Reportáže v regionech
Vimperk
V předposlední reportáží jsme zajeli na Šumavu. Dopravním prostředkem nám byla loďka – i vy ji můžete využít, chcete-li vidět Schwarzenberský plavební kanál. S námi ale máte možnost podívat se i do míst, která jsou za normálních okolností návštěvníkům nepřístupná: třeba jedno z největších rašelinišť u nás, Mrtvý luh.
Vimperk
Černé a Čertovo jezero
Důkladné oblečení pro případ šumavské nepohody budete potřebovat na naší další procházce. Tu ocení snad nejen znalci přírody, ale i ti, kterým není cizí geologie, ale především turisté a návštěvníci Šumavy. Vypravíme se totiž na Železnou Rudu, asi tak do výšky 1000 metrů nad mořem a projdeme se tam kolem největších ledovcových jezer u nás: Černého a Čertova. Vznikla kdysi ve čtvrtohorách, a to zvláštním způsobem - z úst odborníka pana Hubeného z CHKO Šumava se dozvíte jak. Dokonce se tady objevily i pyly a různé nánosy, z nichž se dá poměrně přesně vyčíst, kdy sem dorazili Keltové a začali tuto část země osidlovat. 175 hektarů a na nich pět krásných velkých jezer - o těch dvou největších bude naše čtvrtá reportáž.
Černé a Čertovo jezero
Lesní rezervace v Bílé Strži
Zvláštní povolení jsme potřebovali pro natočení dalšího zatoulání. Dostat se totiž do lesní rezervace Bílá strž na místa, kam noha návštěvníka běžně nevstoupí, bylo poučným potěšením i pro nás. Rezervaci najdete na Šumavě poblíž Bílého potoka, který zde vytváří jedinečné i jediné šumavské vodopády. Nejstarší stromy už něco pamatují, rostou zde už téměř tři sta let a vytvářely původní šumavský prales. A i na ně se stočí řeč.
Lesní rezervace v Bílé Strži
Šumavští skláři
Šumavští skláři byli svého času známí doslova po celém světě. Nejstarší písemná zmínka o sklářství na Šumavě pochází z listiny Karla IV. Z července 1359. Dnes na Šumavě žádnou velkou sklárnu nenajdeme, ta poslední byla v Lenoře. Vzpomínky na bohatou sklářskou historii stále přežívají ve zdejším muzeu skla a tradice šumavských sklářů tu také docela nevymřela...
Šumavští skláři
Boubín
První prázdninové toulání začneme na Šumavě. A to přímo na jedné z jejích dominant, na vrcholku Boubína. Majestátní hora tu vůbec neměla být. Kdysi se tu prý dostali do křížku anděl a ďábel. Anděl měl nakonec navrch a tak, aby měl blíž k nebesům, vyzdvihl Boubín do výšin. Z jeho vrcholu je opravdu nádherný rozhled.