Reportáže v regionech
Vinařická hora
Vinařice nedaleko Kladna jsme si nedávno připomněli v souvislosti s jejich hornickou minulostí. Tentokrát se vypravíme do ještě starší historie. Tu připomíná Vinařická hora. Z jejího vrcholu kdysi v třetihorách tekla žhavá láva. Sopka naštěstí dávno vyhasla a celá lokalita je dnes významnou stepní lokalitou. Naučná stezka nás z Vinařické hory dovede až do Libušína. Jeho jméno připomíná počátky českého státu. Tehdy tu prý sama kněžna Libuše nechala vybudovat pevnostní hrad, který střežil západní hranici přemyslovského území.


Vinařice, Libušín
Muzeum sportovních vozů
Příznivci rychlých aut si přijdou na své při návštěvě muzea sportovních vozů v Lánech. Muzeum založili bývalí závodníci Antonín Charouz a Jan Trajbold, kteří potřebovali někam uložit vozy, se kterým závodili. Před třinácti lety, v začátcích muzea, v něm bylo k vidění na tři desítky škodovek a Fordů. Dnes se sbírka rozrostla na víc než dvojnásobek. Řada exponátů se může pochlubit získanými trofejemi z domácích i zahraničních závodů. Nejstarším z veteránů je Ford T z roku 1914, nejunikátnějším asi Tatra MTX. Z této řady byly totiž vyrobeny jen čtyři automobily.


Muzeum sportovních vozů v Lánech
Umělecký kovář
V obci Saky na Kladensku nahlédneme do dílny uměleckého kováře Stanislava Rovného. Vystudoval sice hutní průmyslovku, ale léta strávil u filmařů a znalosti ze studií oprášil až před dvanácti lety. A kovařině docela propadl. K jeho nejznámějším výrobkům patří větrní kohouti, dýky z damaškové oceli a také růže. Stopy jeho práce bychom našli například na Týnském chrámu v Praze nebo na kašně v Jindřichově Hradci. Nahlédnout mu pod ruce můžete v létě při různých akcích, na nichž se scházejí mistři kovářského řemesla.


Umělecký kovář
Skanzen Mayrau
Historie černého Kladenska, tedy známé těžební oblasti černého uhlí, se začala psát v roce 1772, kdy při kácení stromů narazili pánové Oplt a Burger na první hromádku uhlí. Určit ale netušili, jak moc černé uhlí Kladensko proslaví. První šachta začala fungovat v sedmdesátých letech 19. století a dostala jméno Mayrau. O zhruba století a pár let navrch později v ní vznikl, ještě v době těžby, hornický skanzen. Dnes už se na Kladensku netěží vůbec, ale v hornickém skanzenu Mayrau u Vinařic se můžete vypravit do časů, kdy zdejší oblast bývala černouhelným rájem.


Hornický skanzen Mayrau
Pevnost Smečno
Nedaleko Prahy ve Smečně zavítáme do řopíku – tak se označují bunkry, které měly hlavně obrannou funkci. Do Pražské čáry patřilo přes 900 objektů, které se táhly od Mělníka až po Slapy, zachovalo se jich 45, protože většina byla vyhozena do povětří nebo byly zabetonovány.
Jen pár desítek metrů od smečenského zámku se zachoval právě jeden řopík, který se jako součást lehkého opevnění zachoval – byl i součástí Pražské čáry a dnes slouží jako skanzen vojenské techniky. Opevnění mělo zdržet nepřítele tak dlouho, dokud nedorazí spojenci, pak se většinou přešlo rovnou do protiútoku. Bunkr ve Smečně je dnes zřejmě nejautentičtěji zařízeným objektem lehkého opevnění u nás. Je chloubou pan Krinkeho.

