Reportáže v regionech
Jeskyně na Špičáku
V Jeseníkách zavítáme do Jeskyně na Špičáku. První zmínky o ní jsou staré už bezmála šest století, takže je jednou z nejstarších doložených nejen u nás. Patří také k nejmenším mezi těmi, o kterých víme. Najdeme v ní chodby ve tvaru srdce, díky kterým bývala považována za lidské dílo. Jak neobvyklý tvar vznikl, to se samozřejmě nezapomeneme zeptat. Porozhlédneme se také po nápisech, kterých tu objevíme na čtyři tisíce. Jeskyně totiž často sloužila jako úkryt v dobách válek, i pro ty, kdo prchali před spravedlností. Údajně se v ní dokonce po bitvě na Bílé hoře ukrývali Čeští bratři, kteří tu měli mít i svou modlitebnu. Později zase přítmí jeskyně lákalo zamilované a ti také zanechali stopy.
Jeskyně na Špičáku
Karlova Studánka
Léčivé účinky minerální vody objevili v Karlově Studánce v Jeseníkách už v osmnáctém století a záhy se členové řádu německých rytířů pustili do budování lázní. Svůj název pak lázně získaly podle jednoho z velmistrů řádu, arcivévody Karla, vnuka Marie Terezie. Sedm lázeňských domů dodnes připomíná staré časy rakouské monarchie. Lázně proslavily hlavně horké koupele. Studenou minerální vodu do nich ohřívali opravdu neobvyklým způsobem, naváželi do van žhavou strusku. Koupele pomáhaly na bolesti nohou a jezdila za nimi honorace z celého okolí. Karlova Studánka se těší pozornosti i dnes, nejen kvůli vyhlášené kyselce, léčebným procedurám nebo zajímavým stavbám, ale také díky krásné okolní přírodě.
Karlova Studánka
Čarodějnická cyklostezka
Po stopách čarodějnických procesů se vypravíme na Čarodějnické cyklostezce, která vede od Mohelnice přes Jeseníky až do Zlatých hor na polské hranici. Značená je symbolicky – čarodějnicí na kole. Příběhy, které si připomeneme, byly ovšem mnohem méně veselé. Zastavíme se v místech, kde celé dění začalo, pak také v Šumperku, ve Velkých Losinách na místě, kde oběti popravovali a nezapomeneme zmínit ani těmito procesy proslulého inkvizitora Bobliga.
Čarodějnická cyklostezka
Údolí lapků
Naučná stezka Údolím lapků z Drakova se táhne po turistické značce kolem Černé Opavy přes Drakov na Rejvíz, je dlouhá asi 12 km a má 10 zastavení. Procházka krásnou přírodou i historickým územím – právě tudy vedla kdysi kupecká stezka spojující Olomouc a polskou Vratislav.
Její pohnutou historii připomínají turistické informační tabule. Tu první jsme potkali hned za Vrbnem v Mnichově, malé obci pojmenované po řeholníkovi, který tu poustevničil. Podle jedné pověsti varoval obchodníky, že na cestě číhají lupiči. Podle druhé byl s nimi naopak spolčen.
Území bylo významné z hlediska těžby železných rud a zlata v Černé Opavě. Nachází se zde zříceniny starých hradů a je opředeno pověstmi o lapcích a loupežnících.
Projekt naučné stezky zabezpečila ACTAEA a spolek Přátelé Vrbenska ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky, LČR s. p. Lesní správa Město Albrechtice, Jeseník a Karlovice, Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku, Spolkem pro rozvoj Rejvízu a Klubem přátel Zlaté Hory. A dozvíte se i to, proč se Černé Opavě říká Černá Opava – pověst to ví.
Údolí lapků
Zámek Jánský vrch
Zámek, do kterého vás pozveme v první reportáži, najdete na česko-polském pomezí, v Rychlebských horách v městečku Javorník. Prošel precizní rekonstrukcí, interiéry ale zůstaly původní včetně mobiliáře nebo tapet či záclon z 19. století.
Původně byla celá stavba zamýšlena jako hrad. Ve 14. století přešel z rukou Svídnických do vlastnictví vratislavských biskupů, kteří ho pak spravovali šest staletí. Až teprve v době nedávné přešel do vlastnictví státu.
Historickou stavbou projdeme důkladně, takže se podíváme i do kuchyně s unikátním hrncem pana Papina, mandlírny či žehlírny.
Zámek Jánský vrch se také pyšní jednou z největších sbírek dýmek, čítá asi na 2000 kousků.