Hledání v reportážích
Zoo Zlín
Chov exotických zvířat má ve Zlíně dlouhou tradici. První, například antilopy a emu, se u zámku Lešná na místě bývalé bažantnice zabydlela už na počátku 20. století. V roce 1930 pak založil Tomáš Baťa zoologickou zahradu u zlínského panského sídla. Posléze byla přesunuta na Tlustou horu a za války kolem roku 1940 kvůli problémům se zásobováním zanikla. V roce 1948 pak vznikla státní zoo u zámku Lešná. Od 90. let dochází k její obnově a přeměně v moderní zahradu. V současnosti v ní žije na ploše 74 hektarů 1467 zvířat 226 druhů a areál patří mezi nejnavštěvovanější místa v České republice. Expozice jsou rozděleny podle kontinentů a naleznete v nich pouze živočichy a rostliny pro daný světadíl typické. Společně tak zavítáme do Ameriky, Austrálie, Asie i Afriky.
Zoo Zlín
Sedlář Václav Grešák
Říká se, že není hezčího pohledu na svět, než je ten ze hřbetu koně. Osedlávání bujných ořů se stalo osudem Václava Gřešáka. Ten se totiž specializuje na rekonstrukce historických typů sedel. Z jeho dílny pochází třeba slovanské, staromaďarské nebo římské, která zrekonstruoval podle dobových nálezů. To, že se vydá cestou spojenou se zpracováním kůže, prý věděl už v šestnácti letech, kdy začal studovat na specializované zlínské průmyslovce. Později se na ni vrátil coby pedagog, napsal učebnici sedlářství a ovlivněn dětským vzorem Vinnetouem se pustil do výroby westernových propriet. Pak se ovšem přeorientoval na sedla, která vznikala v Evropě.
Sedlář Václav Grešák
Obuvnické impérium
O zlínském obuvnickém impériu toho bylo napsáno a řečeno už hodně. Přesto si ho znovu připomeneme. Vypravíme se totiž na prohlídku budovy, z níž bylo řízeno. Dnes v ní sídlí Krajský úřad, ale přesto budeme mít možnost unikátní stavbu důkladně prozkoumat. Byla jednou z prvních výškových v Evropě a skládala se vlastně z jednotlivých modulů. Dozvíme se, jak budování probíhalo, kolík lidí zaměstnalo a jak dlouho trvalo. Navíc se přesvědčíme o tom, že autor projektu Vladimír Karfík využil nejnovější technické vymoženosti doby. A doslova majstrštykem byla proměna jednoho z výtahu v pojízdnou kancelář. Prohlédneme si její vybavení a zjistíme, co je pravdy na historce o tom, že v téhle pracovně jezdíval pan šéf kontrolovat své zaměstnance.
Obuvnické impérium
Příběh chleba
Ve Zlíně, konkrétně v jedné z budov tamního Baťova institutu, se symbolicky přeneseme do časů našich prababiček. Právě tam totiž návštěvníkům vyprávějí příběh chleba. Výstava, na kterou se vypravíme, nás provede všemi pracemi, které vzniku voňavého bochníku předcházely. Začneme už od samého začátku, tedy od úpravy země pro pěstování obilí. Prohlédneme si nástroje, které v průběhu staletí usnadňovaly práci. Můžeme se dokonce naučit i rytmická říkadla, která muži používali při mlácení obilí a objevíme taky různé způsoby přípravy chleba. Řeč bude i o pověrách spojených s chlebem. Víte, proč se třeba nikdy drobečky nesmetaly na zem? A protože je expozice interaktivní, můžete se zapojit a vytvořit si svůj vlastní bochník.
Příběh chleba
Pavilon rejnoků
Do podmořského světa se vypravíme ve zlínské ZOO. Naším cílem totiž bude pavilon, v němž se zabydlela dvacítka rejnoků. Jejich moravský domov je velkou atrakcí už proto, že ve střední Evropě nemá konkurenci. Dozvíme se, jak dlouho trvalo vybudovat ho, kolik vody tihle zvláštní vodní živočichové potřebují a jak moc náročná je péče o to, aby byla pořád dost kvalitní a rejnokům se v ní dobře žilo. Zajímat nás bude i to, odkud k nám tahle skupinka paryb připutovala. A samozřejmě si je pořádně prohlédneme. Navíc, pozor, návštěvníkům je dovoleno dokonce si tyhle ladné tvory pohladit a případně je i zkusit nakrmit krevetami. To vše se může povést ovšem pouze za předpokladu, že páni domácí mají náladu na to se s lidmi kamarádit, jinak zmizí ke dnu a je po zábavě.