Reportáže v regionech
Šumavou na běžkách
Bílou stopou tentokrát budeme putovat krajinou Šumavou podél bavorské hranice. Připomeneme si její dávnou historii těchto míst, zejména pohnuté časy po válce, kdy tu po odsunu sudetských Němců osiřela spousta kdysi rušných obcí. Část oblasti pak zabral vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda a většina vesniček, které dřív stávaly na jeho území, zanikla úplně. Náš výlet odstartujeme v největší obci u nás, v Prášilech. Ty jsou taky na celé trase bodem s nejnižší nadmořskou výškou. Zastavíme se na místě, kterému se říká Zlatý stoleček, a dozvíme se, že u velkého balvanu skrytého pod sněhovou peřinou se tu kdysi potkávali pašeráci z Čech a Bavorska a vzájemně si vyměňovali zboží. A pak vyrazíme k jezeru Laka a dopřejeme si výhled na vrcholky Alp.
Šumavou na běžkách
Fauna Šumavy
Pokud patříte k milovníkům Šumavy, určitě neodmítnete pozvání na výlet za jejími krásami, ale hlavně za zvířaty, pro které se stala domovem. V lesích občas zaslechnete sovu, tajemné šustění dává tušit, že se někde nedaleko možná toulá jelen. Ale vidět zdejší obyvatele ze zvířecí zvíře se ve volné přírodě až tak často nepodaří. Proto se pracovníci národního parku rozhodli vybudovat několik pozorovatelen, kde tuhle šanci zájemci dostanou. A zavítat mohou i do zařízení, kde si některé z nich mohou prohlédnout pořádně zblízka. My vás zavedeme například do sovince v Borových Ladách, kde se dozvíme spoustu zajímavostí o životě sov. A nahlédneme taky do rybího království, kde nás čeká malý potěr i odrostlé kousky a navíc raci.
Fauna Šumavy
Na kole po Šumavě
Nenecháme si ujít ani výlet na kole. A tentokrát s bicykly vyrazíme na Šumavu. Odstartujeme na Kvildě. Tahle horská obec, o níž první zmínky najdeme v historických pramenech už v 16. století, je nejvýše položenou u nás. Najdete ji totiž v nadmořské výšce 1065 metrů. Žijí v ní necelé dvě stovky obyvatel, ale ročně sem zavítá nebo tudy alespoň projde zhruba tři čtvrtě milionu návštěvníků. Ti se vydávají třeba k nedalekému prameni Vltavy. Ale my si dnes dopřejeme výpravu kupříkladu za Králem Šumavy, na pytláckou stezku nebo za trnkový keř. Na Šumavě se totiž líbilo i filmařům, kteří tu natočili celou řadu známých snímků. Nenecháme si ujít ani zastavení v místech, kde dřív bývala takzvaná železná opona. Dnes bychom mohli samozřejmě k sousedům zavítat bez problémů, ale my zůstaneme doma a budeme obdivovat krásy naší přírody.
Na kole po Šumavě
Annín na Šumavě
Sklářská tradice je na Šumavě hodně dlouhá. K místům, která se v tomto oboru pyšní hned několika nej, patří Annín. Sklo se tu začalo tavit už na konci 18. století. Zdejší sklárna byla pak první v monarchii, z níž do světa putovalo růžové sklo a v roce 1934 tu dřív než kdekoliv jinde začali využívat elektrickou pec. Vyhasla v polovině minulého století, ale ještě nějakou dobu tu sklo alespoň brousili. Jenže i brusírna časem osiřela. Pětice brusičů, kteří nechtěli místní tradici nechat úplně vymizet, se přesunula do malé chalupy nad koupalištěm. Nahlédneme dovnitř a dozvíme se, jak tu práce probíhá a jaké krásy se pod rukama mistrů sklářského řemesla rodí. A pak se vydáme na kopec nad vsí a prohlédneme si kostelík sv. Mořice, který z nadhledu sleduje dění ve vsi už osm století.
Annín na Šumavě
Na běžkách kolem Chalupské slatě
Počasí stále ještě přeje ve výše položených oblastech příznivcům bílé stopy. Hlavně je asi potěší náš výlet na Šumavu. Vyrazíme z Borových Lad. Ale než připneme běžky, ještě si něco prozradíme o zdejší přírodě a také o známé Chalupské slati, kterou vede naučná stezka. Zastavíme se i u největšího rešelinného jezírka v Česku a zavzpomínáme na časy, kdy přes slať vedl jeden z převaděčských kanálů ke státní hranici. Převáděl tu Kilián Novotný, jeden z králů Šumavy. Pak už ale vyrazíme do bílé stopy. Čeká nás krásná příroda, dřív tu ale bývalo poměrně rušno, zdejší kraj byl mnohem hustěji osídlený. Třeba v obci s názvem Nový svět žila víc než tisícovka obyvatel. Po válce jich zbylo jen dvacet. A s odchodem německých obyvatel zmizely i původní názvy vesnic. Některé si připomeneme.