Reportáže v regionech
Hrad Velhartice
Slavnou báseň, v níž ke společnému stolu usedá císař Karel IV. s Buškem z Velhartic pamatuje ze školních lavic asi většina z nás. Možná spolu čiše pozvedali i na hradě v obci na Klatovsku, který rodu oblíbeného panovníkova komořího patřil. To ovšem prameny nezmiňují. Šlechtické sídlo se ovšem do historie zapsalo také tím, že v něm 15. století byly 5 roků tajně uschovány české korunovační klenoty. Připomeneme si nejvýznamnější majitele hradu. Dozvíme se, který z nich se zasloužil o poslední velkou úpravu Velhartic a nechal postavit zámecké křídlo v pozdně renesančním slohu. A zavedeme vás i do místního pivovaru.
Hrad Velhartice
Chanovice
Chanovice navštíví ročně na 40 tisíc lidí. Obec se sedmi sty obyvateli se nachází uvnitř trojúhelníku tvořeného městy Nepomuk, Blatná a Horažďovice. První zmínka o ní pochází z poloviny čtrnáctého století. Vesnička v Pošumaví nabízí celou řadu zajímavostí. Její historická část čítající zhruba šedesát objektů byla vyhlášena památkovou zónou. Hned v sousedství pak najdete zámecký areál, jemuž dominuje budova bývalého panského sídla. Původně na tomto místě stávala pozdně gotická tvrz, která byla v průběhu času několikrát přestavovaná. Dnešní podobu získala až na začátku 19. století. A uvnitř jsou teď k vidění hned dvě stálé expozice. K místu nás zavede naučná stezka, po níž se pak vydáme do okolní přírody.
Chanovice
Bójové
O časech, kdy českou kotlinu obývali Keltové, toho moc nevíme. Nejspíš podle jejich kmene Bójů se naší zemi začalo říkat Bohemia. Řadu stop po sobě zanechali i na Šumavě. Tu nazývali Gabreta – tedy pohoří kozorožců. A připomíná je i řeka Otava, která pro ně byla Atawou, vodou bohatou zlatem. Keltové žili i na 902 metrů vysokém vrchu Sedlo nad vsí Albrechtice u Sušice. Kdysi na něm stávalo jedno z jejich hradišť. Zjistíme, co se z něj dochovalo a co dávné časy připomíná. A také se vydáme na rozhlednu, která vrch Sedlo zdobí dnes a nabízí příležitost porozhlédnout se po kraji.
Bójové
Lamberské panství
V posledních měsících míří řada lidí na Šumavu, ale spoustu zajímavých míst nabízí i její podhůří. Třeba v okolí Žihobec na Sušicku vzniklo množství zastavení, která připomínají historii bývalého lamberského panství. Dějiny tohoto rakouského šlechtického rodu se začaly psát už ve 13. století, v Pošumaví se jeho příslušníci poprvé objevili na počátku 18. století. Tehdy zakoupil pasovský biskup Jan Filip z Lamberka právě Žihobce a také okolní obce, jako Žichovice, Strašín nebo Rabí. Projdeme se místy, kde panstvo pobývalo, pořádalo hony a přidáme příběhy o tom, jak žilo.
Lamberské panství
Páteříky Hedviky Zahálkové
Kašperské Hory nejvíc proslavilo dobývání zlata. Město ale bylo díky své poloze také centrem obchodu se sklem, které se po staletí četných šumavských hutích. Archeologické nálezy dokládají, že snad ve všech vznikaly páteříky, tedy korálky nebo vinuté perle, používané k výrobě růženců. Krása i tvárnost křehkého materiálu učarovaly také Hedvice Zahálkové, která na slavnou tradici navazuje a ve své dílničce nad kahanem vytváří krásně zdobené kousky. Nechá nás do svého království nahlédnout, předvede nám, jak pracuje a prozradí i to, jak se k této tvorbě dostala.
