Reportáže v regionech
Větrný mlýn v Kuželově
Jeden z našich nejzachovalejších větrných mlýnů najdeme v Kuželově, v Bílých Karpatech, co by kamenem dohodil od hranic se Slovenskem. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Zahrál si v řadě filmů, třeba v pohádce o statečném kováři, a mihnul se i v legendárním seriálu Cirkus Humberto. První návštěvníky přivítal už koncem 70. let minulého století.
Větrný mlýn v Kuželově
Petrovské sklepy
Petrov na Hodonínsku založil pravděpodobně mezi roky 1391 a 1400 tehdejší majitel strážnického panství Petr z Kravař. Od samého počátku se v obci pěstovala a zpracovávala réva. Už v 15. století pak historické prameny zmiňují sklepy v místní části zvané Plže. Hospodáři je kvůli vysoké hladině spodních vod nemohli vybudovat pod svými domy, tak využili svahu na okraji vsi. Vznikla jedinečná osada tvořená osmi desítkami staveb, které dnes slouží hlavně ke skladování a koštování moku z hroznů. V roce 1983 se stala vesnickou památkovou rezervací.
Petrovské sklepy
Fajáns Karla Hanáka
Jižní Moravu proslavilo po celém světě nejen víno, ale také novokřtěnecká keramika. V průběhu 16. a 17. století ji tam vyráběli mistři patřící do komunity exulantů, kteří přišli ze Švýcarska. Habáni se hromadně nechávali podruhé pokřtít, odmítali násilí a vytvářeli uzavřená společenstva. Díla, která tu po nich zůstala, nadchla i Karla Hanáka z Násedlovic u Kyjova a později začal tvořit jejich repliky. Některé své kousky nám předvede.
Fajáns Karla Hanáka
Nechory
Hodonínsko patří k vinařským oblastem jihu Moravy. Pěstování a zpracování révy má dlouhou tradici i v obci Prušánky. Stávaly v nich tudíž také sklepy, v nichž lahodný mok z hroznů zrál a skladoval se. Jenže byly na trase ke kostelu, a tak muži kolikrát vůbec nedorazili na nedělní bohoslužbu, protože se cestou zastavili na skleničku a u sudů se tak nějak zapomněli. Na konci 18. století proto vrchnost nechala tyto stavby zbourat a dala vybudovat nové asi dva kilometry za vsí. A tak vznikly Nechory, malebná osada, kde na opojný nápoj dodnes narazíte doslova na každém kroku. Tak okoštujeme.
Nechory
Cimbál
V Řecku sanduri, v Persii santůr, ve Švýcarsku hackbrett. Pod všemi těmito názvy se ukrývá nástroj v Česku známý jako cimbál. Lidové pěvce doprovázel odnepaměti a patří tak k nejstarším hudebním instrumentům na světě. První zmínku o něm v našich končinách byste našli v díle Jana Amose Komenského Orbis Pictus. Učitel národů ho v ní nazýval brnkadlem. U nás se těšily oblibě hlavně malé závěsné, které ale v 19. století vytlačil velký stolový původem z Maďarska. Zašlou slávu těch drobnějších se rozhodl oživit Pavel Petržela z Vracova na Hodonínsku a pustil se do jejich výroby. Jeho dílnu už opustilo na pětadvacet kusů, které rozdávají radost po celém světě. Prozradí nám, jak takový instrument vzniká.
