Reportáže v regionech
Tankodrom
Milovice nedaleko Prahy sice „proslavili“ především sovětští vojáci, kteří tu našli azyl po roce 1968, ale vojenská historie města je podstatně bohatší. Sídlila tu už rakouskouherská armáda v časech monarchie, po ní pak armáda československá a pak tu v devadesátých letech minulého století krátce pobývala i armáda česká. Nicméně ani dnes není vojenský život jen vzpomínkou. Část, která sloužila jako tankodrom, přilákala nadšence, které zajímá vojenská technika. Mezi svými poklady mají dvaadvacet kusů pancéřové vojenské techniky a snaží se, aby všechno bylo pojízdné a funkční. Takřka všechny kousky z jejich sbírky spatřily světlo světa po druhé světové válce, s takovými přijeli vojáci armád Varšavské smlouvy, takže celkem právem získala sbírka název Muzeum okupace 1968. A nemusíme snad ani dodávat, že je veřejně přístupná.
Tankodrom
Rožďalovice
Morový sloup a další dvě sochy z dílny Jana Brokofa, barokní zámek s rokokovou výzdobou interiérů nebo kostel svatého Havla. To všechno můžeme obdivovat v Rožďalovicích. Městečko, jemuž městská privilegia udělil už Jan Lucemburský, najdeme na rozhraní Středočeského a Královéhradeckého kraje. A při jeho návštěvě nemůžeme minout měšťanský dům podkrkonošského typu, který dnes slouží jako galerie. Připomíná totiž slavného rodáka Jiřího Melantricha. Proslavil se hlavně jako vydavatel knih, vydával i Bibli českou, které se v té době dokonce říkalo Melantriška. Málokdo ale ví, že ho živily hlavně hostince, vinohrady, vinopalny a taky nevěstince, které měl v různých koutech Prahy. Nabídneme vám také výlet do okolí a jednu zajímavou výstavu.
Rožďalovice
Zámek Křinec
Rodu Morzinů pocházejícímu z Itálie vděčíme za vybudování zámku Křinec na Nymbursku. Archeologové ale nedávno zjistili, že panstvo nestavělo pravděpodobně na zelené louce, ale možná v místech, kde už o hodně dřív stávala gotická tvrz. Momentálně zámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí, do které se pustili noví zámečtí páni – rodina Harapesových. Zatím opravili to nejnutnější včetně střechy a část prostor letos už podruhé zpřístupnili veřejnosti. Prohlídka zlákala nás, takže se dozvíme, jak se tu žilo v časech pánů s modrou krví, i to, že po roce 1945 část areálu sloužila jako škola. A vydáme se i do parku. Dřív tu stávaly alegorické sochy připomínající čtyři roční období, ty ale byly před sto lety přesunuty na most přes řeku Mrlinu. A podíváme se také na opukový vrch Kuncberk, kde na přelomu 15. a 16. století stával hrádek.
Zámek Křinec
Lesní ateliér Kuba
Kersko proslavil hlavně spisovatel Bohumil Hrabal, který v něm žil. Dlouhé roky ale jméno lesní osady šíří do světa také keramik Bronislav Kuba. Pochází z Moravy, do středních Čech se přestěhoval za manželkou a společně dnes provozují Lesní ateliér Kuba. V něm vznikají na hrnčířském kruhu různé dekorativní předměty z hlíny, například kočičky, zajíčci, ovečky a kytičky. Pan Kuba vyrábí zásadně na kruhu, rád používá šamotové hlíny, což není úplně obvyklé. Prozradí nám, v čem je jejich přednost a ukáže, jak se v jeho rukách rodí zajíček. Dozvíme se také, proč začal vyrábět kočky a seznámíme se s kočičí modelkou, která s Kubovými žije už dvanáct let. Pozveme vás také na výstavu, na které si prohlédnete kresby džbánů řady známých osobností, výrobky různých keramiků a na ukázky tradičních řemesel.
Lesní ateliér Kuba
Výrobce hraček
Hračky z několika druhů dřeva vyrábí už řadu let Otakar Franěk v Milovicích. Vyučil se se sice soustružníkem, ale chladný kov vyměnil za voňavé dřevo. Nejraději používá bukové a smrkové. Vyrabí z něj tradiční tvary – mašinky, zvířátka. Inspirací jsou mu i kousky jiných výrobců, některé hodně letité. V jeho hračkách nenajdeme žádné šroubky ani hřebíky, všechno vzniká jako hezká skládačka, jednotlivé kousky do sebe zapadají. Při práci mohou zájemci pana Fraňka vidět třeba na různých jarmarcích. Tam si dokonce mohou děti vyrobit svou vlastní píšťalku. A mnohé z nich si tam určitě také vyberou – někdo pejska, další třeba zvířátko z Afriky. Otakar Franěk ročně promění v hračky přibližně tři kubíky dřeva. Najvíc napilno má přes zimu, od jara do podzimu pak cestuje po už zmíněných jarmarcích.