Reportáže v regionech
Car Mikuláš II.
Nikolaj Romanov se zapsal do dějin nejen své země, ale vlastně i do těch světových. Většině z vás ale tohle jméno příliš povědomé nebude. Onoho může znáte spíš jako cara Mikuláše II., posledního korunovaného vládce Ruska. Narodil se v roce 1868 a ve svých 26 letech usedl na trůn. Štěstěna mu ale moc nakloněna nebyla, přestože se snažil svou vlast proměnit v moderní evropský stát. Už od korunovace mu jeho lid přezdíval krvavý. A to proto, že při slavnostní události přišlo zhruba dva tisíce jejích účastníků o život. Zemřeli v tlačenici při lidové veselici. A při dělnických nepokojích v roce 1905 jeho pověst utrpěla znovu. Smutný byl i jeho konec. V roce 1917 abdikoval a ze situace v zemi vyšli vítězně bolševici. O rok později byl s celou rodinou zavražděn. Jeho příběh si připomeneme v muzeu v Hodoníně.
Car Mikuláš II.
Kláty
Už jste nejspíš slyšeli o moravských klátech. Kdysi tyhle vyřezávané dřevěné úly stávaly za každou vesnicí, sedlákům prý pomáhaly k vyšší úrodě. V polovině minulého věku ale z krajiny vymizely a skoro se na ně zapomnělo. Starou tradici se rozhodli oživit v brněnské Střední škole stavebních řemesel. A spolu s jejími studenty se do tohohle úkolu pustil i restaurátor Roman Slaný. Musel nejprve bedlivě nastudovat všechny dostupné materiály. A pak se pustili do práce. Kláty vyrábějí starými postupy s použitím historických nástrojů. Dozvíme se, co všechno je k tomu zapotřebí, jaké dřevo se používá, kolik času vytvoření takového víc než sto kilogramů vážícího kusu trvá a taky to, co všechno v průběhu hrozí. Zajímat nás bude i to, kde hotové kláty můžeme obdivovat.
Kláty
Žeravice
O vesničce Žeravice nedaleko Kyjova jste možná nikdy neslyšeli. Přestože se její historie začala psát už ve 13. století. O pár stovek roků později tu našli azyl Čeští bratři, kteří sem prchli před pronásledováním z Čech. V obci pobýval i Jan Amos Komenský, který tu dokonce byl vysvěcen na kněze. Jeho jméno dnes nese parčík, základní škola a rovněž památník. My si připomeneme místa, která on i jeho druzi využívali. Sbor, který patřil svého času k nejdůležitějším centrům Jednoty bratrské na Moravě, lehl popelem, ale dochovaly se podzemní lochy, které jim sloužily jako úkryt v nejtěžším období. Dalo se jimi prý projít až k Buchlovu a údajně do nich mohl vjet dokonce povoz tažený koňmi. Kousek od Žeravic najdeme navíc vzpomínku na bitvu u Slavkova.
Žeravice
Císařovna Zita
Letošní rok bychom sice mohli nazvat rokem Karla IV., ale my se tentokrát budeme věnovat i jiným představitelům panovnických rodů. Konkrétně poslednímu páru v čele habsburské monarchie Karlovi I. a zejména jeho choti Zitě. Na trůn usedli po smrti Františka Josefa I. Uprostřed bojů první světové války, ve velmi nelehké politické situaci. I díky tomu a poválečným změnám se kupříkladu nedočkali korunovace Svatováclavskou korunou, přestože králem a královnou českých zemí byli. Na výstavě v Hodoníně si připomeneme příběh dvojice, která po sobě navzdory krátkému vládnutí zanechala nesmazatelné stopy. Císař vyvíjel velké úsilí pro ukončení konfliktu a nastolení míru. A prý neměl daleko k úspěchu. Jeho manželka zase pomáhala sirotčincům a lazaretům. Dozvíme se i to, jaký byl jejich osud po pádu monarchie.
Císařovna Zita
Vacenovické kraslice
Doslova za dveřmi už jsou svátky jara. Jejich atmosféru navodíme při návštěvě ve Vacenovicích na Kyjovsku. K tamním velikonočním zvykům patří typicky zdobené vyškrabované kraslice. Už roky udržují starou tradici při životě Marie Jakubíčková a Ludmila Vlasáková. Pracují na nich celý rok a na různých výstavách už za ně posbíraly řadu ocenění. Bude nás zajímat, co je pro zdejší kraslice typické. Dnes hrají všemi barvami, ale podle zvyklostí by ty pravé vacenovické měly být jen fialové a černé. Každá z maléreček má v oblibě konkrétní motivy. Jedna ráda zdobí konvalinkami či pomněnkami, druhá zase šípkovými růžemi a jablíčky. Zajímat nás bude i to, jestli se tu vždycky barvila vajíčka vyfouknutá. A zeptáme se též na to, pro koho místní děvčata kraslice dřív chystala.
