Reportáže v regionech
Fládrování
Techniku zdobení zvanou fládrování ovládali už staří Egypťané, v Evropě se ale výrazně rozšířila až v renesanci. Jde vlastě o malbu, při níž se pomocí štětců dává povrchu méně kvalitního dřeva podoba toho ušlechtilého, například dubového nebo mahagonového. Využívalo se jí především při dekorování nábytku či dveří, ale třeba i na okenních rámech. Na nich se uplatnila také na zámku v Miloticích. Jejich renovaci se tam věnuje Pavel Polášek, který nám předvede, co všechno taková práce obnáší.
Fládrování
Šardice
Obec Šardice leží asi 10 kilometrů jihozápadně od Kyjova, v srdci malebné krajiny Moravského Slovácka. Stejně jako v jiných vsích regionu, i tady je život místních spjatý s pěstováním vinné révy a udržováním folklorních tradic. Dochoval se tu mimo jiné zvyk malování lidových motivů pískem na chodník, který byl také před dvěma roky zapsán na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.
Šardice
Mikulčice
Mikulčice na Hodonínsku jsou známé především coby významná archeologická lokalita. Odborníci tam objevili památky z období Velké Moravy – pozůstatky dvanácti kostelů, knížecího paláce nebo dvou a půl tisíců hrobů. A jen o pár kilometrů dál, ve slovenské obci Kopčany, pak můžete dokonce obdivovat zřejmě jedinou dodnes stojící stavbu z doby slavné říše. Areál i svatostánek jsou dnes součástí přeshraničního archeoparku Mikulčice – Kopčany. Výpravu do dávné historie navíc můžete spojit s výletem do okolních lužních lesů.
Mikulčice
Náklo
Poblíž Hodonína, mezi obcemi Ratíškovice a Milotice, se nachází vrch zvaný Náklo. Je vysoký necelých 270 metrů, přesto převyšuje své okolí a můžete se z něj rozhlédnout do všech světových stran. Snad i to ho předurčovalo k tomu být významným místem. Podle jedné z hypotéz na něm kdysi dokonce mohlo stát město Veligrad, bájné centrum Velkomoravské říše, o jehož přesném umístění historici dodnes nemají jasno.
Náklo
Větrný mlýn v Kuželově
Jeden z našich nejzachovalejších větrných mlýnů najdeme v Kuželově, v Bílých Karpatech, co by kamenem dohodil od hranic se Slovenskem. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Zahrál si v řadě filmů, třeba v pohádce o statečném kováři, a mihnul se i v legendárním seriálu Cirkus Humberto. První návštěvníky přivítal už koncem 70. let minulého století.
