Reportáže v regionech
Vyrobeno v Tatře, ale Tatrovka to není?
Tušíte, co to znamená – Vyrobeno v Tatře, ale Tatrovka to není? Přesně takhle se jmenuje výstava, na kterou se vypravíme do muzea v Příboře. Představuje výrobky, které vznikly více či méně tajně pod rukama šikovných a taky podnikavých zaměstnanců kopřivnické a příborské továrny Tatra. A mezi třemi stovkami exponátů nás čekají skutečné poklady. Ve velkém se v podniku dělaly třeba sáňky. Kuriozitou jsou naopak zařízení na přípravu párků v rohlíku na plynovém sporáku, „nesmeky“ pro chůzi zledovatělým terénem, želízka na stepovací boty nebo součástky na banjo. Tatrovkou prošla i Věstonická Venuše, respektive její kovový odlitek. Bude nás zajímat rovněž to, kde autoři výstavy tyhle poklady pocházející zejména ze 70. a 80. let minulého věku získali.
Vyrobeno v Tatře, ale Tatrovka to není?
Tatrovky
K automobilům, které nás úspěšně reprezentují po celém světě, patří bezpochyby Tatrovky. Celou historii firmy i zrod slavné značky si připomeneme právě v Kopřivnici, kde se vyrábějí. Před koncem 19. století začal Karl Benz na sever Moravy dodávat dvouválcové motory, a tak mohl z továrny v roce 1897 vyjet skvost jménem Präsident. Dnes nejstarší automobilka ve střední Evropě a druhá nejstarší dosud existující na světě začala chrlit vozy, které mnohdy předběhly dobu. Ty mají dnes v Kopřivnici taky své muzeum. Seznámíme se v něm s prvními kousky i s vozy, které sbíraly vavříny na slavné Rallye Dakar. Z počátku z továrny vyjížděla auta pod značkou NW, tedy Nesselsdorf Wagenbau neboli německy Kopřivnická vozovka. Od roku 1920 nesou jméno Tatra.
Tatrovky
Hostašovice
Nevelká obec Hostašovice leží na rozhraní přírodního parku Podbeskydí a chráněné krajinné oblasti Beskydy. V její okolí si tedy užijí především milovníci krásné krajiny. Nás k návštěvě zlákala jedná obrovská zajímavost. Vesničkou totiž prochází hlavní evropské rozvodí. Část vody z místních potoků, říček a řek tak putuje do Baltského moře a část do Černého. Za pozornost ovšem stojí taky několik místních vývěrů životodárné kapaliny. Zavedeme vás k Pramenům Zrzávky. Voda z každého z nich má jiné složení. Jedna obsahuje síran železitý a další pro změnu sirovodík. Díky typickému zápachu se jí říká Smradlavka. Hostašovice jsou navíc známé rovněž pěstováním a mletím pohanky. V nedalekých Hodslavicích se pak narodil František Palacký, což připomíná i naučná stezka, která nese jeho jméno.
Hostašovice
Kopřivy
Kopřivy měly pro naše předky mnohem větší význam než dnes pro nás. Dokázali z nich totiž vyrobit spoustu užitečných věcí. Příběh dívky, která z ní zvládla utkat košili, aby zachránila své bratry, známý z pohádky Sedmero krkavců, rozhodně není jen výplodem fantazie Hanse Christiana Andersena. O tom se přesvědčíme v muzeu v Příboře na Novojičínsku, kde po třech letech zkoumání tohoto pro mnohé obtížného plevele, připravili unikátní výstavu. Je až k neuvěření, že v 17. až 19. století lidi z kopřivy vyráběli kalhoty, sukně, hrubé pytle i hebké ručníky, jemné spodní prádlo nebo dokonce paličkovanou krajku. Už dávno předtím sloužila jako léčivý prostředek či rituální pokrm. Dělaly se z ní amulety, ve středověku i papír na zapisování čarodějných formulí.
Kopřivy
Město klobouků
Už víc než půldruhého století je Nový Jičín městem klobouků, které odsud míří do celého světa. U zrodu slavné tradice stál v roce 1865 Johann Hückel, který se do tvorby pokrývek hlavy pustil. Jako první v celé monarchii rozjel strojovou výrobu. A začal dobývat nejen tuzemský trh. Už dva roky po založení firmy zaměstnával přes dva tisíce dělníků. Klobouky ze severu Moravy nosili kovbojové i jihoameričtí indiáni. A taky kupříkladu arcivévoda František Ferdinand d’Este nebo československý prezident T. G. Masaryk. Období první republiky tomuto sortimentu přálo snad nejvíc. Vyjít bez pokrývky hlavy bylo pro gentlemana takřka nemožné. Zastavíme se na novojičínském zámku, kde můžeme obdivovat 650 výrobků zdejší továrny. A pak si taky vyzkoušíme, co všechno tahle práce obnáší a že to rozhodně není žádná legrace. Otestovat můžeme i to, jaký model by byl pro nás tím pravým.
