Reportáže v regionech
Toulky Vysočinou
Na toulky Vysočinou vyrazíme z Telče. Připomeneme si, proč bývá tohle město nazýváno renesanční perlou. Z věže kostela sv. Jakuba se porozhlédneme po kraji a pak poputujeme směrem do Dačic. Obdivovat budeme nejen památky, ale taky krásnou přírodu. Rozhodně nemůžeme minout Vojtův vrch, který je světovým unikátem. Čeká nás tam největší známé seskupení lesních mravenců druhu Formica rufa. Vybudovali víc než 1750 kup a navíc se všichni chovají jako jedna rodina. Jedinci z těch jednotlivých kup na sebe neútočí, nechovají se agresivně. Zajímavostí je i to, že tihle pilní tvorové jsou schopni přemístit mraveniště za pouhé dva měsíce až o sto padesát metrů.
Toulky Vysočinou
Kovárna v lese
Štědrosti letošní zimy na sněhovou nadílku můžou využít návštěvníci rozhraní Vysočiny a Jihočeského kraje. My se na toulky vydáme z obce Studená. Na své si tam přijdou i milovníci sjíždění kopců, ale vzhledem k nadmořské výšce je místo ideálnější pro vyznavače bílé stopy. Tras je tu připraveno hned několik, nás zlákala ta nejdelší. Naše cesta vede lesy až k samotě na Pláništi, odkud už zdálky uslyšíme rány kovářského kladiva. Auvnitř se můžeme ohřát u výhně. V sedmdesátých letech tu stávala jen opuštěná stodola. Vyhlédl si ji Alfred Habermann a pustil se do opravy. Odlehlé místo se mu líbilo i proto, že hlukem nikoho nerušil. Dozvíme se, jaká krása se pod rukama zdejších mistrů černého řemesla zrodila, co mají na své práci nejraději a chvíli je při ní taky budeme pozorovat.
Kovárna v lese
Jihlava
Jihlava bývala po staletí královským horním městem. A její bohatství v podobě stříbra a vzkvétajícího obchodu bylo potřeba chránit. Proto kolem ní začal už v první polovině 13. století růst prstenec kamenných zdí. Postupně byla vybudována šest metrů vysoká vnitřní hradební zeď s věžemi, široký parkán obehnaný další zdí s baštami a před nimi až sedmimetrový příkop. Na délku měl celý systém kolem dvou kilometrů. V průběhu staletí se samozřejmě dočkal řady proměn. A taky využití. V roce 1402 se například rozhodli město přepadnout lapkové z okolí. Byli ale včas odhaleni a ještě na hradbách místními poraženi. Na památku této události se v Jihlavě slavil kapří den. A my vám prozradíme, proč dostal jméno zrovna podle šupináče.
Jihlava
Tropický pavilon
Takřka pod stromeček dostali v jihlavské zoologické zahradě nový domov místní krokodýli a další obyvatelé plazí říše. Jako poslední část projektu ZOO pěti kontinentů vyrostl právě pro ně tropický pavilon. Jeho hvězdami jsou především krokodýl čelnatý Roccos partnerkou. Na svět přivedli už tři desítky potomků a jsou nejstaršími obyvateli zahrady. Dvoupatrový prales zdobí mohutné kmeny, řeka, vodopády, liány. Mnohé návštěvníky nejspíš překvapí vrak letadla, v němž našli azyl bazilišci. Plazi tvoří naprostou většinu obyvatel, narazit tu můžete třeba i na největšího hada naší planety – anakondu. Užívají si tu ale i opice a brzy se sem nastěhují rovněž motýli nebo exotičtí opeřenci. Bude nás zajímat, co obnáší péče o zvířata, jejichž domovinou jsou tropy, co je na ní nejtěžší a taky nejnákladnější.
Tropický pavilon
Kamenice
Historie Kamenice se začala psát už někdy ve 12. století, kdy kraj kolonizovali mniši z třebíčského kláštera. V té době taky pravděpodobně vyrostl románský kostel svatého Jakuba Většího. Ten byl později přestavěn v duchu gotiky, ale přesto se dochovalo několik prvků, které nejstarší časy připomínají. Po prohlídce ostrožny, kde stával, sestoupíme do městečka. I v něm nás čeká několik zajímavostí. K největším patří tvrz na náměstí, kterou po roce 1558 postavil Burian Osovský z Doubravice. Do minulosti sídla, na kterém pobývala i sestra Albrechta z Valdštejna, nás zavede expozice v jejím interiéru. V ní se seznámíme rovněž s nejslavnějšími místními rodáky. Jedním z nich je Mistr Jakub z Kamenice, který provedl první doloženou pitvu u nás.
