Reportáže v regionech
Bednář
Víno v dřevěných sudech dozrávalo po staletí a klasické bečky patří pořád k ozdobám vinných sklepů. Bednářů je ovšem čím dál méně a těch, kteří si řemeslo předávají z generace na generaci, ještě míň. Patří mezi ně Eduard Bařina, za kterým se vypravíme do Čejkovic na Hodonínsku. Řemeslu se věnuje už dvě desítky let a prozŕadí nám, co všechno je potřeba k tomu, aby dřevo mohlo dodávat nezaměnitelnou chuť moku z hroznů. Začneme samozřejmě výrobou jednotlivých dužin neboli lubů, pak si sestavíme sud v pracovních obručích a nevynecháme ani vypalování. Až bude hotovo, zjistíme, že pan Bařina své sudy taky krásně zdobí. A pokud byste výsledky jeho práce chtěli vidět na vlastní oči a ochutnat k tomu lahodné víno, vězte, že máte šanci například ve slavných historických sklepech přímo v Čejkovicích.
Bednář
Tkadlena
Paní Hana Buchtelová se věnuje tkaní součástí lidových krojů. V Malé Vrbce na Horňácku, kde žije, má tkaní dlouhou tradici. Tkalcovské stavy bychom dřív našli v mnoha chalupách. Své už ma odpracováno i stav, který paní Buchtelová používá. Její předkové ho pořídili po první světové válce, ale to už měl stav odpracováno přibližně sto let. Budeme mít příležitost se přiučit, paní Hana nám totiž ukáže, jak se na stavu pracuje a také nám prozradí, co všechno má vliv na konečný výsledek. Dozvíme se to, že dřív ručně tkané polštáře bývaly cennou součástí výbavy nevěsty a na bohatství rodiny záleželo, kolik takových kousků si dcerka z domova odnesla.
Tkadlena
Naučná cyklostezka po Strážnicku
Na kole se tentokrát projedeme v okolí Strážnice. Nasedneme ve Tvarožné Lhotě, kterou proslavily hlavně oskoruše, tedy stromy, které jsou na Slovácku doma a v téhle obci mají dokonce své muzeum. Pak se kolem starých vinohradů přesuneme do Petrova, kde najdeme unikátní areál malebných vinných sklípků. Budovat se ty nejstarší začaly už v 15. a 16. století, ale původně nesloužily k výrobě a uchovávání vína, nýbrž jako úkryty v době války. Pak se v nich skladovalo obilí, ale také například brambory nebo řepa. V roce 1983 byl celý areál s bezmála osmi desítkami staveb vyhlášen památkovou rezervací. Můžete si sklepy prohlédnout, ale také v nich ochutnat lahodná moravská vína.
Naučná cyklostezka po Strážnicku
Černá hrnčířina
Hlavně nádoby na mléko nebo třeba na povidla vyrábí ve své dílně v Bukovanech na Kyjovsku Ivo Nimrichter. Ač se vyučil zámečníkem, před lety mu učarovala černá neboli zakuřovaná keramika a její výrobě se věnuje dosud. Hlínu si chodí sám kopat do starých hlínic v okolí Bukovan. V jeho dílně pak kromě hrnčířského kruhu najdeme také pec, které říká kaselka. Je to pec kasselského typu, jejíž specifika nám samozřejmě popíše. Nádoby se v ní pálí až 16 hodin, kouř jim pak dodává specifickou barvu. Pan Nimrichter nám prozradí i to, že inspiraci získává například díky nálezům starých střepů. Pokud vás jeho hrnčířina zaujme natolik, že byste se třeba chtěli přiučit, dozvíte se, kdy a kde máte šanci.
Černá hrnčířina
Baťův kanál
Když Tomáš Baťa ve třicátých letech minulého století nechal vykopat Baťův kanal, nejspíš sotva tušil, že tohle místo bude o pár desítek let později oblíbeným cílem turistů. Přes padesát kilometrů dlouhý kanál, který byl vykopaný ručně, sloužil tehdy k čistě průmyslové přepravě. V současnosti se po něm plaví hlavně po relaxu a poznání toužící návštěvníci. Dozvědí se, jak tohle unikátní dílo fungovalo a užijí si okolní krásné přírody. Někdo se vypraví třeba až do slovenské Skalice, další pak zvolí kratší trasu. A lákavou možností je i ubytování na hausboatu. Milovníci historie se mohou projet i šlapací drezínou po dráze, po níž se ke kanálu vozíval z Ratíškovic vytěžený lignit, aby dál mohl putovat po vodě.