Reportáže v regionech
Jihlavské předhradbí
Královské horní město Jihlava se mohlo ve středověku chlubit tříkilometrovým prstencem hradeb, které chránily jeho bohatství pramenící z těžby stříbra a obchodu. Později ke kamenným fortifikacím přibyly také zemní valy na a konci třicetileté války ještě bastiony barokní pevností. Jenže po roce 1755 Jihlava o statut pevnostního města přišla a nastalo rozšiřování zástavby do míst, kam kdysi mohli vstoupit jen vojáci. Některé památky, které vyrostly v těchto místech, si prohlédneme.
Jihlavské předhradbí
Po stopách těžby stříbra v Jihlavě
Jihlava bývala ve středověku jedním z největších center těžby stříbra v zemi. Ve 13. století se v ní z drahého kovu dokonce razily denáry a bratkeáty. V té době tu také vznikly dokumenty, které jsou nejstaršími v oblasti horního práva u nás. Postupně se rozšiřovaly a staly se rozsáhlým souborem pravidel, kterých se havíři drželi až do 19. století. I když už se rudy v okolí města dávno nedobývají, stále narazíte na památky slavnou éru připomínající.
Po stopách těžby stříbra v Jihlavě
Jihlavské podzemí
Jihlava proslula ve středověku těžbou stříbra, které jí pomohlo k velkému bohatství a rozmachu. Důkazem byly honosné měšťanské domy, pod nimiž si majitelé nechali zhruba od 14. století budovat rozlehlé podzemní prostory. Časem se o nich začaly vyprávět různé legendy. Dnes je celý komplex vyhledávaným cílem turistů.
Jihlavské podzemí
Kozlov
Nedaleko České Třebové se nachází vesnička Kozlov, ve které si v roce 1891 koupil chalupu pražský železničář Rudolf Vejrych. Celá jeho rodina tam jezdívala na pravidelné pobyty v létě a v zimě. V roce 1895 s ní poprvé přijel i nápadník jejich dcery Ely Maxmilián Švabinský. Tehdy ještě studenta pražské malířské akademie krajina i její obyvatelé inspirovali k vytvoření celé řady děl. Tato etapa jeho uměleckého života byla dokonce nazývána „Kozlovským obdobím“. Stavení je dnes přístupné a návštěvníci si můžou udělat představu, jak se v ní tehdy žilo. Projdeme se ale i okolím, kam Max Švabinký rád vyrážel a mimo jiné se z kozlovského kopce porozhlédneme po krajině.
Kozlov
Drápkaté opičky v jihlavské zoo
Jihlavská zoo patří k těm mladším u nás. Přesto už mají tamní odborníci na svém kontě celou řadu úspěchů. V mnoha ohledech byli například průkopníky v chovu drápkatých opiček. Jedni z nejmenších primátů na světě, kteří dorůstají do velikosti maximálně 30 centimetrů a váží necelý kilogram, jsou dokonce symbolem zahrady. V srdci Vysočiny se zabydleli už před téměř třemi desítkami let. A přestože jejich domovinou jsou pralesy jižní Ameriky, daří se jim tu velmi dobře. Dozvíme se, jaká úskalí museli jejich ošetřovatelé překonávat, proč se vám může stát, že na drápkatou opičku narazíte při procházce zoo jinde, než byste čekali a proč některé z nich patří k nejohroženějším živočišným druhům.
