Hledání v reportážích
Vitrážista Petr Švamberk
Po staletí byly vitráže, tedy různé tvary, druhy a barvy skla upevněné v olověné osnově, znakem luxusu a bohatství. Proto je najdeme především na aristokratických sídlech, katedrálách a klášterech či v domech movitých majitelů. Podtrhují vznešenost významných objektů a umocňují dojmy při bohoslužbách i koncertech. Jenže díla, vytvořená dávnými mistry už samozřejmě potřebují opravy. Těm se věnuje umělecký sklenář Petr Švamberk, který se vydal ve stopách svého otce. Nahlédněme do jejich dílny v Táboře - Čekanicích.
Vitrážista Petr Švamberk
Krajkářství
Tradice krajkářství na Vamberecku se píše už bezmála 400 let. Její počátky sahají do roku 1627, kdy panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdalena, původem z Flander, zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Tak se místní ženy naučily paličkovat krajky flanderského a bruselského typu, které pak zdokonalovaly, vymýšlely nové ornamenty a vzniklo velké množství takzvaných vláčkových krajek. Ty Vamberk tolik proslavily. Jak celá ta křehká krása vzniká, nám ukáže Jana Langová. Za svůj um dokonce získala v roce 2019 titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královehradeckého kraje.
Krajkářství
Konstantinovy Lázně
Léčivou sílu pramenů v dnešních Konstantinových Lázní objevili už v druhé polovině 16. století sedláci z nedaleké Nové Vsi, kteří se k nim chodili osvěžovat. A na počátku 19. věku pak postavili první budovu, ve které se vodou z nich kurýrovalo. Jenže, nové podnikání jim moc nevynášelo a bylo nad jejich síly. V roce 1837 proto prodali zadlužené lázničky knížeti Konstantinu Löwensteinovi, a ten se pustil do jejich rozšiřování. Zjistíme, co všechno zázračná voda dokáže léčit a pak se vydáme i do okolí obce, mimo jiné ke zřícenině hradu Švamberk.
Konstantinovy Lázně
Řežabinec
Národní přírodní rezervace Řežabinec a řežabinecké tůně se nachází blízko obce Ražice v Jihočeském kraji. Rybník vznikl v bývalém korytu řeky Otavy v roce 1530 na popud pána hradu Zvíkov Kryštofa ze Švamberka. Význam rezervace tkví zejména v bohatém výskytu obojživelníků i rozmanité flóry. Lokalita je ale taky rájem ptáků, napočítat byste tu mohli víc než 160 druhů. Najdeme tady i největší kolonii racka chechtavého na území jižních Čech. Proto byla oblast v roce 2004 vyhlášena ptačí oblastí soustavy Natura 2000. Kolem rezervace vede tříkilometrová naučná stezka s informačními tabulemi a ve východní části je umístěna volně přístupná pozorovací věž. V bývalém špejcharu na železniční zastávce v Ražicích navíc vznikla expozice, která se věnuje oblasti Řežabince. Seznamuje se zdejšími rostlinami a živočichy. Najdete tam ale i železniční muzeum, které mapuje historii jednotlivých místních zastávek.
Řežabinec
Vamberk
Vamberk proslavila zejména vyhlášená krajka. Tuhle křehkou krásu, jíž se nejvíc dařilo na konci 19. století, zná snad každý z nás. Málokdo ale ví, že město na úpatí Orlických hor se pyšní i řadou zajímavých pamětihodností. My vás pozveme na malou procházku na náměstí i k řece Zdobnici. Nejstarší památkou města je hřbitovní kaple sv. Barbory. Na konci 17. století ji nechal postavit místní pán Jan Adam Záruba z Hustiřan. Zastavení si zaslouží i novorenesanční kašna z roku 1869. A rozhodně si nenecháme ujít kamenný most, který bývá díky své výzdobě srovnáván s pražským Karlovým. Na závěr si pak vyšlápneme k historické chatě s výstižným názvem Vyhlídka. Od ní se můžeme pokochat krásami celého kraje, při troše štěstí v dálce vykouknou i vrcholky Krkonoš.
