Reportáže v regionech
Zámek Bučovice
Zámek v Bučovicích bývá někdy nazýván skrytou renesanční perlou Moravy. Módním slohem se při jeho stavbě nechal inspirovat jeden z nejbohatších moravských šlechticů Jan Šembera. Původně chtěl ovšem stavět na kopci, ale dílo se nedařilo a úspěchu se nedočkal ani poté, kdy začal budovat v údolí. Všechno vždy spadlo, a dokončit stavbu mohl až poté, co do jejích stěn nechal zazdít poutníka. K chloubám zámku patří fontána na nádvoří. U jejího zrodu stál Šemberův zeť Maxmilián z Lichtenštejna a věnoval ji své choti Kateřině. Pojmenoval ji po bohovi vína, veselí, úrody a hojnosti. Fontána se po dlouhých sto padesáti letech dočkala opravy, takže ji návštěvníci mohou obdivovat v plné formě. A nahlédnout mohou samozřejmě i do zámeckých komnat.
Zámek Bučovice
Keramika
Hlína a výrobky z ní jsou životní láskou keramika a sochaře Jaromíra Kotisy. Na začátku jeho cesty bychom našli zdánlivě obyčejnou hliněnou kuličku, kterou si nechal vypálit doma v kamnech. A pak se k tomu ještě přidala záliba ve vesnické architektuře. Když na staveních začal objevovat opuštěné niky, bylo mu jich líto a rozhodl se je zase zaplnit. Tak se pustil do výroby soch. Snaží se o to, aby všechny vypadaly jako živé, a tak jim rozhýbal ruce. První se pod jeho rukama narodil svatý Florian a přibyli mnozí další patroni. A nezůstalo jen u světců. Pan Kotisa se pustil i do výroby kachlových kamen. K téhle zálibě se dostal kdysi dávno jako pomocník při restaurování jedněch hodně starých na Špilberku. Při návštěvě v jeho dílně se dozvíme i hodně zajímavostí o tom, co práce keramika obnáší.
Keramika
Poklad u Slavkova
Legendární bitva tří císařů nedaleko Slavkova pro všechny představuje především velkou válečnou vřavu s mnoha mrtvými a raněnými. Pro milovníky tajemna a pokladů je ale dodnes taky trochu výzvou. Traduje se, že 2. prosince 1805, ve chvíli, kdy bitva už byla téměř rozhodnutá, padl v ruském táboře rozkaz ukrýt poklad. Odborníci nejčastěji hovoří o soudcích se zlatými a stříbrnými mincemi, zřejmě velkých tak, aby každý unesl jeden voják. Ale zatím se nikomu nepodařilo tenhle ohromný poklad najít. A že pokusů bylo nemálo. My se na slavkovské bojiště vypravíme ve společnosti mužů, kteří se o to pokoušejí. Dozvíme se, podle čeho zjišťují, kde by ono bohatství mohlo být zakopané, kolik své touze získat ho věnují času a budeme se zajímat i o to, proč se zatím nikomu nepoštěstilo.
Poklad na slavkovském bojišti
Expozice betlémů
Betlémy z jedné z největších sbírek svého druhu u nás jsou v současné době k vidění v muzeu ve Švábenicích na Vyškovsku. Nadšeným sběratelem, kterému nejrůznější zpracování vánočního příběhu o narození Ježíška učarovala, je pan Libor Pištělka. Na výstavě můžete obdivovat víc než osm stovek kousků, většina z nich je papírových, ale najdete mezi nimi i unikáty vyrobené paličkované krajky, cínu, vosku nebo čokolády. A při prohlížení si povíme taky něco o historii betlémů. První prý postavil František z Assisi v italské Umbrii. Všechny postavy byly živé, jen nemluvně nikdo půjčit nechtěl. Po staletí byly betlémy především ozdobou kostelů, do domácností se začaly šířit až díky Josefovi II. Ten je totiž v kostelech zakázal, a tak si lidé začali pořizovat svoje vlastní.
Expozice betlémů
Papouščí ZOO
V celé naší zemi byste mohli zavítat zhruba do sto dvaceti zoologických zahrad. Jednu z nich najdete v Bošovicích na Vyškovsku. Jejími obyvateli jsou výhradně papoušci. Před bezmála půlstoletím se Vlastimil Škrhák pustil do chovu andulek a před pár lety se rozhodl představit své kamarády i veřejnosti. V současné době tu narazíte na necelé tři desítky druhů, celkem byste napočítali víc než stovku obyvatel unikátní ZOO. Najdete mezi nimi i velké poklady. Tak například amazoňanů jamajských je na celém světě v zoologických zahradách jen 37. Z toho šest se jich narodilo loni právě v České republice, čtyři už odcestovali na Jamajku a zbývající dva čekají v Bošovicích na samičky, aby mohli pracovat na záchraně svého druhu. Pokud máte rádi třeba papoušky ara nebo kakadu, i na ty se můžete u Škrháků těšit. A někteří ze zdejších opeřenců vám taky rádi předvedou, jak umí mluvit.