Reportáže v regionech
Chaloupky
Vznik Nové Brtnice na Vysočině je spojen s morovou ranou, která v polovině 18. století zasáhla nedalekou Brtnici. Část obyvatel se tehdy usadila nedaleko loveckého zámečku, který si v místních lesích vybudoval původem italský rod Collalto. Oné stavbě se říká Chaloupky. Kdysi se v ní bavilo panstvo po honech, v roce 1973 se začala psát nová a úplně jiná kapitola její historie. Tehdy byl v nedalekých Kněžicích založen kroužek mladých ochránců přírody. Výlety jeho členů se brzy proměnily v brigády, jejichž cílem se staly přírodní rezervace v okolí. A pak je zaujal právě zámeček. Ten se dočkal rekonstrukce a vzniklo v něm jedno z prvních ekocenter u nás. Bude nás zajímat, co všechno v něm pro návštěvníky chystají a co zajímavého je k vidění v okolí.


Chaloupky
Zoologická zahrada Jihlava
Před šedesáti lety vznikl v Jihlavě zookoutek, v němž se zabydleli velbloudi a kozy. Málokdo z tehdejších návštěvníků by dnes areál poznal. Dnes v něm žije přes tisícovku zvířat víc než dvou set druhů. Velkému zájmu se těší i nové pavilóny a expozice přibližující život na jednotlivých kontinentech. Najdeme tu kupříkladu australskou farmu, africkou vesničku, ale taky babiččin dvoreček. Původní části zoo dominuje architektonicky výrazný tropický pavilon s dobrodružně pojatým interiérem. Působí přirozeně. Ať už jde o vodní svět či prostředí pralesa. Nad hlavami procházejících tu volně pobíhají vzácné opice lvíčci zlatí. A zelení bazilišci bivakují v kabině letadla ztroskotaného v džungli. Živo je ale i ve venkovních výbězích.


Zoologická zahrada Jihlava
Toulky Vysočinou
Na toulky Vysočinou vyrazíme z Telče. Připomeneme si, proč bývá tohle město nazýváno renesanční perlou. Z věže kostela sv. Jakuba se porozhlédneme po kraji a pak poputujeme směrem do Dačic. Obdivovat budeme nejen památky, ale taky krásnou přírodu. Rozhodně nemůžeme minout Vojtův vrch, který je světovým unikátem. Čeká nás tam největší známé seskupení lesních mravenců druhu Formica rufa. Vybudovali víc než 1750 kup a navíc se všichni chovají jako jedna rodina. Jedinci z těch jednotlivých kup na sebe neútočí, nechovají se agresivně. Zajímavostí je i to, že tihle pilní tvorové jsou schopni přemístit mraveniště za pouhé dva měsíce až o sto padesát metrů.


Toulky Vysočinou
Kovárna v lese
Štědrosti letošní zimy na sněhovou nadílku můžou využít návštěvníci rozhraní Vysočiny a Jihočeského kraje. My se na toulky vydáme z obce Studená. Na své si tam přijdou i milovníci sjíždění kopců, ale vzhledem k nadmořské výšce je místo ideálnější pro vyznavače bílé stopy. Tras je tu připraveno hned několik, nás zlákala ta nejdelší. Naše cesta vede lesy až k samotě na Pláništi, odkud už zdálky uslyšíme rány kovářského kladiva. Auvnitř se můžeme ohřát u výhně. V sedmdesátých letech tu stávala jen opuštěná stodola. Vyhlédl si ji Alfred Habermann a pustil se do opravy. Odlehlé místo se mu líbilo i proto, že hlukem nikoho nerušil. Dozvíme se, jaká krása se pod rukama zdejších mistrů černého řemesla zrodila, co mají na své práci nejraději a chvíli je při ní taky budeme pozorovat.


Kovárna v lese
Jihlava
Jihlava bývala po staletí královským horním městem. A její bohatství v podobě stříbra a vzkvétajícího obchodu bylo potřeba chránit. Proto kolem ní začal už v první polovině 13. století růst prstenec kamenných zdí. Postupně byla vybudována šest metrů vysoká vnitřní hradební zeď s věžemi, široký parkán obehnaný další zdí s baštami a před nimi až sedmimetrový příkop. Na délku měl celý systém kolem dvou kilometrů. V průběhu staletí se samozřejmě dočkal řady proměn. A taky využití. V roce 1402 se například rozhodli město přepadnout lapkové z okolí. Byli ale včas odhaleni a ještě na hradbách místními poraženi. Na památku této události se v Jihlavě slavil kapří den. A my vám prozradíme, proč dostal jméno zrovna podle šupináče.

