Reportáže v regionech
Jmelí
Je sice v podstatě parazitem, ale přesto si bez něj sváteční výzdobu našich domácností neumíme představit. Naši předci ho považovali za posla bohů, který dokázal zbavit všeho zlého. A taky léčit lecjaké neduhy. To všechno platí o jmelí. Rostlině, která podle jedné legendy kdysi bývala stromem. A rozhodně ne ledajakým. Josef z něj prý vyřezal kolébku pro Ježíška. Dnes ji ovšem nejčastěji vídáme v korunách stromů jiných, jimž svými kořeny odsává živiny. Pokud patříte k obdivovatelům jmelí, poradíme vám, jak byste si ho mohli sami vypěstovat. Už čtvrt století to dělá Daniel Bozner ze Smiřic. Prozradí nám, kde se jeho pokladu daří nejvíc, jak se rozmnožuje a poradí, jak s ním zacházet poté, co si pár větviček přineseme domů.
Jmelí
Perník
Perník je pro nás pochoutkou naprosto běžnou, ale kdysi býval poměrně vzácným a taky drahým zbožím, které bylo dostupné jen bohatším vrstvám. Vyráběla ho nejprve hlavně církev, pak se přidala šlechta a až mnohem později se rozšířilo mezi obyčejné lidi. Často perník plníval i dekorativní funkci. I proto se pekl v bohatě zdobených vyřezávaných formách. Ty na začátku minulého věku nahradily plechové, ale dnes se opět do módy vracejí tradiční dřevěné. Jedním z těch, kdo je tvoří, je Radim Salamánek z Čelákovic. Používá na ně hruškové, třešňové a ořechové dřevo. A zkrášluje je víc než padesátkou motivů. Spoustu z nich našel ve starých knihách. A poradí nám, jak si upéct perník, který potěší oko a dlouho vydrží.
Perník
Poděbrady
Město, které společně navštívíme hned v úvodu, je prý na srdce. Možná už tušíte, že míříme do Poděbrad. Jejich historie je spojena už s prvními přemyslovskými panovníky. Za jejich éry tu nedaleko brodu přes Labe vyrostl dřevěný hrad. Ten se později dočkal přestavby na zámek. S ním je spojen i vznik místní lázeňské tradice, protože na jeho nádvoří kdysi objevili pramen minerální vody. Stalo se tak při hledání zdrojů té pitné, které měli v Poděbradech nedostatek. Dnes v areálu najdeme Památník Jiřího z Poděbrad, který se tu dokonce údajně narodil. Nejspíš i proto zdobí náměstí jeho velká socha. Prozradíme vám, kdo je jejím tvůrcem a kde tohle dílo bylo k vidění předtím, než se přesunulo na své současné místo. A taky se rozhlédneme ze zámecké věže.
Poděbrady
Hrubý Jeseník
Milovníky výhledů do daleka pozveme do Hrubého Jeseníku. Ale na žádnou výpravu do hor se nechystejte, řeč je o obci na Nymbursku. Najdeme tam jednu z nejníže položených rozhleden u nás, stojí ve výšce pouhých 204 a půl metrů nad mořem. Jmenuje se Romanka a my se samozřejmě zeptáme na to, jak ke svému názvu přišla. A prozradíme vám i to, kdy a jak se zrodil nápad na její vybudování. Když se tady měla stavět věž posilující signál mobilních operátorů, přáli si místní, aby současně s vysílačem vyrostlo něco pro lidi z okolí. A stalo se. První zájemci mohli na vrchol vystoupat na jaře roku 2003. Z ptačí perspektivy sledovali nejen obec a krajinu ji obklopující, ale taky třeba pražskou Žižkovskou věž, Ještěd nebo dokonce Krkonoše.
Hrubý Jeseník
Stezka Bohumila Hrabala
Tušíte, kde Bohumil Hrabal napsal legendární Postřižiny? Na své chatě v Kersku. Krajinu v jejím okolí měl moc rád, i proto možná jeho jméno nese stezka, která nás tudy provede. Je dlouhá zhruba deset kilometrů a najdeme na ní třináct zastavení. Na cestu se můžeme vydat v kterémkoliv ročním období. Jedním z prvních cílů bude Lesní ateliér Kuba. Najdeme v něm keramickou dílnu a taky se tu konají autorské výstavy. A navíc i pravidelná slavnost připomínající slavného spisovatele. Pak se osvěžíme vodou z obnoveného svatojosefského pramene a nemineme pochopitelně ani chatu, kde vzniklo slavné dílo. Zajímat nás bude taky to, k čemu asi mohl sloužit takzvaný Kersko-hradišťský menhir, který váží přes dvě stě kilogramů.
