Reportáže v regionech
Betlémy Niederlandu
Ve Šluknovském výběžku se betlémy vyřezávaly už v 16. století. Velkého rozmachu se ale betlemářství dočkalo po první světové válce. Svou zásluhu na tom zřejmě měla i nouze, protože vyřezáváním si řada lidí přivydělávala na živobytí. Po válce druhé ale slavní tvůrci v rámci odsunu z kraje odešli a trvalo několik desítek let, než se tradice dočkala pokračování. V rumburském muzeu už deset let připravují před svátky výstavu, na které si návštěvníci mohou prohlédnout betlémy staré i nedávno vytvořené.
Betlémy Niederlandu
Labské vyhlídky
Příroda nabízí celou řadu krás i teď na podzim. My si tentokrát užijeme hlavně výhledy do kouzelného labského kaňonu mezi Děčínem a Hřenskem. Turistická stezka nás zavede hned na několik vyhlídkových teras, které nám představí největší krásy zdejší krajiny. Ale nemyslete si, že objevíme něco nového, po okolí se totiž ráda rozhlížela už zdejší šlechta. Třeba vyhlídková terasa Belveder byla vybudována už v první třetině 18. století majiteli nedalekého zámku pány Clary-Aldringen a konaly se na ní dokonce i hudební produkce. Bez nich se budeme muset obejít, ale pohledy na údolí Labe sevřené skalami bude dostatečnou odměnou za trochu delší procházku.
Labské vyhlídky
Rumburské muzeum
Rumburské muzeum bylo založeno Humboldtovým spolkem 15. 5. 1902. Původně sídlilo v budově odborné textilní školy (dnešní zdravotnické). Roku 1929 byla textilní škola přesunuta do Varnsdorfu a do její budovy přesídlil městský úřad a okresní hejtmanství. O své místnosti muzeum přišlo okupací. Muselo je podstoupit Landratsamtu. Sbírky byly rozptýleny v několika budovách. Po 2. světové válce muzeum získalo 1. patro Försterovy továrny na zpracování tkanin, založené roku 1847. Tehdy došlo k rozšíření sbírek v takovém rozsahu, že muzeum obsadilo přízemí i 2. patro budovy.
Veřejnosti bylo zpřístupněno 4. 7. 1949. V roce 1951 došlo ke zřízení archivu, jež byl zrušen společně se zánikem okresu v roce 1960. Od roku 1977 spadá muzeum pod Okresní muzeum (nyní oblastní) v Děčíně. Po rekonstrukci prvního patra bylo pro návštěvníky zpřístupněno ve stávající podobě 4. 12. 1997. Muzejní expozice přibližuje dějiny města a celého regionu. My ale pečlivě projdeme přízemí budovy je expozice rumburské vzpoury. Historici proto shromáždili snad všechno, co je možné ke slavné vojenské rebelii vystavit. Zaměřili se především na lidský rozměr dramatu a snažili se vysledovat pohnutky, které vedly vojáky rakousko-uherské armády, aby se vzepřeli svému císaři a riskovali, že skončí před popravčí četou.
Ráno 21. května 1918 se na nádvoří bývalé chlapecké školy změněné v kasárna dožadovala četa navrátilců svých práv. Odmítla vydat zbraně, neposlouchala rozkazy a nakonec zbila důstojníka. Vzpoura začala a do jejího čela se postavil František Noha z Plzně.
Muzeum Rumburk
Jílové u Děčína
Je to možná zámek, možná větší vila. I to vás napadne, zavítáte-li s námi do Jílového u Dečína. Kdysi se tu říkalo Eulau – Údolí sov, a jedna z nich nakonec zůstala v městském erbu. Turisty oblíbený Děčínský Sněžník zmapovala i Toulavá kamera.
Zámeček patřil hraběcí rodině Thunů – než se Thunovští přestěhovali právě sem, sloužila stavba jako továrna na zpracování ovčí vlny. Okolní svahy přály bramborám – a ty sehrály hlavní roli v pověsti o zlomyslném duchu zámeckého pána. Jde o místo, kam si Thunové z honosnějšího sídla v Děčíně převezli i část svého majetku, kašnu i celý zahradní pavilon.
Rozhledna, kam s vámi vystoupáme taky, je vysoká 33 metrů a nechal ji postavit hrabě František Thun. Původně měla sloužit k měření pro výrobu map, ale sám pan hrabě rozhodl, že bude lepší, když bude sloužit jako turistický bod a lákadlo. Zpřístupněna byla v roce 1864.
Jílové u Děčína
Severská renesance v Benešově nad Ploučnicí
V roce 1522 začal Bedřich ze Salhausenu stavět v Benešově nad Ploučnicí Horní zámek s třemi věžemi. Vykoupil i ostatní měšťanské domy a pro svého syna nechal zbudovat Dolní zámek. K oběma stavbám pak přibyl ještě šlechtický dům. Jak vidno, rod Salhausenů nechal v Benešově nesmazatelnou stopu. Ta architektonická označovaná jako severská renesance je dokonce v Česku jedinečná. Výjimečných zámeckých staveb stojí v městě celkem šest.
Severská renesance inspirovala i Sasy a od nich se pak rozšířila pak i k nám. Je pro ni typické míchání italské renesance s tradiční severskou gotikou. V roce 1562 došlo k rozdělení zámeckého panství mezi několik šlechtických rodů. V roce 2002 po složitých jednáních se podařilo je zas spojit v jeden celek. Benešovské šestizámčí nabízí kromě jiného i zajímavou ukázku stylového dobového vybavení šlechtických pokojů.
