Reportáže v regionech
Tropický pavilon
Takřka pod stromeček dostali v jihlavské zoologické zahradě nový domov místní krokodýli a další obyvatelé plazí říše. Jako poslední část projektu ZOO pěti kontinentů vyrostl právě pro ně tropický pavilon. Jeho hvězdami jsou především krokodýl čelnatý Roccos partnerkou. Na svět přivedli už tři desítky potomků a jsou nejstaršími obyvateli zahrady. Dvoupatrový prales zdobí mohutné kmeny, řeka, vodopády, liány. Mnohé návštěvníky nejspíš překvapí vrak letadla, v němž našli azyl bazilišci. Plazi tvoří naprostou většinu obyvatel, narazit tu můžete třeba i na největšího hada naší planety – anakondu. Užívají si tu ale i opice a brzy se sem nastěhují rovněž motýli nebo exotičtí opeřenci. Bude nás zajímat, co obnáší péče o zvířata, jejichž domovinou jsou tropy, co je na ní nejtěžší a taky nejnákladnější.
Tropický pavilon
Kamenice
Historie Kamenice se začala psát už někdy ve 12. století, kdy kraj kolonizovali mniši z třebíčského kláštera. V té době taky pravděpodobně vyrostl románský kostel svatého Jakuba Většího. Ten byl později přestavěn v duchu gotiky, ale přesto se dochovalo několik prvků, které nejstarší časy připomínají. Po prohlídce ostrožny, kde stával, sestoupíme do městečka. I v něm nás čeká několik zajímavostí. K největším patří tvrz na náměstí, kterou po roce 1558 postavil Burian Osovský z Doubravice. Do minulosti sídla, na kterém pobývala i sestra Albrechta z Valdštejna, nás zavede expozice v jejím interiéru. V ní se seznámíme rovněž s nejslavnějšími místními rodáky. Jedním z nich je Mistr Jakub z Kamenice, který provedl první doloženou pitvu u nás.
Kamenice
Stonařov
Městys Stonařov zmiňují historické prameny poprvé ve 14. století, ale už o sto roků dřív u brodu přes řeku Jihlávku stávala slovanská osada. Není tedy divu, že tu najdeme hned několik zajímavých pamětihodností. Tou nejvzácnější je karner, stavba určená k ukládání lidských kostí, tedy jakási kostnice. Podobné byly ve 13. století budovány hlavně v Dolním Rakousku, Štýrsku nebo Korutanech. U nás je ten stonařovský unikátem. Pak nasedneme na kolo a vypravíme se k nedalekému loveckému zámečku, ukrytému uprostřed lesa. Vede od něj několik půvabných alejí, které dostaly jméno podle obcí, k nimž směřují. Původně jich bylo šest, později k nim přibyla ještě sedmá zvaná Stonařovská. A připomeneme si ještě jednu místní pověst.
Stonařov
Údolím řeky Brtnice
Na Vysočině se vydáme na výlet malebným údolím říčky Brtnice. Vyrazíme ze stejnojmenného městečka a budeme si užívat nejen krásné přírody. Dozvíme se, na jaké vzácné rostliny a živočichy bychom tu při troše štěstí mohli narazit. Připomeneme si taky to, kdy tenhle kraj objevili trampové a jak celá oblast málem skončila pod hladinou plánované přehrady. A vydáme se ještě ke zřícenině jednoho z nejstarších moravských hradů Rokštejna. V době, kdy se připravovala stavba přehrady, která by pohltila i ji, tu proběhl rozsáhlý archeologický výzkum. Byla při něm například objevena kostra novorozence, který se stal zřejmě takzvanou stavební obětí, jež měla chránit hrad. A dozvíme se rovněž, že podle pověsti na něm má být ukrytý poklad.
Údolím řeky Brtnice
Roštejn
Nevelký hrad Rozenštejn neboli Růžová skála, který my známe pod názvem Roštejn, vyrostl v polovině 14. století. Jeho původním posláním bylo střežit hranice jindřichohradeckého panství. Jeho dominantou je bezmála padesát metrů vysoká sedmiboká věž. Z jejího vrcholu při troše štěstí dohlédneme až do Alp. V 16. století ovšem Zachariáš z Hradce zásadně změnil podobu stavby. Nechal ji v duchu renesance proměnit v lovecký zámeček, kde panstvo hodovalo a užívalo si radovánek po honitbách. Ze Zachariášových časů pochází taky kaple, kterou si společně prohlédneme. Časy jejího vzniku připomíná renesanční klenba, později pak přibyl barokní oltář. Zavítáme taky do dvou sálů. Jeden z nich se jmenuje erbovní a druhý botanický. Dozvíme se, jak k těmhle jménům přišly.