Reportáže v regionech
Brdy
Velká část Brd byla uzavřena pro veřejnost už od roku 1926, kdy tam vznikl vojenský výcvikový prostor. V roce 1930 sledoval dělostřelecké manévry i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Němečtí vojáci pak v této oblasti za války hlídali vzdušný prostor nad Evropou. Měli k dispozici 27metrové věže radarových stanic. Zájem turistů o tuto oblast je dán jak spoustou zajímavostí, tak i tím, že se sem vlastně donedávna nesmělo. Po mnoha diskusích byla nakonec vyhlášena chráněná krajinná oblast a Brdy se začaly otevírat návštěvníkům.
Brdy
Dobřív
U vody se na západě Čech zastavíme ještě jednou. Tentokrát si připomeneme dlouhou tradici zpracování železné rudy v oblasti kolem Dobřívu. Při životě se ale udržela jen v téhle obci. Společně zavítáme do hamru, který je jednou z největších technických památek svého druhu v Česku. Dodnes je tu rušno, návštěvníci si mají šanci připomenout časy dávno minulé i sledovat výrobu současnou. A dozvědí se celou řadu zajímavostí. Třeba to, že dnes říkáme hamr celé dílně, ale dřív se tak jmenoval jen obří kovací stroj. Některé hodně staré si můžeme prohlédnout v expozici, kterou tu zřídili. Zjistíme tak kupříkladu, jaký byl rozdíl mezi takzvaným nadhazovacím a stlačovacím hamernickým kladivem. A prohlédneme si i další historické náčiní a nářadí.
Dobřív
Alfons Mucha na Zbirohu
Zámek Zbiroh patří k nejstarším šlechtickým sídlům u nás. Vystřídala se na něm celá řada pánů, včetně několika s krví královskou. Ale pobývaly tu také významné osobnosti ze světa uměleckého. Celé dvě desítky let tu například strávil Alfons Mucha. Po svém návratu z Ameriky hledal vhodné prostory, v nichž by mohl namalovat Slovanskou epopej. A nakonec si vybral velký sál právě na zbirožském zámku. Členové místního Sokola mu dokonce byli předlohou pro postavy slavného díla. Pobýval tu s rodinou a dodnes se tu na tyhle časy dochovaly vzpomínky v podobě výzdoby některých sálů či salonků. A v současné době si návštěvníci zámku můžou připomenout i méně známou, byť významnou, stránku umělcova života. V jednom ze salonků je totiž instalována výstava o jeho zednářských aktivitách. A tu si společně taky prohlédneme.
Alfons Mucha na Zbirohu
Okolí města Zbiroh
Z města Zbiroh vyrazíme na procházku do okolních lesů. Nejprve se zastavíme u Čertovy skály, která je podle pověsti spojena se sázkou rybáře s pekelníkem. Pak vyšlápneme na vrch Světovina, odkud je prý nejkrásnější výhled po okolních lesích a uvidíme i nejvyšší vrch Křivoklátska Těchovín. Právě tady prý byly v 19. století objeveny zbytky pohanského pohřebiště. Pak si prohlédneme půl druhé stovky starých jalovců, které se dochovaly v místech, kde se dřív pásaly krávy a nemineme ani přírodní rezervaci V horách, v níž roste nejvíc tisů červených v Čechách. Napočítali bychom jich tu víc než tři tisícovky. Mimochodem z jejich dřeva se dřív vyráběly luky a kuše. A na závěr si připomeneme, že nejslavnějším zbirožským rodákem je básník Josef Václav Sládek. Zajdeme ke studánce, která nese jeho jméno.
Okolí města Zbiroh
Kotel u Rokycan
Za výhledy do kraje se tentokrát vypravíme na kopec Kotel u Rokycan. Vyhlídková věž tam vyrostla už na přelomu 19. a 20. století. Jenže dlouho radost turistům nedělala. V roce 1905 byla dřevěná konstrukce natolik zchátralá, že musela být stržena. A trvalo víc než století, než se dočkala nástupkyně. Plány na výstavbu kamenné rozhledny existovaly sice už mnohem dřív, zhatily je ovšem světové války. V roce 2009 se ale nápad na rozhlednu na kopci zrodil znovu a letos se konečně dočkal realizace. Od jara tak zájemci mohou vyšlápnout po bezmála sto padesáti schodech na novou věž, která se tyčí v nadmořské výšce 600 metrů. Při jasném počasí se z ní dají zahlédnout třeba i šumavské vrcholky. A slibujeme, že přidáme i pár zajímavostí o tom, jak probíhalo budování rozhledny.