Reportáže v regionech
Chřibská
Chřibskou v Lužických horách jsme už navštívili. Tehdy nás zajimalo hlavně muzeum věnované zdejšímu nejslavnějšímu rodakovi Tadeášovi Haenkemu. Dnes se potěšíme krásnou přírodou a také se zastavíme u několika místních pamětihodností. Hned v obci, jen kousek od náměstí na louce zvané „u Brodských“ nás okouzlí krásné květy orchidejí. Rozkvetlých mist ale v okolí najdeme víc. Prohledneme si také starý akvadukt, který přiváděl vodu do místní textilní továrny. Dnes je v něm ovšem sucho. A zapomenout nemůžeme ani na Chřibský hrádek. O jeho vzniku a historii se toho moc neví, takže prostor dostává fantazie a různé pověsti. Podle jedné z nich se tu samozřejmě ukrývá poklad a vede tu prý také dlouhá podzemní chodba.
Chřibská
Zámek Děčín
Děčínská dominanta byla z původního přemyslovského královského hradu přestavěna na zámek v 17. století a zhruba o sto let později získala současnou barokně klasicistní podobu. V posledních letech se na jeho vzhledu i vybavení výrazně podepsali vojáci hned několika armád. Osm desítek let totiž zámek sloužila jako kasárna. Dvacet let poté, co poslední vojáci své dočasné útočiště opustili se zase může pyšnit řadou krás. Rekonstrukce ovšem byla velmi náročná, jako podklady sloužily třeba i staré fotografie, na nichž byly například vidět krásné kované lustry. Za pozornost ale stojí i okolí stavby, třeba barokní terasa zvaná Růžová zahrada nebo do skály vytesaná Dlouhá jízda.
Zámek Děčín
Didgeridoo
Už desítky tisíc let okouzluje nejen obyvatele Austrálie podmanivý hluboký zvuk tamního typického nástroje didgeridoo. A učaroval také Lukášovi Pilnajovi z Merboltic na Ústecku. Ten se na nástroj typický pro protinožce nejprve naučil hrát. Později se rozhodl začít didgeridoo vyrábět. Má k tomu sice o dost jiné podmínky než jeho konkurenti v Austrálii, ale tahle práce ho moc baví. Rád má i chvíle, kdy se rozhlíží po stromech a představuje si různé tvary svých budoucích výrobků. Abychom se nejen potěšili, ale také trochu poučili, celý proces vzniku exotického hudebního nástroje nám popíše. Pěkně od začátku až do konce. A na závěr nás pozve nejen na hudební vystoupení, ale taky na malou výstavku.
Výrobce nástrojů didgeridoo
Ledopády
České Švýcarsko je proslulé především unikátními skalními útvary. My vám nabídneme další zajímavá místa, která si zaslouží pozornost. Nejprve se zastavíme u trosek Brtnického skalního hrádku, který vyrostl ve 13. století a sloužil ochráncům obchodní stezky, která tudy nejspíš vedla. Jenže ochránci se někdy nedrželi svého poslání a měnili se v lupiče. Proto se hrádku začalo říkat také Loupežnický zámek. Cestou si prohlédneme ještě rozhlednu na Vlčí hoře, s jejímž budováním se začalo už v roce 1888. Tehdy byly na úpatí kopce složeny cihly a turisté je hezky po několika kusech vynášeli nahoru. Ledové království nás pak čeká v Kyjovském údolí u říčky Křinice. Tamní ledopády jsou cílem mnoha návštěvníků.
Ledové království, České Švýcarsko
Rumburská loreta
Italské městečko Loreto proslulo hlavně díky stavbě, pro kterou se u nás vžilo označení loreta. V době baroka se právě jí inspirovala řada stavitelů z celé Evropy a v různých koutech starého kontinentu vyrostly napodobeniny. Jednu můžeme obdivovat například v těsném sousedství Pražského hradu. O něco méně známá je ta, která se pyšní titulem nejsevernější loreta v Evropě. Prohlédneme si ji v Rumburku, kde ji nechal na počátku osmnáctého století vystavět majitel tamního panství Antonín Florián z Liechtensteinu. Stavitelé se drželi rozměrů i členění italského originálu. Prohlédnout si můžete krásnou kapli zdobenou reliéfy líčící příběh Bohorodičky. Základem je ovšem Svatá chýše a k nejcennějším pokladům patří socha Černé Matky Boží Loretánské.