naučných stezek, která vede po české i polské straně hory. Je deset kilometrů dlouhá a na jejích sedmi zastaveních se dozvíme nejen něco o gorolských zvycích a kultuře, ale také o dějinách oblasti. Ještě předtím, než se po ní vydáme k vrcholu, dopřejeme si malý exkurz do historie v nedaleké obci Bystřice. Prohlédneme si stavby, které časy dávno i nedávno minulé připomínají.
Bystřice-Nýdek
Vsetínské vrchy
Vsetínské vrchy bývaly rájem pastevců, kteří se tady usadili už ve středověku. Dnes zdejší příroda láká především turisty. Na jednu ze stezek, které tu pro ně vyrostly, se vydáme i my. Je dlouhá sedm kilometrů a nabízí deset zastavení. Vydáme se po ní z osady Dušná, která bývá nazývána branou do CHKO Beskydy. A sejdeme do údolí přehrady Bystřičky. Zastavíme se na vrcholu hory Klenov zvaném Zámčisko. Ve 13. století na něm stál hrádek. S ním je dodnes spojena řada pověstí o zbojnících, kteří na něm ukrývali poklady. Podle některých jejich bohatství zatím nikdo neobjevil. Třeba se to poštěstí nám. Narazit bychom mohli i na některé z chráněných živočichů, kteří tady žijí. A nemineme ani hrušeň, která byla dokonce vyhlášena památným stromem. Bohužel z ní zbylo jen torzo.
Vsetínské vrchy
Beskydské nebe
V Beskydech vás pak zavedeme do nebe. Beskydské nebe se totiž jmenuje okružní, zhruba tři kilometry dlouhá, naučná stezka, na kterou můžete vyrazit z Frenštátu pod Radhoštěm. Nejprve si ale v místním muzeu připomeneme historii turistiky v kraji. Právě tohle malé městečko totiž bylo její kolébkou u nás. V roce 1884 tu vznikl turistický spolek Pohorská jednota, který je dnes považován za nejstarší u nás. Dozvíme se, o co všechno se jeho členové zasloužili a pak se vydáme na zmíněnou stezku. Provede nás osm zastavení a užijeme si kromě krásné přírody taky trochu adrenalinu. Navíc vystoupáme do výšek, ke kterým běžné vzhlížíme se zakloněnou hlavou. Bude nás zajímat, jak vypadá život v korunách stromů. Nezapomeneme ani na hvězdy, dokonce ani na tu největší frenštátskou sportovní, na Jiřího Rašku.
Beskydské nebe
Bílá
Beskydská obec Bílá – to není jen proslulý lyžařský areál, ale i místo s interesantní historií a zajímavými technickými a kulturními památkami.
Obec nedostala, jak by se čekalo, své jméno podle sněhového poprašku, kterého je tady hojně – říká se jí tak proto, že v jejím katastru se vine říčka Bílá Ostravice.
Obcí se projdeme s jejím starostou Tomášem Večeřou. První zmínky o Bílé pocházejí z 11. století. Od století 13. pak dochází ke kolonizaci, ale především k upevnění a rozšíření dřevařské tradice. Tu pak ocenili zejména nejen místní stavaři.
Zajdeme se podívat i na systém pěti vodních nádrží, tzv. klauz – ty dnes slouží především jako účinná ochrana proti povodním, a ukážeme vám i kapličku svatých Cyrila a Metoděje.
Bílá má i svůj kostel – a to díky kardinálovi Fustenbergovi, jehož inspirovala světová vídeňská výstava, kde podobný kostel viděl.