Reportáže v regionech
Luhačovice
Lázněmi Luhačovice se pyšní hlavně Zlínsko, ve kterém se lázně nachází. Lázně se už po mnohá desítiletí zaměřují na léčbu dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. Lázeňské město ale proslulo nejen díky léčebným pobytům či krásné přírodě; známé je i díky léčebným minerálním pramenům, kterých tady vyvěrá sedmnáct.
Prameny se v Luhačovicích objevily již v 17. století a od této doby sem začaly proudit davy návštěvníků. Prameny lákaly návštěvníky svojí slanou, avšak jemnou chutí. Jan Hertod z Todtenfeldu byl první doktor a zároveň i fyzik, který se začal zabývat výzkumem minerálních vod v Luhačovicích.
Následně byla o pramenech napsána kniha popisující jejich účinky, složení a polohu. V Luhačovicích se jako první pramen objevil pramen Amandka – ten ale dnes pijeme už jen jako Vincentku. Během dalších let se v Luhačovicích našlo šest přírodních pramenů.
V 18. století začaly stavby prvních lázeňských budov, které nebyly dodnes zachovány. V tomto století začal růst zájmu o léčivé minerální prameny a zavítal sem i doktor Haslinger na léčebný pobyt. Když doktor Haslinger nechal poslat vzorky pramenů na výzkum, podle výsledků zjistil, že jsou prameny v Luhačovicích třikrát obsáhlejší než selterské prameny v rakouské monarchii. Tento výzkum pomohl Luhačovicím k růstu počtu návštěvníků, tím lázně vzkvétaly.
Ve 20. století architekt Dušan Jurkovič navrhl stavby, které byly využity jako lázeňské domy. Následovala díla secese či funkcionalismu. Hlavním lázeňským domem je – jak jinak: Jurkovičův dům, jehož autorem nebyl sám Jurkovič, ale Waschitschkem, který stavbu navrhl a nechal postavit. Jurkovičem byla budova v roce 1902 zrekonstruována a přestavěna.
Luhačovice
Malenovice
S kamerou se přesuneme do Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. A navštívíme hájenku před hradem v Malenovicích. V ní se totiž představuje domácké zpracování nejdostupnějších přírodních materiálů: dřeva, proutí a slámy, které tvořily významnou součást tradiční lidové kultury.
K vidění jsou nejen hotové výrobky s jejich funkční i estetickou hodnotou, ale i souhrn dovedností a řemeslného umu, díky kterým venkovští tvůrci vytvářeli z přírodních materiálů předměty nutné pro uchování života a rozvoj existence.
Autor expozice Karel Pavlištík nám pak popíše i výrobní postupy, z nichž je patrná i pozoruhodná zručnost a důvtip výrobců i souznění člověka s přírodou. Díky tomu vznikaly předměty užitečné, trvanlivé a krásné.
Samostatná část expozice je věnovaná dřevořezbě a tradiční architektuře regionu, ve které se významně uplatnilo dřevo i sláma. A součástí prohlídky jsou prezentace videodokumentů zachycujících tradiční výrobní postupy.
Malenovice
Zlínská zoo
Ve Zlíně v místní zoo otevřeli tropickou halu. Pojmenovali ji Yucatán. K vidění je tu leccos. Namátkou třeba lenochod dvouprstý nebo chvostan bělolící. Ti tu žijí mezi dvěma tisíci rostlin a abychom si připadali opravdu „opravdově“, připravena je pro nás i indiánská civilizace a hrobka mayského krále.
Zlínská zoo
Monocykl
A benzin bude cítit i z předposledního zastavení, z Napajedel, kde si prohlédneme tzv. monocykl. Jde o jednokolový historický motocykl. Nejde o žádného drobečka – jeho hmotnost je 145 kg a průměr kola 175 cm. Tři zimy ho pan Pavelka stavěl, pak se v něm učil jezdit a sám říká, že se ovládá dost těžce. Koneckonců uvidíte sami, jak takové jezdítko vypadá.
Monocykl
Jasenná na Moravě
Pak vás pozveme do vesnice, kde se tak trochu jako by zastavil čas. Ta vesnice se jmenuje Jasenná a v roce 1748 tady nechal postavit Jura Mikuláštik – tehdejší fojt, své stavení. Fojtovi se dnes říká starosta, a jeho fojtství stojí dál. Dokonce víceméně v původním stavu a to díky potomkům zakladatele rodu – jeho prapravnučka Zdeňka Turková je dokonce starostka Jasenné a právě ona nám ukáže, jak se v takovém stavení žilo a úřadovalo.