Reportáže v regionech
Stonařov
Městys Stonařov zmiňují historické prameny poprvé ve 14. století, ale už o sto roků dřív u brodu přes řeku Jihlávku stávala slovanská osada. Není tedy divu, že tu najdeme hned několik zajímavých pamětihodností. Tou nejvzácnější je karner, stavba určená k ukládání lidských kostí, tedy jakási kostnice. Podobné byly ve 13. století budovány hlavně v Dolním Rakousku, Štýrsku nebo Korutanech. U nás je ten stonařovský unikátem. Pak nasedneme na kolo a vypravíme se k nedalekému loveckému zámečku, ukrytému uprostřed lesa. Vede od něj několik půvabných alejí, které dostaly jméno podle obcí, k nimž směřují. Původně jich bylo šest, později k nim přibyla ještě sedmá zvaná Stonařovská. A připomeneme si ještě jednu místní pověst.
Stonařov
Údolím řeky Brtnice
Na Vysočině se vydáme na výlet malebným údolím říčky Brtnice. Vyrazíme ze stejnojmenného městečka a budeme si užívat nejen krásné přírody. Dozvíme se, na jaké vzácné rostliny a živočichy bychom tu při troše štěstí mohli narazit. Připomeneme si taky to, kdy tenhle kraj objevili trampové a jak celá oblast málem skončila pod hladinou plánované přehrady. A vydáme se ještě ke zřícenině jednoho z nejstarších moravských hradů Rokštejna. V době, kdy se připravovala stavba přehrady, která by pohltila i ji, tu proběhl rozsáhlý archeologický výzkum. Byla při něm například objevena kostra novorozence, který se stal zřejmě takzvanou stavební obětí, jež měla chránit hrad. A dozvíme se rovněž, že podle pověsti na něm má být ukrytý poklad.
Údolím řeky Brtnice
Roštejn
Nevelký hrad Rozenštejn neboli Růžová skála, který my známe pod názvem Roštejn, vyrostl v polovině 14. století. Jeho původním posláním bylo střežit hranice jindřichohradeckého panství. Jeho dominantou je bezmála padesát metrů vysoká sedmiboká věž. Z jejího vrcholu při troše štěstí dohlédneme až do Alp. V 16. století ovšem Zachariáš z Hradce zásadně změnil podobu stavby. Nechal ji v duchu renesance proměnit v lovecký zámeček, kde panstvo hodovalo a užívalo si radovánek po honitbách. Ze Zachariášových časů pochází taky kaple, kterou si společně prohlédneme. Časy jejího vzniku připomíná renesanční klenba, později pak přibyl barokní oltář. Zavítáme taky do dvou sálů. Jeden z nich se jmenuje erbovní a druhý botanický. Dozvíme se, jak k těmhle jménům přišly.
Roštejn
Chadimův mlýn
Na Vysočině se budeme věnovat historii mlynářského řemesla. U Horních Dubenek tam najdeme klapáč, který vyrostl už v 15. století. Zhruba o dvě stovky roků později ho koupil Matěj Chadim. Od té doby tu hospodařilo 11 generací tohoto rodu a mlýnu se taky říká Chadimův. Porozhlédneme se po mlýnici i dalších prostorách a prozkoumáme podrobně zdejší vybavení. Většina strojů pochází z časů první republiky. V roce 1926 totiž tehdejší pan otec po velkém požáru obnovil vodní pohon, ale místo kola využil sílu Francisovy turbíny. Obdivovat ale můžeme i některá starší zařízení. A necháme se samozřejmě taky poučit o tom, jak se obilí v bílou mouku měnilo, co všechno k tomu bylo zapotřebí a jak těžká vlastně práce mlynáře byla.
Chadimův mlýn
Stonařov
Byla to neděle jako každá jiná, v kalendáři stálo datum 22. května roku 1808. Místní mířili do kostela. A najednou se z nebe začaly sypat meteority. Stonařov na Jihlavsku se tak stal rázem známým místem. Brzy dorazila i komise z Vídně, která tento úkaz zkoumala. Některé z meteoritů jsou uloženy v přírodovědných sbírkách vídeňského muzea. Další ale najdete přímo ve Stonařově, kde mají malé muzeum. Tuhle událost připomíná i křížová cesta, jejíž tvůrci se jí inspirovali. A navíc se společně vydáme k dalšímu místu, kde dopadly na zem z nebe kameny. To se ale událo o dost později. Při téhle příležitosti svět ohromili čeští vědci, kteří dokázali s velkou přesností spočítat místo dopadu meteoritů. My si necháme vysvětlit, jak jejich práce probíhala.