Reportáže v regionech
Karlova Studánka
Léčivé účinky minerální vody objevili v Karlově Studánce v Jeseníkách už v osmnáctém století a záhy se členové řádu německých rytířů pustili do budování lázní. Svůj název pak lázně získaly podle jednoho z velmistrů řádu, arcivévody Karla, vnuka Marie Terezie. Sedm lázeňských domů dodnes připomíná staré časy rakouské monarchie. Lázně proslavily hlavně horké koupele. Studenou minerální vodu do nich ohřívali opravdu neobvyklým způsobem, naváželi do van žhavou strusku. Koupele pomáhaly na bolesti nohou a jezdila za nimi honorace z celého okolí. Karlova Studánka se těší pozornosti i dnes, nejen kvůli vyhlášené kyselce, léčebným procedurám nebo zajímavým stavbám, ale také díky krásné okolní přírodě.
Karlova Studánka
Čarodějnická cyklostezka
Po stopách čarodějnických procesů se vypravíme na Čarodějnické cyklostezce, která vede od Mohelnice přes Jeseníky až do Zlatých hor na polské hranici. Značená je symbolicky – čarodějnicí na kole. Příběhy, které si připomeneme, byly ovšem mnohem méně veselé. Zastavíme se v místech, kde celé dění začalo, pak také v Šumperku, ve Velkých Losinách na místě, kde oběti popravovali a nezapomeneme zmínit ani těmito procesy proslulého inkvizitora Bobliga.
Čarodějnická cyklostezka
Údolí lapků
Naučná stezka Údolím lapků z Drakova se táhne po turistické značce kolem Černé Opavy přes Drakov na Rejvíz, je dlouhá asi 12 km a má 10 zastavení. Procházka krásnou přírodou i historickým územím – právě tudy vedla kdysi kupecká stezka spojující Olomouc a polskou Vratislav.
Její pohnutou historii připomínají turistické informační tabule. Tu první jsme potkali hned za Vrbnem v Mnichově, malé obci pojmenované po řeholníkovi, který tu poustevničil. Podle jedné pověsti varoval obchodníky, že na cestě číhají lupiči. Podle druhé byl s nimi naopak spolčen.
Území bylo významné z hlediska těžby železných rud a zlata v Černé Opavě. Nachází se zde zříceniny starých hradů a je opředeno pověstmi o lapcích a loupežnících.
Projekt naučné stezky zabezpečila ACTAEA a spolek Přátelé Vrbenska ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky, LČR s. p. Lesní správa Město Albrechtice, Jeseník a Karlovice, Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku, Spolkem pro rozvoj Rejvízu a Klubem přátel Zlaté Hory. A dozvíte se i to, proč se Černé Opavě říká Černá Opava – pověst to ví.
Údolí lapků
Zámek Jánský vrch
Zámek, do kterého vás pozveme v první reportáži, najdete na česko-polském pomezí, v Rychlebských horách v městečku Javorník. Prošel precizní rekonstrukcí, interiéry ale zůstaly původní včetně mobiliáře nebo tapet či záclon z 19. století.
Původně byla celá stavba zamýšlena jako hrad. Ve 14. století přešel z rukou Svídnických do vlastnictví vratislavských biskupů, kteří ho pak spravovali šest staletí. Až teprve v době nedávné přešel do vlastnictví státu.
Historickou stavbou projdeme důkladně, takže se podíváme i do kuchyně s unikátním hrncem pana Papina, mandlírny či žehlírny.
Zámek Jánský vrch se také pyšní jednou z největších sbírek dýmek, čítá asi na 2000 kousků.
Zámek Jánský vrch
Moravský Blaník
Češi mají svou legendami pověstnou mytickou horu Blaník. Na Moravě se pyšní tak svou „národní“ vyvýšeninou. My jsme se tam vypravili. Vítejte na Bradle – na první pohled nenápadném kopci tyčícím se nad úrodnou hanáckou rovinou. Přezdívá se mu Moravský Blaník.
Šest set metrů vysoký vrchol nabízí nejen parádní skalní vyhlídku, ale i pohnutou historii česko německých střetů a vášní.
Bradlo je svou „výškou“ nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, kterou lze považovat za nejjižnější výběžek Jeseníků do roviny Hornomoravského úvalu. Jeseníkům se ale moc nepodobá a spíš připomíná mírné zalesněné návrší, které se omylem zatoulalo na severní okraj hanáckých rovin. Kdo však rozumí alespoň trochu kamenům, zjistí, že skály na Bradle jsou nesmírně tvrdé i tvarově zajímavé. Vrchol Bradla představuje ideální cíl pro nenáročný turistický výlet.
Těsně pod vrcholem se hvězdicovitě sbíhá pět výstupových tras v příjemných délkách tří až pěti kilometrů, které sem směřují z vesniček rozložených na úpatí. Dvě z nich navíc začínají (resp. končí) u železniční trati Olomouc – Šumperk, kde jezdí i o víkendech poměrně dost spojů. Nejčastěji bývá používána modrá značka z Libiny – obce, jež každého při pohledu do mapy upoutá svou úctyhodnou délkou 6 km.
Výstup začíná u vlakového nádraží a míří zpočátku ostře vzhůru okrajem luk. Brzy se však kopec zlomí a následuje procházkový terén převážně smrkovým lesem. První zpestření nabízejí zhruba po dvou kilometrech tři skalní útvary vpravo od cesty. Nesou přiléhavé pojmenování Tři kameny a jsou tvořeny světlou a tvrdou přeměněnou horninou kvarcitem, která je velmi typická právě pro blízkou jesenickou oblast. Původně to byla jednolitá skalní hradba, zvětrávání a eroze ji však rozčlenily na tři dílčí části.
Za pozornost stojí odlučnost horniny podél puklin a vrstevnatosti, což způsobuje, že skaliska vypadají jakoby vystavěná z obdélníkových kvádrů. Konec konců, uvidíte sami v reportáži nebo se přijeďte přesvědčit na vlastní oči.