Reportáže v regionech
Hrad Falkenštejn
Hrad Falkenštejn vybudoval ve 14. století rod Michaloviců. Ale už nedlouho poté se stal majetkem Berků z Dubé. Ti z něj podnikali loupeživé výpravy do sousední Lužice. Na svém sídle se mohli cítit v bezpečí i před spravedlností, brána totiž trčela šest metrů nad zemí a bez žebříku byla nedostupná. Což ovšem na druhou stranu nebylo pro panstvo nikterak pohodlně. Možná i proto už po husitských válkách Falkenštejn osiřel a začal chátrat. Ožil až v 19. století, kdy se stal oblíbeným cílem milovníků romantických toulek po pamětihodnostech. Zájmu turistů se těší dodnes. Pokud zláká k návštěvě i vás, potěšíme vás zprávou, že se k němu dostanete o dost snadněji, než tomu bývalo ve středověku.
Hrad Falkenštejn
Tolštejn
Vrch Tolštejn se vypíná do výšky 670 metrů nadmořské výšky nad severočeským městečkem Jiřetín. Je sice o celých sto metrů nižší než sousední Jedlová hora, ale ani tak ho rozhodně nepřehlédnete. Především díky výraznému ostnu jeho skalnatého vrcholu. Tuto přírodní čedičovou pevnost využila místní šlechta nejpozději ve třináctém století. Vybudovala na něm hrad, který byl za své existence ovšem hned několikrát dobýván. A úspěšně. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad na něj papež dokonce uvalil klatbu. Pokud vás zajímá, co ho k tomu vedlo, prozradíme vám to. Nejzachovalejší část, tedy vnější opevnění, pochází z 15. a 16. století. Hrad už tehdy nesloužil jako panské sídlo, ale coby vojenská pevnost. Prohlédnout si můžete i zbytky původního paláce. A vyšlápnout by si každý návštěvník měl i za výhledy do kraje.
Tolštejn
České Švýcarsko
Kříže, sochy světců, kaple nebo i drobné sakrální památky najdeme rozesety po celé naší vlasti. Některé jsou ale ojedinělé či naprosto unikátní. Jako třeba ty v Českém Švýcarsku. Tamní obyvatelé využili pískovcového reliéfu tohoto kousku země a ve skalách v okolí svých domovů vytvořili obdivuhodnou sakrální galerii pod širým nebem.
České Švýcarsko
Srbská Kamenice
Historie Srbské Kamenice je stará tisíc let. V údolí stejnojmenné říčky ji po roce 1015 založili Lužičtí Srbové. Obci vévodí kostel svatého Václava. Interiér pozdně barokní stavby zdobí monumentální oltář, k němuž se váže zajímavý příběh. Prozradíme vám ho. Ze Srbské Kamenice stojí za to vydat se do okolí, kde najdete i několik unikátních přírodních památek. Jednu doslova za humny. Na těch nejmokřejších loukách můžete narazit na rákos obecný nebo ostřici latnatou. Žije zde taky velké množství druhů ptáků a byl tu prokázán výskyt 15 druhů vážek. Dominantou krajiny je Růžovský vrch. My se ale vydáme údolím říčky po jejím proudu a dojdeme až do úzké soutěsky. V roce 1889 dostala tato soutěska jméno „Ferdinandova“. To proto, že ji navštívil arcivévoda a následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este.
Srbská Kamenice
Zámek Děčín
Děčínský zámek jsme už společně navštívili několikrát. Tentokrát budeme obdivovat skvosty, které v areálu vyrostly v časech baroka. Tehdy totiž stavbě poničené třicetiletou válkou dopřál nový kabát Maxmilian z rodu Thunů. Prohlédneme si takzvanou Dlouhou jízdu, ale taky konírnu nebo Růžovou zahradu. Tradice pěstování královny květin v ní sahá až do 19. století a v nejslavnějších dobách rozária tu rostlo podle záznamů až 2000 druhů. Dnes je jejich zastoupení podstatně skromnější, ale i tak je to krásná podívaná. Vedle růží si obdiv zaslouží taky architektura. Například Sala terrena nadchne návštěvníky ilusivní prostorovou výzdobou představující průhled do nebe a život v něm. Za pozornost ovšem stojí i vzpomínky na jiné architektonické slohy.
