Reportáže v regionech
Za prameny na Pancířském hřbetu
Pro milovníky výletů pěkně po svých je na Šumavě jedním z velkých lákadel výprava k pramenům, které vyvěrají na devět kilometrů dlouhém Pancířském hřbetu. Svou pouť na jeho svazích začínají hned tři známé řeky – 169 km dlouhá Řezná, víc než stokilometrová Úhlava, ale také Křemelná, která se po třiceti kilometrech spojuje s Vydrou. Cestou si dáme trochu do těla, vyšlápneme až do nadmořské výšky 1234 metrů, ale odměnou nám kromě výhledů bude i příjemné osvěžení.
Za prameny na Pancířském hřbetu
Hořice na Šumavě
Hořice na Šumavě leží 12 kilometrů od Českého Krumlova, v nadmořské výšce 679 metrů. Jsou jedním z nejstarších sídel v regionu, první zprávu o zdejší faře byste objevili v roce 1248. Obec se pyšní několika historickými stavbami, ale navíc největší pohádkovou rezervací v Čechách a jedním z nejpočetnějších divadelních ansámblů u nás. Už v roce 1816 začali místní nadšenci hrát představení o umučení Ježíše Krista a úspěch s ním slaví dodnes. Sjíždějí se na něj návštěvníci z celého světa.
Hořice na Šumavě
Po stopách formanů
Přes hraniční kopce vedly od pradávna obchodní cesty, po kterých soumaři přinášeli především sůl a drahé látky, opačným směrem pak dopravovali obilí, chmel, med, vlnu, kůže nebo pivo. Jednou z nich byla Světelská stezka, která mířila z bavorského Zwieselu přes šumavské vrcholy Pancíř – Můstek – Prenet do Klatov. Dávné časy připomíná naučná stezka nazvaná Po stopách starých formanů. Začíná v Dešenicích a prochází řadou míst se zajímavou historií. Na některá z nich se vypravíme.
Po stopách formanů
Kraselov v Podlesí
Oblasti v Šumavském podhůří vymezené přibližně toky řek Otavy a Volyňky se říká Podlesí. Kromě malebné a lidskými zásahy jen málo poznamenané přírodě nabízí i místa s pozoruhodnou a tajuplnou historií. Jedním z nich je Kraselov. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1352, tedy z období vlády Karla IV. A právě tohoto panovníka připomíná vzácný artefakt uložený v tamním kostele. Naši průvodci nám prozradí, o jakou vzácnost jde.
Kraselov v Podlesí
Menhiry v Zuklínském lese
Spisovatel Karel Klostermann zasvětil své literární dílo Šumavě, po které se tak rád toulal. Jedním z jeho oblíbených cílů bývala hora Javorník nedaleko Stach, z jejíhož vrcholu se kochal výhledy do kraje. Stoupal k němu Zuklínským lesem, kde nejspíš bez povšimnutí míjel zhruba dvacítku obrovských kamenů. Tyto tajemné menhiry totiž začaly poutat pozornost až v posledních desetiletích, kdy zaujaly různé badatele a psychotroniky. Odborníci si nad jejich původem lámou hlavy. K několika z nich se v následujících minutách vypravíme.
