Reportáže v regionech
Chadimův mlýn
Na Vysočině se budeme věnovat historii mlynářského řemesla. U Horních Dubenek tam najdeme klapáč, který vyrostl už v 15. století. Zhruba o dvě stovky roků později ho koupil Matěj Chadim. Od té doby tu hospodařilo 11 generací tohoto rodu a mlýnu se taky říká Chadimův. Porozhlédneme se po mlýnici i dalších prostorách a prozkoumáme podrobně zdejší vybavení. Většina strojů pochází z časů první republiky. V roce 1926 totiž tehdejší pan otec po velkém požáru obnovil vodní pohon, ale místo kola využil sílu Francisovy turbíny. Obdivovat ale můžeme i některá starší zařízení. A necháme se samozřejmě taky poučit o tom, jak se obilí v bílou mouku měnilo, co všechno k tomu bylo zapotřebí a jak těžká vlastně práce mlynáře byla.


Chadimův mlýn
Stonařov
Byla to neděle jako každá jiná, v kalendáři stálo datum 22. května roku 1808. Místní mířili do kostela. A najednou se z nebe začaly sypat meteority. Stonařov na Jihlavsku se tak stal rázem známým místem. Brzy dorazila i komise z Vídně, která tento úkaz zkoumala. Některé z meteoritů jsou uloženy v přírodovědných sbírkách vídeňského muzea. Další ale najdete přímo ve Stonařově, kde mají malé muzeum. Tuhle událost připomíná i křížová cesta, jejíž tvůrci se jí inspirovali. A navíc se společně vydáme k dalšímu místu, kde dopadly na zem z nebe kameny. To se ale událo o dost později. Při téhle příležitosti svět ohromili čeští vědci, kteří dokázali s velkou přesností spočítat místo dopadu meteoritů. My si necháme vysvětlit, jak jejich práce probíhala.


Stonařov
Roštejn
V okolí Telče láká turisty celá řada pamětihodností. K těm nejznámějším patří hrad Roštejn. Ten ale návštěvníky přivítá zase až na jaře, teď si ho můžeme prohlédnout jen zvenčí. Nicméně hned u jeho bran začíná dvoukilometrová naučná stezka, kterou si můžeme projít v jakémkoliv ročním období. Na jejích jedenácti zastaveních se dozvíme spoustu zajímavostí o okolní krajině a dojdeme taky k Roštejnské oboře, jedné z nejstarších u nás. Jméno dostala podle hrádku, ke kterému náležela. Ten byl totiž několik století využíván jako lovecký. Založil ji telčský pán Zachariáš z Hradce. My se dozvíme, jak to bylo s jejím osudem a taky s péčí o zvěř, která tu žila. A pak se společně vypravíme ještě ke zřícenině hradu Štamberk, který byl podle pověsti propojen s Roštejnem tajnou chodbou.


Roštejn
Mrákotín
Slyšeli jste už někdy o Mrákotínu na Jihlavsku? Možná i vám se automaticky vybaví ve spojení s ním žula, která kraj proslavila doma i v zahraničí. Patří k nejkvalitnějším ve střední Evropě, takže zdobí řadu slavných staveb. Třeba Pražský hrad. V okolí Mrákotína se ovšem kdysi taky dolovalo stříbro. Přímo pod kopcem, na kterém vyrostl kostelík zasvěcený patronovi horníků svatému Jáchymovi. Nicméně my se nebudeme věnovat jen podzemnímu bohatství, ale budeme obdivovat i pamětihodnosti a přírodní krásy na povrchu zemském. Zastavíme se například u zříceniny hradu Štamberka, který pobořili vojáci Jana Žižky navzdory tomu, že jeho stavitelé v opevnění důmyslně využili skalní bloky. Do kraje se rozhlédneme z Míchovy skály a u kamenného stolu zase zavzpomínáme na České bratry.



Mrákotín
Park Čeřínek
Jen kousek od Jihlavy najdeme přírodní park Čeřínek. Své jméno dostal podle stejnojmenného vrcholu a společně se přesvědčíme, že příroda tu nadělovala velmi štědře. Naše putování začneme listováním v pověstech. Podle nich tady mezi skalami kdysi sváděly víly z cesty myslivce a prý tu snad řádily i pekelné mocnosti. Žulový labyrint nazývaný Na skalce potěší ale především milovníky zajímavých skalních útvarů. Zavítáme taky k jednomu z nejstarších rašelinišť na Vysočině, kde bychom mohli narazit i na pozůstatek doby ledové, třtinu nachovou. Osvěžit se můžeme u některého z celé řady pramenů. Několik z nich má dokonce svá jména, takže možná narazíme kupříkladu na lesní studánku svatého Josefa nebo Nejsvětější trojice.

