Reportáže v regionech
Hrnčířka Drahomíra Svobodová
Přelomový vynález hrnčířského kruhu bývá připisován někdy Babyloňanům, jindy starověkým Číňanům. K výrobě keramiky se každopádně používá už tisíce let. S příchodem moderních materiálů se z užitného řemesla stalo spíš umění. A ti, kdo dnes vytvářejí z hlíny hrnky, mísy či dekorace, většinou potvrzují, že jejich práce má i skvělé terapeutické účinky. Své o tom ví Drahomíra Svobodová z jihomoravských Křenovic. Hrnčířství se jí před lety stalo nejen prací a koníčkem, ale doslova i lékem. A také návštěva její dílny je pohlazením po duši.
Hrnčířka Drahomíra Svobodová
Naučná stezka Bitva tří císařů
2. prosince 1805 se v blízkosti na 120 kilometrech čtverečních střetly armády tří mocností. Na jedné straně stála francouzská, na druhé společně bojovaly ruská a rakouská. Stopy po velké vřavě jsou dodnes patrné v 25 obcích v okolí. Místy, kde se krvavý boj odehrál, vede naučná stezka Bitva tří císařů. Společně si některé zastavení projdeme a připomeneme si, jak konflikt ovlivnil dějiny starého kontinentu.
Naučná stezka Bitva tří císařů
Tomiš Zedník
Jméno Tomiše Zedníka znají hlavně v jeho rodném Vyškově, jeho díla však najdete po celé republice i ve světě. Kromě lipového a dubového dřeva pracuje i s vodovodními bateriemi, kusy rozebraných bicyklů nebo linoleem, které používá při tvorbě linorytů. Umělecké nadání v sobě našel už v mládí, postupem času ale přišel na to, že práce se dřevem mu přece jen vyhovuje nejvíc.
Tomiš Zedník
Slavkov
Slavkov se do světových dějin zapsal 2. prosince 1805 bitvou tří císařů. Na místním zámku se čtyři dny po ní podepsalo příměří. Bývalé šlechtické sídlo proslavil i balkon, odkud Napoleon Bonaparte 3. prosince pronesl jednu ze svých nejslavnějších proklamací. S legendárním vojevůdcem je spojována i jedna postel, o které se říkalo, že v ní po bitvě přespal. Na památce probíhaly v posledních letech opravy, které finišují právě nyní. Na letošní sezónu tu připravili několik novinek. Kromě zámeckých komnat a sklepení se můžete projít i parkem, kde vás mimo jiné čeká pátrání po stromech, odpovídajících našemu znamení zvěrokruhu.
Slavkov
Mohyla míru u Slavkova
Dne 2. prosince roku 1805 se na našem území odehrálo jedna z největších a nejkrvavějších bitev 19. století. Nedaleko Brna se proti postupující francouzské armádě císaře Napoleona I. postavila spojenecká vojska Rakouska a Ruska. Přestože spojenci disponovali výrazně silnější armádou, utrpěli zdrcující porážku. Tento konflikt vešel do historie jako Bitva u Slavkova nebo také Bitva tří císařů. Na místě krvavého střetu vyrostl počátkem 20. století památník, který tuto událost připomíná. Monumentální stavba na Prackém kopci je viditelná už zdaleka. Jakoby ze země se vynořující pyramida se stala dominantou kraje. Památník byl postaven mezi léty 1910 a 1912 a jeho duchovním otcem byl brněnský kněz a pedagog Alois Slovák.
