Reportáže v regionech
Muzeum šicích strojů
Přes třicet let shromažďoval Jiří Vetýška ze Žirovnice, městečka nedaleko Jindřichova Hradce, staré šicí stroje. Sběratelské vášni propadl už jako student a na svůj první exponát, starou singrovku z roku 1900 je pyšný dodnes – dostal ji od svého kamaráda. Otevřel si i soukromou dílnu na opravu šicích strojů a začal shromažďovat všechno, co s nimi souviselo.
Historie těhle domácích mašinek pro šikovné hospodyňky se začíná psát v roce 1755. Tehdy podal Charles Weisenthal patent, který ale v praxi nezrealizoval. Na něj pak navázali jeho pokračovatelé. V Československu se první šicí stroj objevil v roce 1862 – a to díky Vojtovi Náprstkovi, který ho přivezl ze zámoří. A k vidění jsou i různé kuriozitky.
Muzeum šicích strojů
Zámek Žirovnice
V malebné vísce Žirovnice pár kilometrů od Jindřichova Hradce vyrostl už někdy v polovině 13. století gotický hrad s věží a kaplí. V roce 1485 ho spolu s městečkem získal neurozený, leč bohatý kutnohorský kupec Václav Venclík, se stříbrem obchodující měšťan. Šlechtický titul si pak už jen dokoupil. Místní ho prý dlouho podezírali z toho, že načerno razí stříbrné mince, ale byl to právě on, kdo se zasloužil o rozšíření hradu i městečka. O hradu, a nejen o něm, bude naše žirovnické zastavení.
Zámek Žirovnice
Jihočeští myslivci
V jižních Čechách jsme pak vyrazili po stopách loveckých a mysliveckých, těch dnešních i těch minulých. Zavede nás tam reportáž našeho objektivu – a ten si všímal všeho, i toho, jakou zvláštní mluvou třeba myslivci mluví. Myslivci by měli být nejen střelci, ale i hospodáři a ochránci. Alkohol je vyloučen. Dnes jsou časté i jejich kontroly. Vy uvidíte, jak probíhá takový hon, a ukážeme vám i jaké rituály ho provázejí.
Jihočeští myslivci
Graselovy stezky
Vydejte se s námi po stezkách místy, kde loupil a skrýval se obávaný „grázl“ Johann Georg Grasel. Už jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal smělým vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj. Dodnes žije v písních a lidových vyprávěních. A jde asi o nejznámějšího slavonického rodáka. Proč měl spadeno na vrchnost? A jaké jsou lidové zvěsti o téhle postavě? Nebo proč žil jako štvanec? Dívejte se na první reportáž Toulavé kamery.
Graselovy stezky
Kolekce samorostů
Pak se přesuneme do Slavonic. Kousek od nich směrem na Stálkov určitě nepřehlédnete zvláštní pozemek. Je to takové slavonické Krakonošovo. Aby ne! Zatímco sběratelé schraňují své kolekce doma, pan Tůma je naopak umisťuje na zahradu svého domu. Nic jiného mu totiž nezbývá. Čerstvý důchodce si z procházek začal nosit samorosty. A ty nejmenší až po ty největší teď ukazuje. Jenže ono to není jen ukazovat, o samorosty se musíte umět i starat, i když přírodní zákony obelstít nejde. Zkuste říct dřevu, aby netrouchnivělo. A dělat impregnace – ano, ale finančně je to dost nákladné.
