Reportáže v regionech
Templáři ze Zbirohu
Historie řádu templářů je opředena mnoha tajemstvími. Právě oni, i když nechtěně, dali světu obávaný pátek 13. Právě v pátek, s datem 13. října 1307 začalo zatýkání templářských rytířů, velká akce proti řádu, která po několika skončila jeho zrušením. Ale vraťme se do časů ještě starších. To nám umožní výstava, která právě probíhá na zámku Zbiroh. Zavede nás do časů, kdy mocný řád vznikl, tehdy na ochranu poutníků přicházejících do Jeruzaléma. Mezi zajímavými exponáty se dozvíme o rozmachu i pádu řádu, který sice nikdy neměl víc než dvacet tisíc členů, přesto patřil k významným finančním institucím a politickým silám. Templáři byli bohatší než panovníci. Vedle unikátních předmětů, které připomínají nedlouhou středověkou historii řádu, nás čeká ještě jedno nejasnostmi a záhadami opředené dílo – možný autoportrét Leonarda da Vinciho.
Templáři na Zbirohu
Mirošov
Na Rokycansku, na okraji brdských lesů, najdeme městečko Mirošov. Do poloviny minulého století bylo známé hlavně díky těžbě černého uhlí nazývaného pro svou kvalitu černým diamantem. Dnes je především cílem turistů. Pro ty jsou jedním z největších lákadel barokní sochy zdobící kostel sv. Josefa. A pak taky zámeček, který vyrostl na místě renesanční tvrze. U zrodu zámečku stál architekt Jakub Auguston mladší. Vstoupíme portálem se sochami atlantů. Jako materiál na ně posloužil kámen těžený nedaleko odsud. Nahlédneme do historie jeho těžby a zpracování, ale také do historie zámečku. V posledních letech se dočkal velkých oprav a mohou si ho zase prohlédnout návštěvníci.
Mirošov
Hasiči na Zbirohu
Máte rádi staré hasičské stříkačky, fascinují vás požární automobily a obdivujete další vybavení a také šikovnost a odvahu hasičů? Tak si nenechte ujít společnou procházku expozicí tehniky, kterou připravili hasiči na Zbirohu na Plzeňsku. Provede nás obdobím od 18. do 20. století. K nejstarším exponátům patří stříkačky smykové, které k ohni dopravovali silní muži, pak přišly na řadu takzvané koněspřežky, které zase tahali koně. Nejstarším zástupcem požárních automobilů pak je Škoda 505, která spatřila světlo světa v roce 1928. K technickým vymoženostem druhé poloviny 20. století patří použití vrtulníků. Ty se začaly zkoušet v roce 1964.
Hasiči ve Zbirohu
Kokotské rybníky
Přesuneme se na Rokycansko, kde vyrazíme k rybníkům s podivným názvem. Jmenují se totiž Kokotské.
Místní i turisté se naučili brát je jako romantické lesní rybníky v polesí Kokotsko při silnici mezi Litohlavy a Bušovicemi, které lákají k odpočinku a procházkám. Jižně od západního rybníka se nachází středověké tvrziště, terénní nerovnosti po bývalé vsi a zřejmě i dalším zemanském dvorci.
Název nebo označení kokotské se táhne už od středověku, kdy tady byla poměrně veliká vesnice jmenující se Kokot – podle skalního hřebene který tady nedaleko v lese je. Ten připomínal kohouta a ve staročeštině kokot byl kohout, nebylo to nic hanlivého.
Původně byly rybníky čtyři, dnes zůstal jen Horní a Dolní Kokotský. Svoji unikátnost si zachovaly díky tomu, že se zde dlouhé roky vůbec nehospodaří. Je tady málo vody, proto produkce ryb je velmi malá a nevyplácí se. Postupně se ale zato právě tady vytvořily unikátní ekosystémy s výskytem mnoha druhů vzácných i chráněných rostlin a hlavně živočichů. A daří se tady i žábám: prokazatelně tady žije skupina zelených skokanů, skokan krátkonohý, skokan skřehotavý a skokan zelený, který se tu úspěšně množí.
Kokotské rybníky
Zámek Zbiroh
Zámek Zbiroh stojí v hustých křivoklátských hvozdech v bezprostřední blízkosti Brd. V lokalitě, kam dlouhá léta kroky smrtelníkovy nemohly. Stavba zámku ze všech stran překvapuje a udivuje. Zbiroh má ve svém výčtu tolik „nej“, že vám na ně prsty jedné ruky nestačí.
Tak dokonale tutlaný zámek, jakým byl v druhé polovině 20. stol. Zbiroh, byste asi těžko hledali. A přece býval kdysi sídlem vyhlášeným a zvyklým na ty nejurozenější obyvatele. Ne nadarmo se o něm dnes hovoří jako o zámku tří císařů. Vždyť jeho majiteli se na čas stali třeba Karel IV., Zikmund Lucemburský nebo Rudolf II.
Původní hrad byl postaven na nejtvrdší jaspisové nebo, chcete-li, buližníkové skále. Hradní studna, vyhloubená do této horniny, je se svými 163 m nejhlubší v Evropě, takže si nejspíš sami představíte tu práci s jejím vyhloubením. A skalní suk posloužil jako jakýsi podstavec pro mohutnou věž tyčící se nad celým objektem jako nehybný strážce klidu.
Tahle věž se dokonce pyšní tím, že je vůbec první samostatnou hradní hláskou v Čechách. Se svými zdmi silnými až 4 m, výškou 20 m a šířkou 10 m je skutečně víc než impozantní dominantou celé stavby. Celá tato stavba navíc nebyla postavena z vůle krále, ale pouhého šlechtice, a to v době, kdy to rozhodně ještě nebylo zvykem. Zbiroh se tak stal vůbec prvním manským hradem v Čechách.
Dvě hrdě se tyčící plastiky lvů před vstupní branou zámku jako by dnes symbolizovaly velikost sídla dávných panovníků. Majiteli zbirožského panství byly takové osobnosti jako Přemysl Otakar II., císař Karel IV. i císař Zikmund. O zásadní přestavby se zasloužili až Kolovratové, když zdokonalili opevnění a vybudovali dělovou baštu.