Reportáže v regionech
Kroje
Lidové kroje jsme zvyklí vídat spíš jen výjimečně, při hodně slavnostních příležitostech. Ale v Kobylí na jihovýchodě Moravy bychom na ně narazili častěji. Ženy je tam dodnes nosí docela běžně. A potkat tam můžeme i dámu, která je šije. Nahlédneme do jejího království a tradiční oděv důkladně prozkoumáme. Nejkrásnější ozdobou na dívčím je malovaná mašle k takzvanému kotůči. Ten využívají i ve všech okolních vesnicích, ale jenom v Kobylí má tuhle barevnou ozdobu. Dovedete si představit, jak dlouho trvá oblékání a což teprve výroba takové parády? Kolik metrů látky a krajek padne třeba jen na několik vrstev sukní. Všechny tyhle zajímavosti se samozřejmě dozvíme, a ještě si dopřejeme malý výlet do historie, který nám umožní expozice v místním muzeu.
Kroje
Car Mikuláš II.
Nikolaj Romanov se zapsal do dějin nejen své země, ale vlastně i do těch světových. Většině z vás ale tohle jméno příliš povědomé nebude. Onoho může znáte spíš jako cara Mikuláše II., posledního korunovaného vládce Ruska. Narodil se v roce 1868 a ve svých 26 letech usedl na trůn. Štěstěna mu ale moc nakloněna nebyla, přestože se snažil svou vlast proměnit v moderní evropský stát. Už od korunovace mu jeho lid přezdíval krvavý. A to proto, že při slavnostní události přišlo zhruba dva tisíce jejích účastníků o život. Zemřeli v tlačenici při lidové veselici. A při dělnických nepokojích v roce 1905 jeho pověst utrpěla znovu. Smutný byl i jeho konec. V roce 1917 abdikoval a ze situace v zemi vyšli vítězně bolševici. O rok později byl s celou rodinou zavražděn. Jeho příběh si připomeneme v muzeu v Hodoníně.
Car Mikuláš II.
Kláty
Už jste nejspíš slyšeli o moravských klátech. Kdysi tyhle vyřezávané dřevěné úly stávaly za každou vesnicí, sedlákům prý pomáhaly k vyšší úrodě. V polovině minulého věku ale z krajiny vymizely a skoro se na ně zapomnělo. Starou tradici se rozhodli oživit v brněnské Střední škole stavebních řemesel. A spolu s jejími studenty se do tohohle úkolu pustil i restaurátor Roman Slaný. Musel nejprve bedlivě nastudovat všechny dostupné materiály. A pak se pustili do práce. Kláty vyrábějí starými postupy s použitím historických nástrojů. Dozvíme se, co všechno je k tomu zapotřebí, jaké dřevo se používá, kolik času vytvoření takového víc než sto kilogramů vážícího kusu trvá a taky to, co všechno v průběhu hrozí. Zajímat nás bude i to, kde hotové kláty můžeme obdivovat.
Kláty
Žeravice
O vesničce Žeravice nedaleko Kyjova jste možná nikdy neslyšeli. Přestože se její historie začala psát už ve 13. století. O pár stovek roků později tu našli azyl Čeští bratři, kteří sem prchli před pronásledováním z Čech. V obci pobýval i Jan Amos Komenský, který tu dokonce byl vysvěcen na kněze. Jeho jméno dnes nese parčík, základní škola a rovněž památník. My si připomeneme místa, která on i jeho druzi využívali. Sbor, který patřil svého času k nejdůležitějším centrům Jednoty bratrské na Moravě, lehl popelem, ale dochovaly se podzemní lochy, které jim sloužily jako úkryt v nejtěžším období. Dalo se jimi prý projít až k Buchlovu a údajně do nich mohl vjet dokonce povoz tažený koňmi. Kousek od Žeravic najdeme navíc vzpomínku na bitvu u Slavkova.
Žeravice
Císařovna Zita
Letošní rok bychom sice mohli nazvat rokem Karla IV., ale my se tentokrát budeme věnovat i jiným představitelům panovnických rodů. Konkrétně poslednímu páru v čele habsburské monarchie Karlovi I. a zejména jeho choti Zitě. Na trůn usedli po smrti Františka Josefa I. Uprostřed bojů první světové války, ve velmi nelehké politické situaci. I díky tomu a poválečným změnám se kupříkladu nedočkali korunovace Svatováclavskou korunou, přestože králem a královnou českých zemí byli. Na výstavě v Hodoníně si připomeneme příběh dvojice, která po sobě navzdory krátkému vládnutí zanechala nesmazatelné stopy. Císař vyvíjel velké úsilí pro ukončení konfliktu a nastolení míru. A prý neměl daleko k úspěchu. Jeho manželka zase pomáhala sirotčincům a lazaretům. Dozvíme se i to, jaký byl jejich osud po pádu monarchie.
